28 C 28/2026-34 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 36 120 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 28 000 Kč za dobu od 10. 6. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, s odůvodněním, že mezi společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , a žalovaným byla dne 8. 2. 2024 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla společnost žalovanému úvěr v celkové výši 20 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal zaplatit smluvní úrok ve výši 40 % p. m., a to vždy nejpozději k 9. dni v měsíci, jistinu mohl žalovaný kdykoli zcela splatit. Z důvodu nesplácení byl celý úvěr zesplatněn, a to upomínkou ze dne 9. 6. 2024. Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru byla dle smlouvy sjednána smluvní pokuta 0,1 % p. d. z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Žalobkyně se domáhá uhrazení jistiny 20 000 Kč, úroku ve výši 8 000 Kč a smluvní pokuty za dobu od 10. 6. 2024 do 20. 7. 2025, v kapitalizované výši 8 120 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 6. 2025 na společnost , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , a poté smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 6. 2025 na žalobkyni.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“ ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a současně v omluvené nepřítomnosti zástupce žalobkyně a žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.4. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující dílčí zjištění.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 6. 2025 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, jako postupitel a společnost , právnická osoba, ., IČ: , IČO, jako postupník se strany dohodly, že postupitel postupuje a převádí pohledávky na postupitele a postupitel pohledávky přijímá a nabývá, a předmětem postoupení byla též pohledávka za žalovaným, která je uplatněna žalobou.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 6. 2025 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, ., IČ: , IČO, jako postupitel a žalobkyně jako postupník se strany dohodly, že postupitel postupuje a převádí pohledávky na postupitele a postupitel pohledávky přijímá a nabývá, a předmětem postoupení byla též pohledávka za žalovaným, která je uplatněna žalobou.7. Společnost , právnická osoba, . oznámila žalovanému dopisem ze dne 20. 7. 2025, který byl odeslán 23. 7. 2025, postoupení pohledávky na žalobkyni jako nového věřitele, jak bylo zjištěno z oznámení samého a poštovního podacího lístku.8. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 8. 2. 2024, soud zjistil, že ve smlouvě se společnost , právnická osoba, ., dále jen právní předchůdkyně žalobkyně, zavazuje poskytnout žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr s pravidelným splácením úroků a s možností opakovaného čerpání, až do výše úvěrového rámce 30 000 Kč, který bude poskytnut převodem na bankovní účet č. , č. účtu, , je sjednán úrok ve výši 40 % měsíčně a žalovaný se zavazuje splácet každý měsíc úrok přirostlý za uplynulé období, jistinu může žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Úvěr je poskytnut na dobu neurčitou. Z výpisu č. , č. účtu, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému platbou připsanou na účet žalovaného částku 20 000 Kč.9. Z listiny „Žádost o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, “ soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně při uzavření smlouvy s žalovaným vyšla z těchto údajů: žalovaný bydlí v nájmu, je bez vzdělání nebo má neúplné základní vzdělání, je zaměstnaný u , právnická osoba, jako svářeč, výše příjmu je 29 587 Kč a jeho měsíční výdaje jsou ve výši 15 000 Kč.10. Žalovaný byl vyzván zástupcem žalobkyně dopisem ze dne 20. 7. 2025, který byl žalovanému odeslán 23. 7. 2025, k uhrazení dluhu před podáním žaloby ve lhůtě do tří dnů, což bylo zjištěno z předmětného dopisu a poštovního podacího lístku.11. Uvedená dílčí zjištění jsou závěrem o skutkovém stavu.12. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v části nároku. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), když právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel postoupila pohledávku bez souhlasu dlužníka žalobkyni, a postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená. Žalobkyně zakládala nároky uplatněné žalobou na smlouvě na níž, v plném rozsahu dopadá regulace stanovená zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), neboť žalovaný uzavíral tuto smlouvu v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), když jednal mimo rámec své podnikatelské činnosti, a právní předchůdkyně žalobkyně v postavení podnikatele (§ 420 o. z.) a smlouva naplňuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 ZoSÚ. Na právní předchůdkyni žalobkyně jako poskytovatele spotřebitelského úvěru se tak vztahovala povinnost podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ, důkladně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).13. Podle § 87 odst. 1 věta prvá a třetí ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Posouzení úvěruschopnosti, tj. závěr, že spotřebitel bude schopen splácet poskytnutý úvěr, s odbornou péčí, musí zahrnovat posouzení skutečných příjmů a výdajů, zahrnující výdaje zejména na bydlení a výši splátek případných dalších závazků žadatele o úvěr, a není dostačující se ohledně těchto zásadních údajů spolehnout pouze na prohlášení žadatele o úvěr, poskytovatel úvěru je musí ověřit z jiných zdrojů proto aby došlo k naplnění účelu zákona, jak jej vyložil Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015 sp.zn. 1 As 30/2015 (dostupné na www.nssoud.cz) a návazně taktéž Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 (dostupné na www.usoud.cz), podle nichž se má odbornou péčí na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr (žalovanou), nýbrž tyto také s odbornou péčí prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat.15. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní, o tom, že poskytovatel úvěru, posoudil úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, leží v této věci na žalobkyni. Byla to tedy žalobkyně, která byla v řízení povinna tvrdit rozhodné skutečnosti a tyto prokázat. Jelikož se nedostavila k jednání, soud jí nemohl poskytnout poučení o neúplných tvrzeních a neprokázání rozhodných skutečností ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř.16. Žalobkyně ohledně vyhodnocení schopnosti žalovaného uvedla, že žalovaný poskytl právní předchůdkyni žalobkyně výpisy ze svého účtu či případně výplatní listy a současně byl lustrován ve veřejně dostupných registrech CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI. Žalobkyně nepředložila listiny, z nichž měl být ověřen příjem žalovaného, z předložené „Žádosti o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, “ soud došel k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně se spokojila s tvrzeními od žalovaného, které