28 C 34/2026-30 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou, návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, domáhala se žalobkyně, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit jí částku 400 149,81 Kč s příslušenstvím, na základě smlouvy, kterou s žalovaným uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, , IČ , IČO, (dále též jen „banka“), a to smlouvy o RePůjčce č. , hodnota, ze dne 2. 4. 2024, na jejímž základě poskytla banka žalovanému úvěr ve výši 404 000 Kč, žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr v pravidelných 120 měsíčních splátkách ve výši 6 225 Kč spolu s úrokem ve výši 13,80 % ročně. Banka pro prodlení žalovaného se splácením úvěr zesplatnila ke dni 17. 3. 2025. Pohledávku žalobkyně nabyla na základě série smluv o postoupení pohledávek.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud na základě zjištění z nich učiněných, došel k následujícímu závěru o skutkovém stavu.4. Z rámcové smlouvy o postupování pohledávek , Anonymizováno, ze dne , datum, ve spojení s se smlouvou o postoupení pohledávek , Anonymizováno, ze dne , datum, soud zjistil, že , právnická osoba, ., jako postupitel a společnost , právnická osoba, , jako postupník se dohodly, že postupitel postupuje postupníkovi pohledávky uvedené v příloze č. 1. V příloze č. 1 je uvedena pohledávka za žalovaným z klientské smlouvy č. , hodnota, . Postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno bankou, což soud zjistil z vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 12. 6. 2025 a přehledu podacích čísel.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek č. , Anonymizováno, ze dne , datum, soud zjistil, společnost, Anonymizováno, , právnická osoba, jako postupitel a žalobkyně jako postupník se dohodly, že postupitel postupuje postupníkovi pohledávky uvedené v příloze č. 1. V příloze č. 1 je uvedena pohledávka za žalovaným z klientské smlouvy č. , hodnota, . Postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno společností , právnická osoba, , což soud zjistil z vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 17. 7. 2025 a poštovního podacího archu.6. Z listiny „Návrh na uzavření smlouvy o půjče č. , hodnota, “ ze dne 2. 4. 2024 ve spojení s listinou „Akceptace návrhu Smlouvy o půjčce“ soud zjistil, že se , právnická osoba, . zavázala poskytnout žalovanému částku 404 000 Kč, a žalovaný se zavázal poskytnutou částku uhradit spolu s úrokem ve výši 13,80 % ročně v měsíčních splátkách ve výši 6 225 Kč. Poskytnuté prostředky byly jednak účelově vázány na uhrazení spotřebitelských úvěrů vymezených ve smlouvě a jednak částka 70 000 Kč byla poskytnuta jako neúčelová část.7. Na základě smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka 404 000 Kč, což soud zjistil z výpisu z úvěrového účtu č. , č. účtu, a z potvrzení o splacení spotřebitelských úvěrů (účelově vázaná část). Z výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, že žalovaný celkem splatil částku 4 349,19 Kč.8. Z listiny Identifikaci žádosti, soud zjistil, že jsou v ní uvedeny údaje, ze kterých banka při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela. Je uvedeno splátkové zatížení žalovaného jednak u banky jednak zjištěné z úvěrových registrů, výše uváděného příjmu (28 000 Kč), výše dalšího příjmu (9 000 Kč), výše započteného příjmu (25 519 Kč), zdroj příjmu (zaměstnanec), deklarované výdaje na bydlení (3 000 Kč), výdaje na živobytí (2 000 Kč), rodinné náklady a ostatní (0 Kč).9. V listině Protokol o ověření úvěruschopnosti, je popsán konkrétní způsob posouzení úvěruschopnosti žalovaného bankou, a soud považuje za podstatné, že je uvedeno, že výše příjmu žalovaného byla ověřena podle příjmů připisovaných na účet klienta, deklarované výdaje banka navýšila a zohlednila výdaje ve výši 14 801 Kč, z toho výdaje na splátky půjček 5 597 Kč, výdaje na bydlení vč. hypotéky a st. úvěrů ve výši 3 000 Kč, výdaje na živobytí 5 654 Kč a ostatní výdaje 550 Kč. Z mimořádného výpisu z účtu žalovaného č. , č. účtu, má soud za prokázané, že banka ověřila deklarovaný příjem žalovaného.10. Z dopisu ze dne 17. 3. 2025 soud zjistil, že banka prohlásila pohledávky ze smlouvy č. , hodnota, za splatné ke dni a vyzvala žalovaného úhradě dluhu.11. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu před podáním žaloby dopisem ze dne 17. 7. 2025.12. Z ostatních provedených důkazů soud s ohledem na právní posouzení věci nezjistil žádné skutečnosti relevantní pro rozhodnutí ve věci.13. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následovně.14. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), když právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel postoupila pohledávku bez souhlasu dlužníka žalobkyni, a postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.15. Žalobkyně zakládala nárok uplatněný žalobou na smlouvě, kterou soud právně posoudil jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 o. z., přičemž na smlouvu v plném rozsahu dopadá regulace stanovená zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), neboť žalovaný uzavíral smlouvu v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), když jednal mimo rámec své podnikatelské činnosti, a právní předchůdkyně žalobkyně v postavení podnikatele (§ 420 o. z.) a smlouva naplňuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 ZoSÚ. Na právní předchůdkyni žalobkyně jako poskytovatele spotřebitelského úvěru se tak vztahovala povinnost podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ, důkladně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).16. Podle § 87 odst. 1 věta ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.17. Posouzení úvěruschopnosti, tj. závěr, že spotřebitel bude schopen splácet poskytnutý úvěr, s odbornou péčí, musí zahrnovat posouzení skutečných příjmů a výdajů, zahrnující výdaje zejména na bydlení a výši splátek případných dalších závazků žadatele o úvěr, a není dostačující se ohledně těchto zásadních údajů spolehnout pouze na prohlášení žadatele o úvěr, poskytovatel úvěru je musí ověřit z jiných zdrojů, k tomu aby došlo k naplnění účelu zákona, jak jej vyložil Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015 sp.zn. 1 As 30/2015 (dostupné na www.nssoud.cz) a návazně taktéž Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 (dostupné na www.usoud.cz), podle nichž se má odbornou péčí na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr (žalovanou), nýbrž tyto také s odbornou péčí prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat.18. Po vyhodnocení skutečností zjištěných z provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jakožto profesionál v oblasti poskytování spotřebitelských zápůjček a úvěrů nedostála své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Právní předchůdkyně žalobkyně rezignovala na zjišťování a ověřování skutečných výdajů žalovaného, přičemž do výpočtu pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného použila částku dle svého uvážení vycházející nejspíše ze statistických dat (5 654 Kč), oz