107 C 209/2021-15 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Návrhem doručeným soudu dne 2. 9. 2021 se manželka domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství bylo uzavřeno dne 13. 10. 2018, avšak vztahy mezi manžely byly od samého počátku problematické. Uvedla, že manželovo chování vůči ní bylo hrubé, často jí urážel a vyzýval k odchodu ze společné domácnosti. V důsledku dlouhodobého stresu manželka opakovaně potratila. Od ledna 2021 se situace zhoršila, do života manželů začala zasahovat také matka manžela, a přestože se manželka snažila manželovo chování snášet, v červenci 2021 odešla ze společné domácnosti. Z jejich manželství nepochází žádné děti. 2. Manžel s návrhem na rozvod manželství souhlasil. Uvedl, že on se rozvést nechtěl, ale se skutečností, že manželka s ním již být nechce, nemůže nic udělat. Manželka od něj odešla v červenci letošního roku a opakovaně se jí pokoušel přemluvit, aby se vrátila. 3. Na základě provedených důkazů a shodných tvrzení manželů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Účastníci uzavřeli manželství po asi půlroční známosti dne 13. 10. 2018 v kostele Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, které je zapsáno v knize manželství matričního úřadu [obec] ve svazku 22, ročníku 2018, na straně 57, pod pořadovým [číslo] oba jako manželství první. Po uzavření manželství docházelo mezi manžely k hádkám pramenícím z rozdílných názorů a představ o společném životě. Do života manželů zasahovaly jejich matky. Manželka nebyla spokojena s chováním manžela k její osobě a životem v [obec]. Manželé spolu od července letošního roku nežijí a společně nehospodaří, poté co se manželka odstěhovala ke své matce. Z jejich manželství nepochází žádné děti. 4. Ve smyslu ustanovení § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, soud považuje manželství účastníků za trvale, hluboce a nenapravitelně rozvrácené, neboť po dobu nejméně čtyř měsíců manželé nesdílejí společnou domácnost, citově se odcizili a nemají zájem na obnovení soužití. Příčinu rozvratu manželství spatřuje soud na straně obou manželů, když se jim nepodařilo vyřešit a překonat problémy pramenící v jejich rozdílných představách o společném životě. Z manželství nepochází žádné děti. 5. Podle § 23 věty první zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení, neboť se jedná o řízení ve statusových věcech manželských, nebyly shledány žádné okolnosti případu odůvodňující přiznání těchto nákladů některému z manželů a navíc se oba manželé tohoto práva výslovně vzdali.