112 C 196/2020-15 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

Návrhem doručeným soudu dne 30. 6. 2020 domáhali se účastníci rozvodu jejich manželství s odůvodněním, že manželství uzavřeli dne 17. 6. 2017, avšak manželství je dlouhodobě nesouladné, již se citově odcizili a ani jeden z nich již nechce v manželství setrvat. Z jejich manželství pochází nezletilý syn [jméno]. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Účastníci uzavřeli manželství dne 17. 6. 2017 před Městským úřadem v Orlové, oba jako manželství první. Soužití přestalo být postupem času nesouladné, účastníci se citově odcizili a přestali si rozumět v běžných otázkách manželského soužití. Jediné na čem se shodli, byla výchova jejich nezletilého syna. Koncem roku 2019 ukončili intimní soužití i společné hospodaření, avšak nadále žili v jednom bytě, a to kvůli synovi. V září 2020 se manželka z tohoto bytu odstěhovala. Již k sobě ztratili citový vztah a ani jeden z nich nechce v manželství setrvat. Z jejich manželství pochází nezletilý syn [jméno] a o úpravě poměrů k nezletilém pro dobu po rozvodu bylo rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu ze dne 25. 11. 2020 2020 č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 16. 12. 2020, přičemž nezletilý [jméno] byl svěřen do společné péče obou rodičů. S ohledem na výše uvedená zjištění dospěl soud k závěru, že návrh na rozvod manželství je důvodný, neboť soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno. Manželství již neplní svůj účel uvedený v ust. § 655 občanského zákoníku [obec] rozvratu manželství soud spatřuje na straně obou účastníků, kteří si přestali rozumět a citově se odcizili. Protože do budoucna již nelze očekávat obnovení manželského soužití, soud v souladu s ust. § 755 odst. 1 občanského zákoníku návrhu vyhověl a manželství, které je jen formální, rozvedl. Z manželství účastníků pochází dosud nezletilý syn a byla tedy splněna i podmínka existence rozhodnutí opatrovnického soudu o úpravě poměrů k nezletilému pro dobu po rozvodu (§ 755 odst. 3 občanského zákoníku). Rozvod nebude v rozporu s jeho zájmy, když žádný z účastníků tyto skutečnosti netvrdil a nebyly v řízení zjištěny ani jiným způsobem. Podle § 23 věty první zákona o zvláštních řízeních soudních bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení, neboť se jedná o řízení ve statusových věcech manželských a ani jeden z manželů žádné náklady řízení nepožadoval.