116 C 189/2020-28 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Návrhem doručeným zdejšímu soudu dne 23. 6. 2020 se manželka domáhá rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství uzavřené dne 3. 10. 1992 v obci [anonymizováno] v [země] je již dlouhodobě rozvráceno, neplní svou funkci, účastníci měli odlišné názory na společné hospodaření, na vedení domácnosti, na výchovu dětí a způsob trávení volného času. Poslední dva roky účastníci společně nehospodaří, od února 2019 manželé společně nebydlí a intimně se nestýkají. Z jejich vztahu pochází zletilá [jméno], [datum narození] a [jméno], [datum narození]. Manžel je státním občanem [anonymizováno] republiky, poslední společné bydliště měli manželé na adrese [adresa]. 2. Manžel se k návrhu rozvod manželství připojil. Pokud manželka v manželství setrvávat již nechce s návrhem souhlasí. 3. Soud se dále zabýval otázkou, zda je dána pravomoc českých soudů k rozhodnutí v této věci vzhledem ke skutečnosti, je manžel je polským státním občanem a nežije na území České republiky. Dále se pak soud zabýval otázkou podle kterého právního řádu má být věc posouzena a rozhodnuta. Pravomoc českých soudů k rozhodnutí v této věci je dána na základě článku 3 odst. 1 písm. a) nařízení Rady ES [číslo] ze dne 27. 11. 2003, a to s ohledem na poslední společné bydliště účastníků na území České republiky (v obvodu Okresního soudu v Karviné) a na skutečnost, že manželka v tomto místě stále bydlí. Věc byla posouzena a rozhodnuta podle českého právního řádu s ohledem na ust. § 50 odst. 1 a 49 odst. 1 zákona [číslo] o mezinárodním právu soukromém. Dle tohoto ustanovení rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení a osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou občany a jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. Podle [číslo] Smlouvy mezi ČR a PLR o právní pomoci a úpravě právních vztahů se rozvod manželství řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž státními občany jsou manželé v době zahájení řízení. Pravomoc soudu v tomto případě je dána soudu té smluvní strany, jejímiž státními občany jsou manželé v době zahájení řízení. Je-li v době zahájení řízení jeden z manželů státním občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, řídí se rozvod manželství právním řádem smluvní strany, na jejímž území mají společné bydliště. Má-li jeden z manželů bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, použije se právní řád smluvní strany, před jejímž soudem se koná řízení. Pravomoc k řízení o rozvodu je dána soudu té smluvní strany, na jejímž území mají oba společné bydliště. Má-li jeden z manželů bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, je pravomoc k řízení dána soudům obou smluvních stran. 4. Soud provedl důkaz čtením oddacího listu ze dne 3. 10. 1992 vydaným civilním úřadem v městě [anonymizováno] v [země] a oddacím listem [stát. instituce]. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány. 5. Na základě provedeného dokazování bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli manželství dne 3. 10. 1992 v obci [anonymizováno] v Polsku. U obou se jednalo o manželství první. Z manželství účastníků pochází dvě děti, které jsou již zletilé. Účastníci od února 2019 nežijí jako manželé a nevedou společnou domácnost, společně nebydlí, když manžel žije v Polsku. Účastníci se shodli na příčinách rozvratu manželství, které shledávají v rozdílných povahových vlastnostech a zájmech, v odlišných názorech na hospodaření, vedení společné domácnosti, výchovu dětí a trávení volného času. 6. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinného od 1.1.2014 (dále jen o.z.). Lze mít za to, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Manželé spolu několik měsíců nežijí a obnovení soužití jednoznačně vylučují. [obec] rozvratu manželství soud shledal na straně obou účastníků, kdy každý z nich měl jiné představy o podobě společného soužití, což v důsledku vedlo k vzájemné ztrátě citových vazeb a k negativnímu postoji obou k zachování manželství. Soud proto v souladu s § 755 odst. 1 o.z. vyslovil, že manželství účastníků se rozvádí. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle ust. § 23 z.ř.s. (zákona o zvláštních řízeních soudních), přičemž oba účastníci se práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdali.