117 C 403/2020-32 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 14. 7. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 787 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný dne 7. 10. 2018 v 21:45 hodin řídil vozidlo tovární značky Peugeot 607, [registrační značka] v [obec] v ulici [ulice], přičemž nepřizpůsobil rychlosti jízdy stavu a povaze vozovky a svým schopnostem a vlastnostem vozidla a při průjezdu pravotočivou zatáčkou uvedl své vozidlo do smyku, s tímto vyjel vlevo mimo pozemní komunikaci, kde narazil do plechového oplocení nacházejícího se na pozemku parc. [číslo] k. ú. [část obce], obec Ostrava, ve vlastnictví [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa]. Žalovaný byl na místě nehody podroben dechové zkoušce na alkohol s pozitivním výsledkem. Odpovědnost z provozu vozidla, které v době vzniku pojistné události řídil žalovaný, byla pojištěna u žalobkyně na základě pojistné smlouvy [číslo]. V souvislosti s uvedenou pojistnou událostí vyplatila žalobkyně poškozenému dne 15. 5. 2019 pojistné plnění ve výši 13 887 Kč. Pojistná událost byla likvidována rozpočtem nákladů na pořízení nového oplocení. Dopisem ze dne 17. 6. 2019 vyzvala žalobkyně žalovaného k plnění, tento se však vrátil žalobkyni jako nedoručený. Před zahájením řízení žalobkyně přijala od žalovaného částečné plnění ve výši 100 Kč, které bylo započteno na jistinu dluhu. Žalobkyně se tedy žalobou po žalovaném domáhá úhrady vzniklé škody ve výši 13 778 Kč s příslušenstvím. K úhradě dluhu byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne 30. 4. 2020, avšak bezvýsledně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání, které bylo ve věci nařízeno na den 9. 2. 2021, se nedostavil, svou neúčast neomluvil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluvené žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Dne 7. 10. 2018 v 21:45 hodin řídil žalovaný po ulici [ulice] v [obec] [část obce] osobní vozidlo tovární značky Peugeot, [registrační značka], přičemž nepřizpůsobil rychlosti jízdy zejména stavu a povaze vozovky, dále pak svým schopnostem a vlastnostem vozidla a při průjezdu pravotočivou zatáčkou uvedl své vozidlo do smyku, s tímto vyjel vlevo mimo pozemní komunikaci, kde narazil do plechového oplocení [adresa]. Tímto došlo k poškození jak uvedeného vozidla, tak i oplocení. Na místě nehody bylo zjištěno, že žalovaný má platný zákaz řízení vozidla od 25. 1. 2018 do dne 25. 7. 2019 a dále byla u žalovaného provedena dechová zkouška přístrojem [příjmení] s pozitivním výsledkem, kdy v čase 22:12 hodin bylo naměřeno 1,68 promile alkoholu v dechu a v čase 22:17 hodiny bylo naměřeno 1,64 promile alkoholu v dechu. [ulice] závada jako příčina dopravní nehody nebyla na místě ohledáním zjištěna ani uplatněna. Při výše uvedené dopravní nehodě bylo poškozeno plechové oplocení, a to 15 m plechových dílů včetně sloupků a betonové podezdívky. V době dopravní nehody byla odpovědnost za škodu způsobenou provozem předmětného vozidla pojištěna u žalobkyně (prokázáno ČKP- Detailem relace o dopravní nehodě ze dne 9. 10. 2018 včetně fotodokumentace). [příjmení] poškozeného lešení, [právnická osoba], uplatnil u žalobkyně právo na náhradu škodu ve výši 13 887,15 Kč představující náklady na dodávku a montáž nového oplacení. Žalobkyně dne 15. 5. 2019 poškozenému škodu vyplatila (prokázáno výpočtem výše plnění, detailem transakce ze dne 15. 5. 2019 a oznámením o uzavření pojistné události ze dne 14. 5. 2019). Výzvou ze dne 7. 10. 2018 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě náhrady vyplaceného pojistného plnění ve výši 13 887 Kč, odeslání výzvy žalovanému nebylo doloženo (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 7. 10.2018). Výzvou ze dne 30. 4. 2020 vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovaného opět k úhradě k úhradě náhrady vyplaceného pojistného plnění ve výši 13 887 Kč, a to do 10 kalendářních dnů ode dne doručení této výzvy, výzva byla žalovanému odeslána téhož dne (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 30. 4. 2020 a podacím archem ze dne 30. 4. 2020). 4. Žaloba je důvodná. Žalovaný řídil osobní motorové vozidlo, ačkoli byl pod vlivem alkoholu, nepřizpůsobil rychlost jízdy zejména stavu a povaze vozovky, dále pak svým schopnostem a vlastnostem vozidla a při průjezdu pravotočivou zatáčkou uvedl své vozidlo do smyku, s tímto vyjel vlevo mimo pozemní komunikaci a způsobil [právnická osoba] škodu ve výši 13 887 Kč. Vzniklou škodu nahradila poškozenému žalobkyně s titulu pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem předmětného vozidla, která se následně obrátila na žalovaného s výzvou k úhradě dlužné částky. Právně soud věc posoudil dle ust. § 10 odst. 1 písm. i) zákona č. 168/199 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, dle kterého má pojistitel právo na náhradu toho, co plnil, jestliže se prokáže, že pojištěný řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo. Za pojištěného je dle § 2 písm. f) stejného zákona považován ten, na jehož povinnost nahradit újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje. Jelikož v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný na dlužnou částku žalobkyni uhradil více než žalobkyní tvrzených 100 Kč, byl k úhradě zbývající částky ve výši 13 778 Kč zavázán tímto rozsudkem, a to do tří dnů od právní moci rozsudku včetně příslušenství ve formě úroků z prodlení dle § 1970 o. z., neboť žalovaný se s úhradou dluhu ocitl v prodlení. Výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán od 25. 7. 2020, jak požadovala žalobkyně, když soud je žalobou vázán, byť žalovaný se ocitl v prodlení již na základě výzvy ze dne 30. 4. 2020, a to ke dni 16. 5. 2020. 5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že soud zavázal procesně neúspěšného žalovaného k náhradě nákladů řízení procesně úspěšné žalobkyni v plné výši. Náhrada nákladů řízení se v daném případě sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z odměny advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen AT) ve výši 4 980 Kč za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 AT (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky a sepis žaloby, každý právní úkon po 1 660 Kč), a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 900 Kč ke třem úkonům právní služby dle ust. § 13 AT (každý po 300 Kč). Jelikož advokát žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobkyni i nárok advokáta na úhradu 21% DPH ve výši 1 235 Kč v souladu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkové náklady řízení tak činí částku 7 915 Kč.