109 C 118/2022-58 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit částku 66 456,60 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že společnost [právnická osoba] a žalobkyně uzavřely dne 27. 1. 2020 smlouvu o postoupení pohledávek, součástí postoupení byla pohledávka za žalovaným. Původní věřitel a žalovaný dne 30. 3. 2021 uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě kterého žalovaný načerpal úvěr v končené výši 66 456,60 Kč. Žalovaný peněžní prostředky nevrátil. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky [webová adresa]. 2. Žalovaný uvedl, že si nepamatuje na znění smlouvy, nějaké smlouvy v té době uzavíral, nepamatuje si však na žádné podrobnosti. 3. Z obchodní podmínek společnosti [právnická osoba], standardních informací o spotřebitelském úvěru, smlouvy o revolvingovém úvěr, jež měla uzavřít společnost [právnická osoba] a žalovaný dne 30. 3. 2021 soud neučinil žádný závěr o skutkovém stavu, jelikož tyto listiny nejsou účastníky podepsány, a to ani elektronicky. 4. Z listiny nazvané platební informace soud zjistil, že společnost [právnická osoba] žalovanému sděluje, že aktuální povinná celková částka k úhradě k datu splatnosti je 25 620,46 Kč, celková dlužná částka činí 66 456,60 Kč, kdy k 16. 5. 2021 je účtováno 250 Kč jako náhrada účelně vynaložených nákladů, dne 15. 6. 2021 250 Kč náhrada účelně vynaložených nákladů, k 6. 7. 2021 250 Kč náhrada účelně vynaložených nákladů, 50 000 Kč k 30. 3. 2021 jako výběr a k 29. 7. 2021 úroky za období čerpání 15 706,60 Kč. 5. Ze smlouvy na opakovaném postoupení pohledávek soud zjistil, že žalobkyně jako postupník a společnost [právnická osoba] jako postupitel uzavřely dne 27. 1. 2020 smlouvu o postoupení pohledávek, dle přiloženého seznamu pod [číslo] je uvedena také pohledávka za žalovaným na částku 66 284 Kč. 6. [právnická osoba] soud zjistil, že majitelem účtu č. [bankovní účet] byl ke dni 30. 3. 2021 žalovaný. 7. Po provedeném dokazování soud žalobu zamítl. Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru dne 30. 3. 2021. Toto tvrzení však žalobkyně neprokázala. Žalobkyně předložila listiny a to i výše uvedenou smlouvu o revolvingovém úvěru, tyto listiny však nejsou účastníky podepsány, a to ani elektronicky. Žalobkyně tvrdila, že žalovanému byl poskytnut revolvingový úvěr ve výši 66 456,60 Kč a tento tuto částku čerpal. Z listiny, kterou předložila sama žalobkyně, však je toto tvrzení vyvráceno, jelikož z platebních informací vyplývá, že v částce 66 456,60 Kč jsou zahrnuty úroky za období čerpání, výběr a náhrady účelně vynaložených nákladů. Žalobkyně se k soudu nedostavila a znemožnila tak, aby byla ze strany soudu poučena dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. a to že je nutno doplnit skutková tvrzení, v jaké výši žalovaný skutečně finanční prostředky čerpal, popř. jakou část za dobu tvrzené smlouvy uhradil, jakým způsobem byla prověřována solventnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru shora uvedené a toto prokázat. Žalobkyně by byla dále poučena, že dosud neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný vůbec nějakou smlouvu uzavřeli dle ustanovení § 2395 o. z. Žalobkyně v celém řízení pouze prokázala, že byla uzavřena mezi tvrzenou právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní smlouva o postoupení pohledávky dle ustanovení § 1879 o. z. Žalobkyně také neprokázala, že by se do dispozice žalovaného dostala žalovaná částka a žalovaný v případě, pokud by nebyla prokázána smlouva o úvěru, by byl povinen plnit z titulu vydání bezdůvodného obohacení. V řízení bylo pouze prokázáno, jaké číslo účtu u jakého peněžního ústavu má žalovaný. Nebylo však prokázáno, že by se žalovaná částka dostala do dispozice žalovaného a že právní předchůdkyně žalobkyně tuto částku žalovanému poskytla. Jak je již shora uvedeno, žalobkyně se k jednání nedostavila a znemožnila tak, aby byla ze strany soudu poučena o nesplnění povinnost tvrzení a důkazní, proto soud žalobu zamítl. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaný, který byl zcela procesně úspěšný, se vzdal práva na náhradu nákladů řízení.