109 C 257/2022-98 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 24 778,93 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 20 155,07 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 %. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že žalobkyně poskytuje zákazníkům vybraných e-shopům možnost zaplatit kupní cenu až po jeho vyzkoušení. Objednávku lze provést na stránkách vybraného e-shopu. Žalobkyně má s těmito uzavřenou rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem je postoupení práv e-shopu požadovat po zákazníkovi zaplacení kupní ceny. [anonymizována dvě slova] je platební účet, jehož prostřednictvím může zákazník platit své faktury, hradit své nákupy uskutečněné on-line ve vybraných e-shopem nebo provádět nákupy [anonymizována dvě slova]. Žalovaný uzavřel dne 17. 2. 2019 se žalobkyní smlouvu k službě [anonymizována dvě slova], součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky a ceník. Smlouva byla uzavřena za použití prostředků komunikace na dálku. Elektronický podpis návrhu smlouvy byl připojen na základě zadaného kódu, který byl žalovanému zaslán prostřednictvím SMS. Žalobkyně tento návrh akceptovala. Žalovanému byla zřízena služba [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], kdy limit odložených plateb činil 30 000 Kč. Žalovanému byl tak poskytnut spotřebitelský úvěr na dobu neurčitou. Žalovaný využil služeb v období od 30. 12. 2019 do 15. 12. 2020 v celkové výši 20 155, 007 Kč. Na poplatcích se žalobkyně domáhá celkově částky 6 789,94 Kč, když částka 6 543,94 Kč představuje poplatky za prodlení a 246 Kč poplatky za odložení splatnosti. Žalovaný uhradil pouze částku 2 166,08 Kč, která byla započtena na poplatky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba] k [anonymizována dvě slova], ze smlouvy [anonymizována dvě slova] ze dne 17. 12. 2019, všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba] k [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], smlouvy o splátkovém limitu ze dne 22. 1. 2020, přílohy ke smlouvě o splátkovém limitu ze dne 26. 12. 2019 soud neučinil žádný skutkový závěr, když tyto listiny nejsou žalovaným podepsány, a to ani elektronicky. 4. Dle žalobních tvrzení dospěl soud k závěru, že žalobkyně tvrdí, že s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 o. z. Žalobkyně tvrdí, že se s žalovaným dohodla, že tomuto poskytne úvěr k úhradě plateb vybraných e-shopů. Smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 o. z. může být uzavřena v jakékoliv formě, a to písemné, ústní či konkludentní. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě, je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků. I v případě elektronického uzavření smlouvy je ovšem podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. V daném případě nemá soud za to, že zaslání SMS zprávy na telefonní číslo uvedené v e-mailu a přihlášení se nějakým kódem zaslaným na toto číslo, jednoznačně prokazuje identitu jednající osoby, která chce s úvěrujícím smlouvu uzavřít. I pokud by tvrzený dokument byl podepsán připojením určitých dat sloužících k podpisu, zde tvrzeným kódem zaslaným SMS zprávou, je z hlediska dokazování podstatné prokázat identitu jednající osoby, tedy jednoznačně prokázat, že smlouvu s žalobkyní uzavíral žalovaný. Je však také nezbytné prokázat integritu dokumentu, tedy následnou nezměnitelnost podepsaného dokumentu- zde tvrzené smlouvy. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný elektronický podpis nebo uznávaný elektronický podpis. Všechny ostatní elektronické podpisy tyto záruky neposkytují a je třeba v řízení výše uvedené skutečnosti prokázat dalšími věrohodnými důkazy. Zasláním fotografie osoby se svým občanským průkazem však žádným způsobem nesplňuje podmínky k prokázání identity a integrity, tak jak je uvedeno výše. I pokud by bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli úvěrovou smlouvu, musela by žalobkyně tvrdit a prokázat, že před uzavřením smlouvy o úvěru řádně zkoumala solventnost žalovaného. Soud však žalobkyni v tomto směru nepoučoval, jelikož žalobkyně v řízení neprokázala uzavření smlouvy s žalovaným. Pokud jde o následná tvrzení, že žalobkyně hradila za žalovaného nějaké platby a předložené důkazy, přičemž se jedná o vyúčtování, kde jako zákazník je uveden žalovaný a jsou zde uvedeny platby a poplatky z prodlení smluvní pokuty, tato vyúčtování nemohou prokazovat, že to byl žalovaný, kdo tvrzené platby prováděl, neprokazují také, že žalobkyně za žalovaného platby hradila, když se jedná o listiny, které si sama vyhotovovala žalobkyně. S ohledem však na prvotní neprokázání uzavření smlouvy o úvěru, soud žalobu v celém rozsahu zamítl, když žalobkyně ani po poučení neprokázala, že účastníci uzavřeli smlouvu s tvrzeným obsahem a že žalovaný čerpal finanční prostředky na služby a zboží. 5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když procesně úspěšnému žalovanému nevznikly prokazatelné náklady řízení.