111 C 13/2022-24 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne 11. 1. 2022 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplatit částku 2 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně za dobu od 25. 12. 2020 do zaplacení s odůvodněním, že žalovaná částka je cena pobytu žalovaného na záchytné stanici žalobkyně dne 16. 12. 2020, žalovaný dluh písemně uznal. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení neprojevil žádnou procesní aktivitu. Prvního jednání se nezúčastnil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán, zásilka obsahující žalobu a předvolání k jednání mu byla doručena náhradní formou dne 14. 2. 2022 dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). 3. Po provedeném dokazování má soud za zjištěné, že dne 16. 12. 2020 ve 1:40 hodin byl žalovaný na žádost [anonymizována dvě slova] přijat na protialkoholní záchytné stanici žalobkyně, při přijetí u něj byla zjištěna hladina alkoholu 2,93 promile. Ze stanice byl žalovaný propuštěn dne 16. 12. 2020 v 7:39 hodin, při propuštění žalovaný podepsal vyúčtování úhrady za záchyt s uznáním dluhu ve výši 2 500 Kč, kterou se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni do osmi dnů ode dne vystavení dokladu, převzetí dokladu žalovaný vlastnoručně podepsal. Dopisem ze dne 24. 3. 2021 vyzvala žalobkyně prostřednictvím advokáta žalovaného k úhradě dluhu za ošetření a pobyt na stanici, výzva byla žalovanému odeslána poštou téhož dne na adresu trvalého pobytu. 4. Žalobě bylo v celém rozsahu vyhověno. Skutkový stav soud právně posoudil dle § 24 odst. 1, 2 z. č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve spojení s uznáním dluhu dle § 2053 občanského zákoníku (dále jen„ o. z“). Soud žalovaného zavázal, aby žalobkyni zaplatil žalovanou částku s příslušenstvím, protože žalobkyně unesla důkazní břemeno ohledně pro posouzení věci rozhodné skutečnosti, kterou byla přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky u žalovaného. Podle citovaného zákonného ustanovení je prokázání přítomnosti alkoholu u vyšetřovaného důvodem ke vzniku povinnosti vyšetřovaného k úhradě nákladů na lékařské vyšetření. Ve věci rovněž vznikla domněnka existence dluhu na základě uznání dluhu dle § 2053 o. z., neboť žalovaný uznávací prohlášení podepsal po šesti hodinách od přijetí na záchytnou stanici, tj. nebyl již ve stádiu opilosti, právní jednání žalovaného proto již nebylo učiněno v duševní poruše, kdy opilost je stav odpovídající duševní poruše. Dle § 581 věty druhé o. z. proto nebylo jednání žalovaného neplatné. Nárok na úroky z prodlení plyne z § 1970 o. z., jejich výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. k prvnímu dni prodlení. 5. Procesně úspěšná žalobkyně má podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč. V dané věci šlo o řízení, jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč a bylo zahájeno tzv. formulářovou žalobou, tj. návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Částku nákladů tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, odměna advokáta za tři úkony právní služby učiněné do podání žaloby (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění a sepis žaloby) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění od 1. 7. 2014 (dále jen „a. t.“), celkem 600 Kč, náhrada hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby učiněné do podání žaloby vždy po 100 Kč za jeden úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., celkem 300 Kč, a náhrada 21% DPH, kterou je advokát povinen z přiznané odměny a náhrad odvést v částce 189 Kč.