111 C 191/2022-20 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Návrhem doručeným soudu dne 8. 6. 2022 domáhali se oba manželé společně rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství uzavřené dne [datum] neplní svou funkci a žádný z manželů nemá zájem na jeho zachování. 2. Protože manžel je státní příslušník [anonymizována dvě slova], byla dána mezinárodní pravomoc českého soudu v této věci dle čl. 3 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 2001/2003 a použití českého právního řádu bylo odůvodněno ustanovením čl. 27 odst. 2 uvedeného ve Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] o právní pomoci a úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných, pracovních a trestních, vyhlášené pod [číslo] Sb. 3. Z oddacího listu zapsaného v knize manželství matričního úřadu [anonymizována tři slova] [územní celek] ve svazku [spisová značka] ročník [rok] strana [anonymizováno] poř. [číslo] bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] v [anonymizováno], [země], oba jako svobodní. Z nesporných tvrzení manželů bylo zjištěno, že manželé od června 2020 společně nežijí, intimně se nestýkají po dobu již nejméně dvou let před odchodem manžela ze společné domácnosti v červnu 2020, stalo se tak po postupném citovém odcizení. Žádný z manželů již nemá zájem na zachování manželství. Z jejich vztahu pochází jedno nezletilé dítě [jméno], narozen [datum], o jeho poměrech na dobu po rozvodu manželství bylo rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 5. 8. 2022, rozsudkem byla schválena dohoda manželů, že dítě se na dobu po rozvodu svěřují do péče manželky a manžel se zavazuje platit výživné. Oba manželé shodně tvrdili, že dítě přiměřeně svému věku rodinnou situaci vzalo na vědomí, přizpůsobilo se a nemá žádné problémy, které by s rozvodem manželství souvisely. V průběhu řízení nevyšla na straně dítěte najevo existence problémů v souvislosti s rozvodem. Jiné důkazy k situaci v rodině a vzájemnému vztahu manželů soud neprovedl, neboť rozhodné skutečnosti byly dostatečně zjištěny provedenými důkazy a výslech manželů byl vzhledem k procesní situaci již nadbytečný. Manželé uzavřeli dohodu o režimu společného jmění manželů formou notářského zápisu dne 26. 5. 2022, jinou dohodu o úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení či výživného pro dobu po rozvodu neuzavřeli. 4. Dle § 384 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb. (dále jen „z. ř. s.“), manželé podali společný návrh na rozvod manželství. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Rozvrat manželství je hluboký, trvalý a nenapravitelný. Odloučení manželů trvá ke dni rozhodnutí víc jak dva roky. Hlavní příčinou rozvratu manželství je chování obou manželů, kteří se rozešli v názorech na společné záležitosti a v důsledku toho přestali vytvářet zdravé rodinné prostředí, vzájemně se nepodporovali a nežili ve vzájemné úctě. Žádný z manželů se na rozvratu nepodílel převážnou měrou, nelze ani mít za to, že některému z nich bude rozvodem způsobena zvlášť závažná újma (viz § 755 odst. 2 písm. b) o. z.). Kumulativně pak není naplněna ani podmínka existence mimořádné okolnosti svědčící ve prospěch zachování manželství, jelikož je zřejmé, že manželům nynější oddělené soužití již vyhovuje a nemají o obnovení soužití zájem. Dohoda o režimu společného jmění manželů, kterou manželé uzavřeli a soudu předložili, nemohla být použita pro účel rozvodu dle § 757 odst. 1 o. z., neboť se nejednalo o dohodu ve smyslu dohody upravené v § 757 odst. 1 písm. c) o. z. Na straně dítěte účastníků nebyl zjištěn zájem na zachování manželství a současně byla splněna podmínka dle § 755 odst. 3 o. z., protože jeho poměry na dobu po rozvodu byly pravomocně soudně upraveny, kdy soud schválil dohodu manželů. Soud proto v souladu s § 755 odst. 1 o. z. vyslovil, že manželství účastníků se rozvádí, neboť shodná tvrzení manželů ohledně rozvratu manželství a jejich záměru dosáhnout rozvodu považoval za pravdivá. 5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 23 z. ř. s. negativně. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních negativně, protože na straně žádného z manželů nebyly shledány žádné okolnosti, které by mimořádné přiznání náhrady nákladů odůvodňovaly.