111 C 282/2022-33 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne 22. 8. 2022 se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, aby žalovaný byl povinen platit žalobkyni výživné v částce 2 000 Kč s účinností od 25. 4. 2022 nadále. Tvrdila, že manželství účastníků bylo rozvedeno, nemají společné děti, je nezaměstnaná, pobírá sociální dávky, proto žádá o výplatu výživného od bývalého manžela. 2. Žalovaný navrhl žalobu v celém rozsahu zamítnout. 3. Z rozsudku Okresního soudu v Karviné č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum], oba jako svobodní, zaniklo právní moci rozsudku o rozvodu ke dni [datum], návrh na rozvod podal manžel, manželka s rozvodem souhlasila. Oba manželé shodně tvrdili, že se neshodli na podstatných otázkách manželského soužití, na chodu domácnosti, na hospodaření se společnými financemi, na trávení volného času, manželé se citově odcizili a přestali intimně žít, manželka se osm měsíců před rozvodem odstěhovala ze společného bydliště. 4. Z výslechu žalobkyně soud zjistil, že před sňatkem účastníci udržovali vztah čtvrt roku, i společně bydleli, minimálně osm měsíců před rozvodem soužití pod jednou střechou ukončili. Před vstupem do manželství byla žalobkyně v insolvenci, nevlastnila žádný hodnotný majetek, neměla žádná zdravotní či jiná omezení v běžném způsobu života. V [anonymizováno] [rok] ji postihly zdravotní problémy, které vyústily v operaci v [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok], nyní je již uschopněna a zdravotní obtíže nemá. Pro zdravotní obtíže v [anonymizováno] [rok] vypověděla pracovní poměr jako [anonymizována čtyři slova] u [právnická osoba]. Nyní má příjem z dohody o pracovní činnosti jako [anonymizováno] v [anonymizováno] v [obec] a další příjem má ze sociálních dávek. Na své bývalé pracoviště poslala žádost o pracovní poměr, byla i na pohovoru, do konce týdne ji společnost má dát vědět, jak žádost dopadne. Její celkový příjem je přibližně 21 000 Kč měsíčně, po zaplacení výdajů na bydlení ji zbývá na vše ostatní asi 5 000 Kč. Má dosud jednu vyživovací povinnost k dceři [jméno], její otec [anonymizována dvě slova] a dcera není dosud schopna sama se živit, je studentkou střední školy. Chod domácnosti za dobu soužití účastníků probíhal standardně, oba se o domácnost starali dle svých schopností a možností stejně a to až do doby, než si rozumět přestali, což se stalo v roce [rok], potom postupně již každý hospodařil sám za sebe. Žalobkyně za trvání manželství známost s jiným partnerem neměla a neví ani o tom, že by známost měl žalovaný. Aktuálně žalobkyni nebrání žádná překážka v nalezení lépe placené práce. 5. Z dodatku nájemní smlouvy soud zjistil, že žalobkyně má sjednaný nájem v bytě [anonymizováno] společnosti [právnická osoba] do [datum], měsíční předpis nájmu a záloh na služby činí částku 9 830 Kč a v bytě žije s dcerou [jméno], narozenou [datum]. Ze zpráv Úřadu práce v [obec] soud zjistil, že žalobkyni je vyplácen příspěvek na dítě ve výši 1 380 Kč měsíčně, příspěvek na živobytí 439 Kč měsíčně, doplatek na bydlení 3 884 Kč měsíčně a příspěvek na bydlení 4 158 Kč měsíčně. 6. Z provedeného dokazování soud učinil závěr o skutkovém stavu takový, že manželství účastníků trvalo přibližně [anonymizována tři slova] roku, před sňatkem se znali [anonymizováno] roku, do manželství vstupovali oba jako svobodní, žalobkyně je jen o [anonymizována dvě slova] roky [anonymizováno] od žalovaného, společné děti nemají, žalobkyně v době uzavření manželství byla v insolvenci, nevlastnila žádný hodnotný majetek, pracovala v [anonymizována dvě slova] Zdravotní problémy, které ji omezily v pracovní činnosti, ji postihly až v [anonymizováno] [rok], aktuálně je její zdravotní stav již bez omezení a žalobkyně pracuje jako [anonymizováno] a uchází se o zaměstnání u bývalého zaměstnavatele. Příčinou rozvodu byl společný nezájem obou manželů na pokračování manželství, nerozuměli si, citově se odcizili, intimně nežili, ačkoliv manželskou věrnost neporušili, osm měsíců před rozvodem již žili odděleně, do odchodu žalobkyně od žalovaného o domácnost pečovali společně. 7. Právně byla věc posouzena dle § 760, § 921 a § 922 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Z právní úpravy plyne, že výživné rozvedeného manžela je projevem odpovědnosti ekonomicky silnějšího manžela za to, co se bude dít s druhým manželem po rozvodu, ovšem výlučně za situace, že důvody neschopnosti manžela sám se po rozvodu živit mají souvislost s předchozím manželstvím. Základní podmínkou pro plnění vyživovací povinnosti po rozvodu je, že rozvedený manžel, který požaduje výživné, není schopen sám se živit, kumulativně k tomu musí být splněna i druhá podmínka, že neschopnost manžela sám se živit má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním. Pro závěr, že zákonná podmínka, tj. neschopnost sám se živit, v poměrech výživou oprávněného rozvedeného manžela nastala, musí být prokázáno, že tento manžel není schopen si zajišťovat zejména vlastní prací finanční prostředky ke krytí svých existenčních potřeb, případně musí být prokázán stav, pro nějž nelze po něm spravedlivě požadovat, aby případnou dispozici se svým majetkem, majetkovými právy, resp. jinou v jeho poměrech reálně uskutečnitelnou a právem přípustnou činností, byl objektivně sám schopen řešit uspokojování svých potřeb z vlastních prostředků. O takovou situaci však nemůže jít tehdy, pokud rozvedený manžel pracuje a tím dosahuje pravidelného příjmu, který umožňuje pokrývat jeho existenční potřeby. Skutečnost, že v jeho majetkových poměrech oproti stavu panujícího za trvání manželství došlo ke zhoršení situace, je z pohledu úvah o určení vyživovací povinnosti bezvýznamná. V dané věci žalobkyně pracuje, z výkonu své pracovní činnosti dosahuje mzdu, jejíž výše vede soud k závěru, že z ní je objektivně schopna uspokojovat své životní potřeby, tj. sama se živit. Žalobkyně má navíc k dispozici dávky státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi. Žalobkyně nemá zdravotní problémy, nedošlo u ní ani v důsledku existence manželství a s tím případně spojené péče o děti či domácnost ke ztrátě studiem či praxí získané kvalifikace. Za této situace není splněn obligatorní předpoklad pro určení výživného dle § 760 odst. 1 o. z., a proto byla žaloba bez dalšího v celém rozsahu zamítnuta. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) negativně, kdy oba účastníci se práva na náhradu nákladů výslovně vzdali.