111 C 89/2022-30 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplatit částku 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně za dobu od 19. 11. 2020 do zaplacení s odůvodněním, že žalovaná částka je cena pobytu žalovaného na záchytné stanici žalobkyně dne 19. 10. 2020, žalovaný dluh písemně uznal. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení neprojevil žádnou procesní aktivitu. Prvního jednání se nezúčastnil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán, zásilka obsahující žalobu a předvolání k jednání mu byla doručena náhradní formou dne 11. 4. 2022 dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). 3. Po provedeném dokazování má soud za zjištěné, že žalobkyně vystavila žalovanému fakturu [číslo] ze dne 19. 10. 2020 a to za ošetření a pobyt žalovaného na Protialkoholní záchytné stanici [obec], za poskytnutou službu mu žalobkyně účtovala částku 3 000 Kč splatnou dne 18. 11. 2020 Žalovaný podepsal dne 19. 10. 2020 písemné uznání dluhu, pod jeho podpisem se na listině nachází podpis zaměstnance žalobkyně s [číslo] jako svědka podpisu a podpis lékaře za protialkoholní záchytnou stanici stvrzující poskytnutí služby, u podpisu lékaře je datum 19. 10. 2020. Stejné datum se nachází i v textu uznávacího prohlášení, kde je výslovně uvedeno, že žalovaný uznává dluh za ošetření a pobyt na stanici v termínu 19. 10. 2020. Dopisem ze dne 25. 5. 2021 vyzvala žalobkyně prostřednictvím advokáta žalovaného k úhradě dluhu za ošetření a pobyt na stanici dne 19. 10. 2020, výzva byla žalovanému odeslána poštou stejného dne na adresu pobytu, kterou žalovaný uvedl v listině o uznání dluhu. 4. Skutkový stav soud právně posoudil dle § 24 odst. 1, 2 z. č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve spojení s uznáním dluhu dle § 2053 občanského zákoníku (dále jen„ o. z“). Soud žalovaného zavázal, aby žalobkyni zaplatil žalovanou částku s příslušenstvím, protože žalobkyně unesla důkazní břemeno ohledně pro posouzení věci rozhodné skutečnosti, kterou byla přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky u žalovaného. Podle citovaného zákonného ustanovení je prokázání přítomnosti alkoholu u vyšetřovaného důvodem ke vzniku povinnosti vyšetřovaného k úhradě nákladů na lékařské vyšetření. Samotná faktura jako účetní doklad sama o sobě nemůže být důkazem o existenci závazku mezi účastníky (viz např. usnesení NS ČR sp. zn. 30 Odo 276/2005), v dané věci však existovala domněnka existence dluhu na základě uznání dluhu žalovaným dle § 2053 o. z. 5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2, § 142a o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů na uplatnění práva. V dané věci šlo o řízení, jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč a bylo zahájeno tzv. formulářovou žalobou, tj. návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Žalobkyni v řízení vznikly náklady v celkové výši 1 489 Kč Částku tvoří zaplacený soudní poplatek v částce 400 Kč, odměna advokáta ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, sepis výzvy k plnění a sepis žaloby), kdy dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) činila odměna za každý úkon právní služby učiněný do podání žaloby částku 200 Kč, náhrada hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby vždy po 100 Kč za jeden úkon dle § 13 a § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, celkem 300 Kč, a náhrada 21% DPH z odměny a přiznaných náhrad ve výši 189 Kč.