109 C 154/2023-73 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaná byla zavázána zaplatit částku 15 339,64 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že společnost [právnická osoba], (dříve [právnická osoba]) a žalovaná uzavřely dne 21. 6. 2022 smlouvu o revolvingovém úvěru, žalovaná na základě smlouvy čerpala úvěr ve výši 15 339,64 Kč Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky [webová adresa]. Úvěruschopnost žalované byla prověřována výpočtem mezi doloženými příjmy a výdaji. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2022 byla pohledávka z původního věřitele postoupena na žalobkyni. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Z listiny nazvané standardní podmínky úvěrové smlouvy vztahující se na klienty v České republice, standardních informací o spotřebitelském úvěru a úvěrové smlouvě vztahující se na klienty s trvalým bydlištěm v České republice ze dne 21. 6. 2022, jež měla uzavřít společnost [právnická osoba] a žalovaná, soud neučinil žádný závěr o skutkovém stavu, když tyto listiny nejsou účastníky podepsány. 4. Ze smlouvy na opakovaném postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek s tím, že postupitel je vlastníkem nesplácených spotřebitelských úvěrových pohledávek, které jsou po lhůtě splatnosti delší než 90 dnů. Dle částečného přiloženého seznamu postoupených pohledávek pod [číslo] měla být postoupena také pohledávka za žalovanou ve výši 15 339,64 Kč. 5. Ze sdělení [právnická osoba] soud zjistil, že číslo účtu [bankovní účet] bylo vedeno na jméno žalované, která měla dispoziční oprávnění k tomuto účtu jako jediná. Účet byl otevřen 27. 4. 2022 a uzavřen 17. 2. 2023. 6. Danou věc soud posoudil dle ustanovení § 2395 o. z. a žalobu zamítl. Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně, a to společnost [právnická osoba] a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru. Žalobkyně však neprokázala uzavření této smlouvy. Smlouvu o úvěru lze uzavřít v jakékoliv formě, a to písemné, ústní či konkludentní. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků. I v případě elektronického uzavření smlouvy je ovšem podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. V řízení nebylo prokázáno, že by účastníci úvěrovou smlouvu uzavřenou v písemné formě elektronicky podepsali. I pokud by bylo tvrzeno a prokázáno, že žalovaná podepsala připojením určitých dat sloužících k podpisu úvěrovou smlouvu, je nutno prokázat identitu jednající osoby a integritu, tedy následnou nezměnitelnost podepsaného dokumentu. Toto v řízení tvrzeno a prokázáno nebylo. Nebylo prokázáno, že by účastníci úvěrové smlouvy smlouvu uzavřeli v jiné formě než shora uvedené písemné. Žalobkyně se k jednání nedostavila a znemožnila tak, aby byla ze strany soudu poučena o nesplnění povinnosti důkazní. Soud nemohl nárok žalobkyně posoudit ani jako nárok z titulu vydání bezdůvodného obohacení, když nebylo prokázáno, že by se finanční prostředky ve výši 15 339,64 Kč dostaly do dispozice žalované. V žalobě je tvrzeno, že žalovaná čerpala úvěr v žalované výši 15 339,64 Kč, žalobkyně však k důkazu předkládá platební informace, ve kterých uvádí, že žalované mělo být poskytnuto 10 000 Kč, nikoli žalovaná částka, jak je tvrzeno. Tato listina však nic neprokazuje, jelikož se jedná o listinu, kterou si sama vytvořila právní předchůdkyně žalobkyně, ve které se nachází jakási tvrzení, že žalované měly být zaslány nějaké finanční prostředky. Ani zprávou banky [právnická osoba] nebylo prokázáno, že by se do dispozice žalované dostaly nějaké finanční prostředky, jelikož banka pouze uváděla, kdo je disponentem označeného účtu, když takto byl navržen důkaz ze strany žalobkyně. Jak je již shora uvedeno, žalobkyně se k jednání nedostavila a znemožnila tak, aby byla ze strany soudu poučena o nesplnění povinnosti důkazní dle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. Z tohoto důvodu soud žalobu v celém rozsahu zamítl. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když procesně úspěšné žalované nevznikly prokazatelné náklady řízení.