109 C 3/2023-61 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 21 810,49 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 484,51 Kč od 30. 12. 2021 do 31. 5. 2022, úrok 9,46 % z částky 21 810,49 Kč od 1. 6. 2022 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 21 810,49 Kč od 1. 6. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 %. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 30. 12. 2021 prostřednictvím žádosti o klasický úvěr smlouvu o úvěru ve výši 20 990 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr ve splátkách po 725 Kč po 36 měsíců. Žalovaný vyjádřil svůj souhlas se smlouvou pomocí elektronického podpisu. Finanční prostředky byly poskytnuty na účet zprostředkovatele [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny 20 990 Kč, poplatku 600 Kč, smluvní pokuty 61,49 Kč ve výši 0,1 % denně z částky splátky z prodlení, pojištění ve výši 159 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze sazebníku o úvěru platného od 11. 3. 2020, produktových podmínek pro klasické úvěry, rámcové smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb [číslo] jež měli uzavřít společnost [právnická osoba] a žalovaný dne 30. 12. 2021, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, žádosti/smlouvy o klasický úvěr [číslo] žádosti/smlouvy o revolvingovém úvěru, přihlášky k pojištění pro klasický a revolvingový úvěr, soud neučinil žádná skutková zjištění, když žádná z těchto listin není žalovaným podepsána. 4. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 6. 2022 soud zjistil, že společnost [právnická osoba], oznamuje žalovanému, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, přičemž toto oznámení dle poštovního podacího archu bylo dáno k poštovní přepravě 11. 7. 2022. 5. Žalobkyně svou aktivní legitimaci ve sporu prokázala oznámením o postoupení pohledávky ze dne 24. 6. 2022 dle ustanovení § 1882 odst. 2 o. z., kdy právní předchůdkyně žalobkyně oznamuje žalovanému, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, přičemž se jedná o tvrzenou smlouvu o úvěru, kterou měla právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřít. Žalobkyně však neprokázala uzavření prvotní smlouvy mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, a to smlouvy úvěrové dle ustanovení § 2395 o. z. Žalobkyně předložila shora uvedené listiny vztahující se k tvrzené smlouvě o úvěru, tyto však nejsou žalovaným podepsány. Smlouvu o úvěru lze uzavřít v jakékoliv formě, a to písemné, ústní či konkludentní. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků. I v případě elektronického uzavření smlouvy je ovšem podstatou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. Pokud by žalovaný tvrzené dokumenty podepsal připojením určitých dat sloužících k podpisu, vždy je z hlediska dokazování podstatné prokázat identitu jednající osoby a integritu, tedy následnou nezměnitelnost, podepsaného dokumentu. Toto v řízení však prokázáno nebylo. Žalobkyně se k jednání nedostavila a znemožnila tak, aby byla ze strany soudu poučena o nesplnění své povinnosti důkazní dle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. Žalobkyně také neprokázala, že by se případné finanční prostředky dostaly do dispozice žalovaného, popř., že by tento právní předchůdkyni dal nějaký pokyn k zaslání finančních prostředků na určitý účet, popř. předání nějaké osobě. Soud tedy nárok žalobkyně nemohl posoudit ani jako nárok z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Na základě shora uvedeného tak soud žalobu v celém rozsahu zamítl. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když procesně úspěšnému žalovanému nevznikly prokazatelné náklady řízení.