117 C 220/2023-26 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 675 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených televizních poplatků. Svým podáním doručeným zdejšímu soudu dne [datum] vzala žalobkyně žalobu v celém rozsahu zpět, neboť žalovaný na základě telefonické domluvy se žalobkyní dne [datum], tj. po podání žaloby, uhradil žalobkyni celou dlužnou částku včetně nákladů řízení. Dle ust. § 96 odst. 1 o. s. ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to z části nebo zcela. Dle odst. 2 věta prvá téhož ustanovení je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Dle odst. 3 věta prvá téhož ustanovení, jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Dle odst. 4 téhož ustanovení neplatí ustanovení odstavce 3, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, nebo jde-li o zpětvzetí návrhu na rozvod manželství, neplatnost manželství nebo určení, zda tu manželství je či není. Vzhledem k procesnímu úkonu žalobkyně, kterým vzala svou žalobu zcela zpět před prvním jednáním, soud řízení zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalovaného. Podle § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení bylo zastaveno. Podle § 146 odst. 2 o. s. ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 146 odst. 2 o. s. ř., když žaloba byla podána oprávněně, neboť k úhradě dlužné částky došlo až po podání žaloby. Náhrada nákladů řízení se v daném případě sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta ve výši 400 Kč za dva úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení a sepis žaloby), kdy dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen AT), činila odměna za jeden úkon právní služby částku 200 Kč, náhrady hotových výdajů advokáta za dva úkony právní služby vždy po 100 Kč za jeden úkon dle § 14b odst. 5 AT, celkem 200 Kč, a náhrady 21 % DPH z odměny a přiznaných náhrad v částce 126 Kč. Celkové náklady řízení činí 1 126 Kč. Soud zavázal žalovaného tyto náklady řízení žalobkyni uhradit bez ohledu na sdělení zástupce žalobkyně, že žalovaný již tyto náklady řízení žalobkyni uhradil, jelikož soud je povinen o nákladech řízení rozhodnout bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.) a žalobkyně se jejich úhrady nevzdala. Je však nutné podotknout, že žalovaný pohledávku z titulu náhrady nákladů řízení již žalobkyni uhradil, a není tedy povinen tyto náklady řízení hradit opětovně.