17 C 40/2022-22 — Okresní soud v Kroměříži

Manželka se návrhem doručeným soudu dne 16. 2. 2022 domáhala rozvodu manželství. Uvedla, že od počátku roku 2020 došlo v manželství ke vzájemnému odcizení, v měsíci srpnu 2020 manželé přerušili vedení společné domácnosti, což vyústilo v listopadu 2020 k podání návrhu na rozvod manželství. I přes tuto skutečnost manželé obnovili soužití, a to v prosinci 2020, svůj návrh na rozvod manželství vzali zpět. Přes veškeré snahy obou manželů však mezi nimi došlo k definitivnímu rozchodu, v dubnu 2021 prodali společný dům, od té doby nevedou společnou domácnost, intimně se nestýkají, společně nehospodaří. Manželé mají rozdílné představy o svém budoucím životě, mají rozdílné povahy a zájmy. Nelze tak očekávat obnovení manželského soužití, uzavřeli dohodu týkající se vypořádání společného jmění manželů. Z manželství se děti nenarodily. Spolu s návrhem bylo soudu doloženo připojení se manžela k návrhu manželky ze dne 7. 2. 2022 s uvedením, že je manželovi znám obsah návrhu předkládaný soudu. Uvedl, že se s manželkou dohodli na rozvodu manželství, k návrhu nemá žádné výhrady, vše, co je v něm uvedeno, je pravda a souhlasí s tím. S manželkou není v kontaktu, každý si žije svůj život a setrvávání v manželství je tak pro ně absolutně zbytečné. Uvedl, že uzavřeli dohodu o vypořádání společného jmění manželů. Současně sdělil, že s ohledem na výše uvedené, kdy jeho bydliště je aktuálně vzdáleno 400 km od místa soudu, omlouvá se z nařízeného jednání ve věci. Na základě shodných skutkových tvrzení účastníků, výpovědi manželky a listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Manželství účastníků bylo uzavřeno v místě a čase uvedeném ve výroku I. tohoto rozhodnutí. U obou se jedná o manželství první. Z manželství se nenarodily žádné děti. Poslední společné bydliště manželů bylo v [obec], od dubna roku 2021 spolu manželé nežijí partnerským životem, nehospodaří spolu, došlo k prodeji jejich společného domu. Dne 14. 2. 2022 uzavřeli manželé dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práv a povinností společného bydlení pro dobu po rozvodu manželství. Podpisy na této dohodě jsou úředně ověřeny. Manželé považují manželství za trvale a nenapravitelně rozvrácené, nemají zájem na jeho obnovení. Podle § 757 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podal druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení a popř. výživného pro dobu po tomto rozvodu. Podle § 757 odst. 2 o. z., dohody uvedené v odstavci 1 písm. c) vyžadují písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Manželství účastníků trvá déle než jeden rok, manželé spolu již více než šest měsíců nežijí, současně oba manželé dosáhli dohody stran úpravy jejich majetkových poměrů a bydlení po rozvodu manželství. Děti se z manželství nenarodily. S ohledem na písemné vyjádření manžela upustil soud od jeho výslechu. Jelikož bylo v řízení prokázáno, že manželství je trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno a manželé nemají na jeho obnovení zájem, kdy soud vyhodnotil tato tvrzení jako pravdivá, za současného splnění dalších zákonných podmínek dle § 757 o. z., dospěl soud k závěru, že je možno manželství rozvést, aniž by zjišťoval příčiny rozvratu manželství. Soud neshledal okolnosti, pro které by manželství nemohl rozvést. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Rozsudek je odůvodněn v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu.