5 C 26/2022-296 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobci se žalobou doručenou soudu dne 26. 1. 2022 domáhali společně a nerozdílně na žalované zaplacení částky 1 230 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 230 000 Kč od 1. 10. 2021 do zaplacení. Žalobci tvrdili, že žalovaná přijala Opatření obecné povahy č. 1/2016, územní plán obce , adresa, , který nabyl účinnosti dne 18. 5. 2016. Tímto opatřením došlo ke změně funkčního využití pozemků ve vlastnictví žalobců, přičemž původně byly tyto pozemky určeny k zástavbě, ale přijetím územního plánu došlo k tomu, že se na předmětných pozemcích zakazuje jakákoliv stavební činnost, když územní plán zařadil tyto pozemky do nezastavitelného území. Předmětné pozemky jsou součástí oploceného areálu výrobního závodu firmy , právnická osoba, , jejímiž jedinými vlastníky jsou žalobci. Předmětné opatření v celém rozsahu nahradilo předchozí opatření obecné povahy č. 1/2001. Pozemky žalobců č. , hodnota, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, byly v původním územním plánu z roku 2001 zařazeny do Plochy pro výrobu, podnikatelské aktivity a výrobní služby (vč. zemědělských a řemesla). Novým územním plánem došlo ke změně funkčního využití pozemků, když tyto jsou k dnešnímu dni zařazeny do Plochy sídelní zeleně, a není možné je vůbec zastavět. Pozemky žalobců p.č.st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p.č.st. , Anonymizováno, a východní část pozemku p.č. , hodnota, jsou novým územním plánem zařazeny do stabilizované plochy č. , hodnota, . Na dotčených pozemcích je připuštěno ponechání stávajících objektů a zpevněných ploch, ale nepřipouští se jakékoliv zvyšování jejich stávající výškové hladiny zástavby ani změna jejich tvaru či objemu. Změna funkčního využití pozemků je bezesporu omezením vlastnického práva navrhovatelů, resp. práva na jejich podnikání, když na těchto pozemcích není možné provést plánovou zástavbu pro další rozšiřování podnikatelské činnosti žalobců a jimi vlastněné firmy , právnická osoba, Žalobci se všemi zákonnými prostředky bránili přijetí předmětného opatření č. 1/2016, dokonce podali ke Krajskému soudu v Brně žalobu, kterou se domáhali změny přijatého opatření. Krajský soud v Brně nejprve svým rozsudkem ze dne 13. 2. 2018, č.j. , spisová značka, -, Anonymizováno, rozhodl, že se , Anonymizováno, č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zrušuje ve vztahu k pozemkům p.č. , hodnota, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a st. , Anonymizováno, , vše v k. ú. , adresa, . Nejvyšší správní soud však svým rozsudkem č.j. , spisová značka, , ze dne 9. 7. 2020, rozhodl tak, že se rozsudek Krajského soudu v Brně zrušuje a vrátil mu věc k novému projednání a rozhodnutí. Následně Krajský soud v Brně, vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu, rozsudkem ze dne 11. 11. 2020, č. j. , spisová značka, návrh na zrušení , Anonymizováno, č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zamítl. Žalobci byli jak senátem Nejvyššího správního soudu, tak i senátem Krajského soudu v Brně ujištěni, že jim přijetím jimi napadaného , Anonymizováno, č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, vzniká nárok na náhradu škody, a to přímou aplikací článku 11, odst. 4 Listiny základních práv a svobod. V důsledku vydaného opatření č. 1/2016 nemůžou žalobci jako vlastníci výrobního závodu tento dále rozvíjet, z toho důvodu byli nuceni zakoupit nový areál v , právnická osoba, a také si podali žádost o vydání územního rozhodnutí pro výstavbu svého výrobního závodu v , Anonymizováno, , Anonymizováno, . K žádosti žalobců zpracoval znalec , tituly před jménem, , jméno FO, znalecký posudek č. , hodnota, -12/21 ze dne 4. 3. 2021, ze kterého vyplývá, že rozdíl mezi obvyklou cenou posuzovaných nemovitostí (p.č.st. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ) před přijetím , Anonymizováno, č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , kterou znalec stanovil ve výši 1 540 000 Kč, a obvyklou cenou posuzovaných nemovitostí po přijetí , Anonymizováno, č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , kterou znalec stanovil ve výši 310 000 Kč, činí 1 230 000 Kč. Tuto částku považují žalobci za škodu, která jim vznikla na jejich majetku snížením jeho hodnoty. Žalobci mají za to, že jejich případ je kvalifikovaným případem omezení vlastnického práva ve smyslu stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne 28. 4. 2009, sp. zn. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, – st. , Anonymizováno, , kdy existence a intenzita záměru vlastníka pozemku, tedy žalobců, je dána tím, že žalobci seznámili žalovanou ještě před přijetím , Anonymizováno, č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, se svým záměrem postavit na pozemku p.č. , hodnota, halu na skladování, dále měli v úmyslu na pozemcích bezprostředně přiléhajících k jejich nynějším stavbám, tedy na pozemcích dotčených rozhodnutím , Anonymizováno, č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , realizovat rozšíření svého výrobního areálu o výrobní a skladovací prostory, manipulační plochy, přičemž veškerá tato činnost je jim v důsledku přijatého , Anonymizováno, č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zamezena. Žalobci vyzvali žalovanou k náhradě škody výzvou ze dne 31. 8. 2021, avšak žalovaná jim nevyhověla.2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Žalovaná uvedla, že je pravdou, že žalovaná pozemky uvedené v bodě I žaloby ve vlastnictví žalobců, zařadila do nezastavitelného území, do Plochy sídelní zeleně (s tím, že stávající stavby lze na pozemcích ponechat). Další tvrzení žalobců jsou však v rozporu se skutečností. Předchozí , právnická osoba, obce , adresa, byl schválen zastupitelstvem obce , adresa, dne 29. 1. 2001 usnesením č. , hodnota, , jehož závazná část byla vyhlášena obecně závaznou vyhláškou č. 1/2001 s nabytím účinnosti dne 15. 2. 2001. Předmětné pozemky byly tímto územním plánem určeny jako Zemědělské výrobní plochy a areály – s označením P2 v hlavním výkresu, nikoli tedy P1 - Plochy pro výrobu, podnikatelské aktivity a výrobní služby (vč. zemědělských a řemesla) – jak tvrdí žalobci. , právnická osoba, v textové části v bodě 3.3.5. – Návrh regulativů pro územní rozvoj stanovil pro dané plochy, že jde o „Území výroby a služeb v oblasti zemědělské výroby (rostlinná a živočišná výroba) a umístění zařízení sloužících pro zabezpečování této výroby neslučitelné s bydlením. Přípustná je výstavba zařízení technických objektů a zařízení technické infrastruktury. Přípustné je zde umisťovat: zařízení zemědělské výroby a sklady a pomocné provozy pro zemědělské účely. Podmíněně je přípustné zde umisťovat podnikovou administrativu, drobné provozy výroby, služeb a technická zařízení obtěžující okolí, hromadná parkoviště a čerpací stanice PHM“ V bodě 3.4. Návrhu regulativů pro územní rozvoj pak byl stanoven koeficient zastavění pozemků (tj. max. procentní podíl zastavěné plochy objektu k celkové ploše pozemku), přičemž u předmětných ploch výroby a skladů tento činil 50-60 %. Na ústním jednání žalobců u Stavebního úřadu v , Anonymizováno, v roce 2015 bylo sděleno žalobcům, že tento koeficient je naplněn, a další stavby nejsou možné. Bez ohledu na to současně platilo, že jiné stavby než výše uvedené – tedy sloužící pro zemědělskou výrobu, nelze stavět. Pozemky v této ploše byly tedy určeny k zemědělské a v menší míře přidružené výrobě, a tedy ke stavbám pouze k tomuto účelu sloužícím. Tedy ani za účinnosti tohoto územního plánu nebylo dovoleno zde stavět výrobní halu (zejména pro účely podnikání žalobců), takže nový územní plán vyhlášený Opatřením na tom nic nezměnil. Předmětem podnikání žalobců dle obchodního rejstříku ani dle skutečnosti není zemědělská výroba. Lze tedy navíc konstatovat, že objekty již postavené v areálu daných pozemků ze strany žalobců a využívané pro výše uvedené podnikání, nejsou dle názoru žalované objektivně v souladu s již dřívějším územním plánem, byť byly stavebním úřadem povoleny. Celé tvrzení žalobců, že Opatření, jímž byl vydán aktuální územní plán, znemožnil výstavbu na předmětných pozemcích, a zvláště pak výstavbu pro účely jejich podnikání, je tedy v rozporu se skutečností. Rovněž tvrzení žalobců, že z důvodů změny funkčního využití předmětných pozemků byli nuceni začít budovat nové budovy závodu v jiných obcích, je tedy zjevně zcela v rozporu se skutečností, neboť skutečným důvodem bylo vědomí, že ani původní územní plán to neumožňuje.3. Tvrzení žalobců je dále nepřesné, jelikož pokud jde o pozemek parc. č. , hodnota, , tento je zařazen do Plochy sídelní zeleně a nezastavitelného území pouze v menší jižní části. , adresa, větší část zůstává součástí Plochy smíšené výrobní, kde je povolena další výstavba (to ostatně konstatuje také rozsudek Krajského soudu v Brně níže uvedený). To stejné platí pro zcela východní část pozemku parc. č. , hodnota, (za pozemkem st. , Anonymizováno, ). Je skutečností, že tato východní část pozemku parc. č. , hodnota, je zařazena