16 C 23/2024-33 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem doručeným soudu dne , datum, domáhala se žalobkyně zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že se žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu č. , hodnota, , roční pojistné bylo sjednáno na částku , částka, se čtvrtletní splatností, počátek pojištění dne , datum, . Žalovaný nehradil pojistné řádně a včas. Dlužné období, pro které nebylo pojistné hrazeno, je od , datum, do , datum, , kdy pojištění zaniklo. Dlužná částka sestává z dlužného pojistného a poplatku ve výši , částka, za odeslanou upomínku po zániku pojištění. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, ani přes zaslanou předžalobní upomínku.2. Usnesením ze dne , datum, byl žalovaný vyzván k vyjádření k žalobě. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. za doručovací adresu místo jeho trvalého bydliště. Z ustanovení § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla zaslána žalovanému na shora uvedenou adresu. Protože nebyl adresát zastižen, byla mu zanechána výzva, aby si písemnost vyzvedl na poště. Žalovaný si zásilku v desetidenní úložní lhůtě nevyzvedl. Soud považuje žalobu za doručenou uplynutím úložní doby v souladu s ustanovením § 49 odst. odst. 2 ve spojení s § 49 odst. 4 o. s. ř. Kromě toho byla žalovanému žaloba zaslána rovněž na kontaktní adresu uvedenou v pojistné smlouvě (, adresa, ).3. Současně byl žalovaný vyzván, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil, a jelikož žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, dle § 115a o. s. ř. a vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spise.4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:5. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, pojistnou smlouvu č. , hodnota, , jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti při výkonu povolání s počátkem pojištění , datum, . Pojistníkem i pojištěnou osobou byl žalovaný. Pojistné bylo sjednáno roční ve výši , částka, , splatné čtvrtletně po , částka, . Součástí pojistné smlouvy je sazebník, dle kterého činí poplatek za upomínku k zaplacení dlužného pojistného , částka, . Dopisem z , datum, byl žalovaný upomínán k zaplacení dlužného pojistného s tím, že toto má uhradit do , datum, , v opačném případě pojištění zanikne. Dopisem z , datum, byl žalovaný informován, že pojistná smlouva byla ukončena dnem , datum, z důvodu nezaplacení pojistného. Byl informován, že aktuální dluh činí , částka, . Dopisem ze dne , datum, byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ve výši , částka, (dlužné pojistné ve výši , částka, + , částka, poplatek za upomínání). Předžalobní upomínkou ze dne , datum, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky a upozorněn na její možné soudní vymáhání, tato byla téhož dne podána k poštovní přepravě.6. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistné pojistiteli.7. Podle § 2783 odst. 2 o. z., jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční.8. Podle § 2804 o. z., upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.9. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.10. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.11. Právní posouzení věci:12. Žalobkyně uzavřela se žalovaným v souladu s § 2758 a násl. o. z. pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti. Žalobkyně se tedy zavázala, že v případě vzniku nahodilé události, poskytne žalovanému jako pojistníkovi pojistné plnění ve sjednaném rozsahu, žalovaný se zavázal hradit pojistné, které bylo splatné čtvrtletně. Žalovaný své smluvní povinnosti nedostál, pojistné nehradil řádně a včas, a to ani k písemné upomínce ze strany žalobkyně. Pojištění ke dni , datum, (uplynutím dne , datum, ) zaniklo a žalovaný je tak povinen žalobkyni zaplatit dlužné pojistné včetně poplatku za odeslanou upomínku, celkem částku , částka, . Soud shledal návrh zcela důvodným, v souladu s právními předpisy, plně mu vyhověl, a to i pro úroky z prodlení, které jsou požadovány z dlužného pojistného , částka, od , datum, do zaplacení v zákonné výši, v souladu s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb.13. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a má proto nárok na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který úspěch ve věci neměl. Náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek ve výši , částka, a náklady zastoupení. Pokud jde o náklady zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“). Zástupce žalobkyně má nárok na odměnu ve výši , částka, dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 advokátního tarifu za tři úkony právní služby po , částka, dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní upomínka). Za uvedené úkony právní služby byla přiznána v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši , částka, (3 x , částka, ). Poněvadž zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznána náhrada za tuto daň ve výši 21 %, tj. , částka, . Celkem tedy byly přiznány žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, .14. Náklady řízení je žalovaný povinen v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. nahradit k rukám zástupce žalobkyně.15. , adresa, k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 16. Odůvodnění rozsudku je učiněno v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř.