16 C 34/2024-33 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 3 224 Kč s příslušenstvím z titulu nehrazení příspěvku do tzv. garančního fondu ve vztahu k silničnímu vozidlu RZ , SPZ, , VIN , VIN kód, (nákladní automobil s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg), u něhož je žalovaný registrován jako vlastník/provozovatel a které je evidováno jako provozované, přesto k němu v období od , datum, do , datum, nebylo sjednáno zákonem požadované pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně má tak nárok na zaplacení příspěvku ve výši 2 924 Kč (34 dní nepojištění x denní sazba 86 Kč) a poplatku za mimosoudní uplatnění práva ve výši 300 Kč. Příspěvek je v souladu s první výzvou žalobkyně k úhradě splatný ke dni , datum, . Od té doby do zaplacení požadovala žalobkyně také zákonný úrok z prodlení z částky 2 924 Kč. Žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván ještě několikrát, naposledy předžalobní upomínkou ze dne , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. za doručovací adresu místo jeho pobytu na území České republiky, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozsudku. Z ust. § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel (resp. adresu místa pobytu cizince) tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla zaslána žalovanému na shora uvedenou doručovací adresu.3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřil. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalovaného předpokládal, že nemá žádné námitky.4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Žalovaný byl nejméně v období od , datum, do , datum, , tedy 34 dní, registrován jako vlastník/provozovatel (podle evidence provozuschopného) nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, registrační značky , SPZ, . V předmětném období neměl žalovaný vozidlo pojištěno pro případ odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne , datum, k uhrazení příspěvku a nákladů jeho uplatnění ve výši 3 224 Kč do 60 dnů od doručení výzvy (vhozena do domovní schránky žalovaného , datum, ). Znovu byl žalovaný k úhradě vyzván dopisem ze dne , datum, , poslední (předžalobní) upomínku zaslala žalobkyně dne , datum, .5. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Žalovaný jako vlastník/provozovatel uvedeného nákladního automobilu nesplnil povinnost stanovenou § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), a neměl k němu ve zmíněném období pojištění uzavřené; v řízení přitom nebyla tvrzena ani prokazována žádná ze zákonných výjimek povinného pojištění vozidel zapsaných v registru silničních vozidel (vyřazení z provozu, vývoz do jiného státu, zánik vozidla nebo jeho odcizení). Vznikla mu tím podle § 4 uvedeného zákona povinnost zaplatit příspěvek, jehož příjemcem je žalobkyně, ve výši 2 924 Kč odpovídající součinu počtu dní, po které nebylo vozidlo pojištěno (34 dní), a příslušné denní sazby podle druhu vozidla (v tomto případě 86 Kč – viz § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Podle stejných ustanovení náleží žalobkyni také nárok na náhradu nákladů mimosoudního uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč. Soud žalobě vyhověl i pro úrok z prodlení z dlužné částky 2 924 Kč od data následujícího po splatnosti příspěvku (60 dnů od doručení první výzvy), tj. od , datum, do zaplacení ve výši stanovené právními předpisy (§ 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), v tomto případě 15 % ročně.6. Ve sporu úspěšná žalobkyně prokázala, že zaslala žalovanému předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř., má proto nárok na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., které tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokátky za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), paušální náhrada hotových výdajů za uvedené 3 úkony po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a 21 % DPH ve výši 189 Kč.7. Rozsudek obsahuje v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze stručné odůvodnění.