16 C 7/2024-91 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem na vydání platebního rozkazu doručeným soudu dne , datum, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím specifikovaným ve výroku II. - V. a úhrady vzniklých nákladů řízení. K odůvodnění své žaloby uvedla, že dne , datum, uzavřela žalobkyně a společnost , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, , právnická osoba, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, s., IČ , IČO, , smlouvu o postoupení pohledávek, čímž byla na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovaným. Smlouva byla účinná ke dni , datum, a žalovanému toto oznámeno dopisem ze dne , datum, .2. Žalovaný dne , datum, uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o poskytnutí kontokorentního úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému kontokorentní úvěr do výše , částka, . Součástí smlouvy byly obchodní podmínky, produktové podmínky a sazebník poplatků. Před poskytnutím úvěru byla úvěruschopnost žalovaného řádně posouzena. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky spolu s úrokem ve výši 18 % ročně, a to průběžně, vkladem v jakékoliv výši ve prospěch účtu žalovaného. Vzhledem k tomu, že na účtu žalovaného vznikl nepovolený debetní zůstatek a žalovaný jej ve lhůtě neuhradil, vyzvala právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného k jeho úhradě pod sankcí zesplatnění úvěru. Jelikož žalovaný v poskytnuté lhůtě dlužnou částku neuhradil, právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Ke dni zesplatnění byl dluh vyčíslen na částku , částka, . Po zesplatnění uhradil žalovaný částku , částka, , a to dne , datum, . Dne , datum, zaslala žalobkyně žalovanému výzvu k úhradě zbylé dlužné částky.3. V doplnění žaloby ze dne , datum, žalobkyně uvedla, že její právní přechůdkyně před uzavřením předmětné smlouvy ověřovala schopnost žalovaného úvěr splácet vyhledáváním žalovaného v databázi dlužníků SOLUS, v insolvenčním rejstříku, v registru CCB, u zaměstnavatele žalovaného, prověřením platnosti občanského průkazu žalovaného v databázi neplatných dokladů. Měsíční splátka kontokorentního úvěru nebyla pevně stanovena, její orientační výše byla , částka, .4. Usnesením ze dne , datum, byl žalovaný vyzván k vyjádření k žalobě. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žaloba byla žalovanému zaslána spolu s uvedeným usnesením dne , datum, na adresu dle centrální evidence obyvatel, neboť žalovaný nemá datovou schránku ani si nezvolil doručovací adresu. Protože nebyl zastižen, byla mu zanechána výzva, aby si písemnost vyzvedl na poště. Žalovaný si zásilku v desetidenní úložní lhůtě nevyzvedl. Soud považuje žalobu za doručenou uplynutím úložní doby v souladu s ustanovením § 49 odst. odst. 2 ve spojení s § 49 odst. 4 o. s. ř.5. Současně byl žalovaný vyzván, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil, a jelikož žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, dle § 115a o. s. ř. a vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spise.6. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:7. Mezi společností , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, , právnická osoba, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru, a to poté, co byla prověřována úvěruschopnost žalovaného. Dle sdělení žalobkyně tak její právní předchůdkyně učinila vyhledáním žalovaného v databázi dlužníků SOLUS, v insolvenčním rejstříku, v registru CCB a prověřením platnosti občanského průkazu žalovaného v databázi neplatných dokladů. Žalobkyně předložila výpisy z lustrací, z těchto však není zřejmé, k jakému datu byl žalovaný lustrován. Skutečnost, že žalovaný byl lustrován v uvedených registrech před uzavřením smlouvy, se tedy žalobkyni nepodařilo prokázat. Z potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu žalovaného vyplývá, že ke dni , datum, byl žalovaný zaměstnán na dobu neurčitou, nebyl ve zkušební době ani ve výpovědní době, jeho průměrný měsíční příjem za poslední tři měsíce činil , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného vyhodnotila jako úvěruschopného, proto mu poskytla kontokorentní úvěr až do výše , částka, , který se žalovaný zavázal průběžně splácet spolu s variabilním úrokem, který ke dni uzavření smlouvy činil 18 % ročně. Kontokorentní úvěr byl veden na bankovním účtu žalovaného č. , č. účtu, . , právnická osoba, případ prodlení byla sjednána možnost zesplatnění úvěru. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, i přes upomínku ze dne , datum, , tento byl tedy ke dni , datum, zesplatněn, o čemž byl žalovaný písemně informován dopisem ze dne , datum, . Dlužná jistina ke dni zesplatnění činila , částka, . Žalovaný dle tvrzení žalobkyně, které žalovaný nijak nezpochybnil, celkem uhradil , částka, , a to , datum, . Smlouvou o postoupení pohledávek z , datum, přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Předžalobní upomínkou ze dne , datum, , podanou k poštovní přepravě , datum, , byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, přičemž byl upozorněn na její možné soudní vymáhání.8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle § 86 odst. 2 téhož zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona (ve znění účinném do , datum, ), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Podle § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881 odst. 1, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.14. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.15. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18 „Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“16. Právní posouzení věci:17. Jelikož smlouva uzavřená mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně je