18 C 336/2023-42 — Okresní soud v Kroměříži

1. Předmět řízení vymezil žalobce v žalobě tak, že se domáhá vyklizení ve výroku I. tohoto rozsudku specifikovanou bytovou jednotku. Aktivní a pasivní legitimaci účastníků doložil žalobce výpisem z katastru nemovitostí (č. l. 5-6 spisu), smlouvou o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni (č. l. 7-8) a darovací smlouvou k podílu bytové jednotky (č. l. 9-10).2. Z žaloby a výše uvedených listinných důkazů pak vyplynulo, že žalovaný 1) je vlastníkem bytové jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , způsob využití: byt, vymezené podle zákona o vlastnictví bytů v , Anonymizováno, , adresa, , č.p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , bydlení, LV č. , hodnota, , nacházející se na pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, , LV č. , hodnota, , zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, , obec , adresa, , část obce , adresa, (dále jen „bytová jednotka“). K uvedené bytové jednotce je přitom v katastru nemovitostí zapsáno věcné břemeno bytu - právo doživotního a bezplatného užívání v rozsahu podle smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 25. 2. 2014 ve prospěch oprávněného, kterým je žalobce, s právními účinky zápisu věcného břemene ke dni 25. 2. 2014. Na základě smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 25. 2. 2014 je přitom žalobce oprávněn užívat doživotně a bezplatně bytovou jednotku, přičemž není nijak omezen rozsah užívání. Jako povinní smlouvu o zřízení věcného břemene podepsali žalovaný 1) a , Jméno zainteresované osoby 0/0, ml., nar. 10. 8. 1964, kdy tito byli ke dni podpisu smlouvy spoluvlastníky bytové jednotky, každý se spoluvlastnickým podílem ve výši id. ½. Na základě darovací smlouvy ze dne 31. 7. 2015 poté převedl pan , Jméno zainteresované osoby 0/0, ml., nar. 10. 8. 1964, svůj spoluvlastnický podíl na bytové jednotce na žalovaného 1). Žalovaný 1) se tedy stal vlastníkem celé bytové jednotky. Dle tvrzení žalobce se dne 10. 6. 2023 do bytové jednotky nastěhoval žalovaný 1) se svou manželkou - žalovanou 2) a svými třemi nezletilými dětmi, kdy žalovaní nechali žalobci k užívání pouze jeden pokoj. Soužití žalobce a žalovaných je neúnosné, přičemž od doby nastěhování byla do bytu několikrát volána policie, a to oběma stranami. Žalobce dále vede se žalovaným 1) spor o částku 56 852 Kč, kterou žalobce uhradil za výměnu plynového kotle, rovněž tak požaduje po žalovaném 1) částku ve výši 47 850 Kč, kterou za žalovaného 1) uhradil do fondu oprav. Výše uvedené částky jsou přitom vymáhány samostatnou žalobou. Z výše uvedeného dle žalobce vyplývá, že soužití žalobce a žalovaného 1) s jeho rodinou je nadále neúnosné. Žalobce zaslal předžalobní výzvu k vyklizení bytové jednotky s termínem vyklizení nejpozději do 31. 10. 2023. Žalovaný 1) ani žalovaná 2) se však do dnešního dne nevystěhovali.3. Žalovaní se k žalobě vyjádřili v podání doručeném soudu dne 4. 12. 2023, ve kterém mj. připustili, že se dne 10. 6. 2023 do předmětné bytové jednotky nastěhoval žalovaný 1) se svou manželkou - žalovanou 2) a se svými 3 nezletilými dětmi, a to z důvodu vypršení nájemné smlouvy a v důsledku toho zajištění potřeby bydlení. Z podání žalovaných dále vyplynula vzájemná nesnášenlivost a nevraživost mezi účastníky, kdy tuto situaci a její zhoršování připisují zejména vlivu paní Dočkalové, dcery žalobce., právnická osoba, uvedenému podání se následně vyjádřil žalobce v podání doručeném soudu dne 19. 12. 2023 s tím, že sami žalovaní ve svém vyjádření potvrdili skutečnosti uvedené v žalobě a dále, že společné soužití účastníků je neúnosné, kdy musela být opakovaně volána Policie ČR či městská policie k řešení konfliktů mezi nimi. V závěru uvedl, že ve vyjádření žalovaných nejsou žádné argumenty, které by zpochybnily právo žalobce na užívání bytové jednotky. Ze smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 25. 2. 2014 vyplývá, že užívací právo žalobce není nikterak omezeno a svědčí k celé bytové jednotce. Podle judikatury Nejvyššího soudu citované v žalobě se v takovém případě může oprávněný z věcného břemene domáhat vyklizení vlastníka z bytu věcným břemenem zatíženého. Žalobce tedy trvá na své žalobě v plném rozsahu, navrhuje, aby Okresní soud v Kroměříži žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobci náhradu nákladů soudního řízení.5. Na toto následně reagovali žalovaní v podání doručeném soudu dne 19. 1. 2024, ve kterém jednak v podstatě zopakovali některé argumenty jimi uvedené v předchozím vyjádření, jednak soudu sdělili, že jej plně respektovali a nikterak ho neomezovali, kdy žalobce měl volný přístup do všech pokojů a částí bytové jednotky, ale naopak sám žalobce byl na žalované často hrubý, nesnášenlivý a arogantní, vyvolávající konfliktní situace, jež později vyvrcholily hlasitým křikem a hrubými výrazy, přičemž se jej děti bály pro jeho zastrašující projevy.6. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.7. Na základě provedených důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že žalovaný 1) je v současné době výlučným vlastníkem předmětné bytové jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , způsob využití: byt, vymezené podle zákona o vlastnictví bytů v budově , adresa, , č.p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , bydlení, LV č. , hodnota, , nacházející se na pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, , LV č. , hodnota, , zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, , obec , adresa, , část obce , adresa, . K uvedené bytové jednotce je přitom ve prospěch oprávněného - žalobce v katastru nemovitostí zapsáno (s právními účinky zápisu ke dni 25. 2. 2014) věcné břemeno bytu - právo doživotního a bezplatném užívání v rozsahu podle smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 25. 2. 2014. Na základě zmíněné smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 25. 2. 2014 je přitom žalobce oprávněn užívat doživotně a bezplatně předmětnou bytovou jednotku, kdy ve smlouvě není nijak vymezen (či omezen) rozsah tohoto užívání. Dle shodných tvrzení účastníků se dne 10. 6. 2023 do předmětné bytové jednotky nastěhoval žalovaný 1) se svou manželkou - žalovanou 2) a svými třemi nezletilými dětmi. Z vyjádření účastníků pak vyplynulo, že při soužití žalobce a žalovaných dochází z důvodu jejich vzájemné nesnášenlivosti a nevraživosti k častým střetům, kdy od doby nastěhování byla do bytu několikrát volána policie. Současně pak účastníci vedou spolu soudní spor o zaplacení. Přes žalobcem zaslanou předžalobní výzvu k vyklizení bytové jednotky se žalovaní z předmětné bytové jednotky dosud nevystěhovali.8. Soud k tomu konstatuje, že dle závěrů soudobé judikatury je věcné břemeno užívání bytu, není-li stanoveno jinak, výlučné (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2016, sp. zn. , spisová značka, ) a fakticky zasahuje do celého prostoru, který má být věcným břemenem zatížen. V takovém prostoru, který je věcným břemenem užívání zatížen, nelze samotný výkon práva bydlení omezovat jen na část prostoru tak, aby byl povinný z věcného břemene zatížen co nejméně. Nemá-li tedy být výkonem věcného břemene bydlení zatížena celá nemovitost (dům nebo bytová jednotka), je třeba prostor určený k užívání dostatečně určitě vymezit. K tomu soud dodává, že svědčí-li oprávněnému z věcného břemene - žalobci právo užívání bytu a ve smlouvě o zřízení věcného břemene není uvedeno něco jiného, nemá vlastník bytu - žalovaný 1) právo byt užívat, přičemž oprávněný z věcného břemene se může domáhat vyklizení vlastníka z bytu věcným břemenem zatíženého.9. Ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že žalobce je osobou oprávněnou užívat doživotně a bezplatně předmětnou bytovou jednotku, přičemž ve smlouvě o zřízení věcného břemene ze dne 25. 2. 2014 není nijak vymezen (či omezen) rozsah tohoto užívání. S ohledem na skutečnost, že soužití žalobce a žalovaných v předmětné bytové jednotce není v současné době dle vyjádření obou stran možné, má žalobce právo na ochranu svého práva k užívání celé uvedené bytové jednotce tak, jak bylo sjednáno ve smlouvě o zřízení věcného břemene ze dne 25. 2. 2014, zejména pak má právo domáhat se vyklizení bytu po žalovaných. Vzhledem k uvedenému soud žalobě vyhověl a zavázal žalované předmětný byt vyklidit (výrok ad I. rozsudku). Lhůta k plnění byla soudem stanovena jinak, než je lhůta vyplývající z § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř., konkrétně pak v délce 30 dnů, neboť soud chce žalovaným umožnit řešení předmětné situace cestou jejich dobrovolného odstěhování z bytové jednotky ve stanovené lhůtě.10. Žalobce byl ve sporu úspěšný, a proto má dle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení. Úspěšnému žalobci soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, která sestávala z uhrazeného soudního poplatku za žalobu ve výši 5 000 Kč, dále z odměny za právní zastoupení advokátem za 5 úkonů právní služby po 1 500 Kč (převzetí a přípravu zastoupení, žaloba, kvalifikovaná předžalobní výzva, vyjádření k podání žalovaných a účast u jednání dne 6.