6 C 128/2024-23 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení , částka, s příslušenstvím z titulu vynaložení nákladů spojených s pobytem žalovaného na záchytné stanice žalobkyně dne , datum, , kde mu kromě jiného poskytla také nezbytné vyšetření a ošetření ve smyslu § 89a–89e zákona č. 373/2011 Sb., o specifických , podezřelý výraz, službách. Náklady pobytu žalobkyně vyúčtovala žalovanému, který svůj dluh uznal co do důvodu i výše a zavázal se jej zaplatit do jednoho měsíce, tj. do , datum, . Ani přes další výzvu žalobkyně však neuhradil ničeho.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, soud proto postupoval v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a výzvu k vyjádření doručoval na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. Není přitom rozhodné, zda se tam žalovaný zdržuje, či nikoli, neboť s ohledem na potřebu státu zajistit vymahatelnost práva je odpovědností jednotlivce, aby byl pro orgány veřejné moci dosažitelný, a nepřebírá-li poštu na své evidenční adrese, musí být připraven nést následky s tím spojené – například že se o probíhajícím soudním řízení fakticky nedozví, protože je mu doručováno tzv. fikcí (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. II. ÚS 1308/10).3. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas již v návrhu. Žalovaný byl vyzván k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, na výzvu však nereagoval. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Žalovaný pobýval dne , datum, na protialkoholní záchytné stanici , adresa, , provozované žalobkyní, kde byl i ošetřen. Téhož dne žalovaný podepsal uznání dluhu ve výši , částka, za poskytnutou službu (vyšetření, ošetření a pobyt v záchytné stanici žalobkyně) a zavázal se jej zaplatit do jednoho měsíce, tedy do , datum, . Neučinil tak ani přes další, předžalobní výzvu žalobkyně ze dne , datum, (odeslána téhož dne).5. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Žalovaný ve smyslu § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), uznal co do důvodu i výše svůj dluh , částka, vůči žalobkyni, vzniklý jako účelně vynaložené náklady jeho vyšetření, ošetření a pobytu na protialkoholní záchytné stanici pod vlivem návykové látky (mající původ v § 89e zákona č. 373/2011 Sb.). Soud má tedy za to, že dluh v době uznání trval. Žalobě proto vyhověl, a to i pro úrok z prodlení z dlužné částky , částka, od data následujícího po lhůtě stanovené v uznání dluhu, tj. od , datum, do zaplacení ve výši stanovené právními předpisy (§ 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), v tomto případě 15 % ročně.6. Ve sporu úspěšná žalobkyně prokázala, že zaslala žalovanému předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř., má proto nárok na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., které tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , odměna zastupujícího advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) po , částka, podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), paušální náhrada hotových výdajů za uvedené 3 úkony po , částka, podle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a 21 % DPH ve výši , částka, . Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. se náhrada nákladů řízení platí k rukám advokáta.7. Rozsudek obsahuje v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze stručné odůvodnění.