CS · EN DE FR brzy

6 C 130/2024-50 — Okresní soud v Kroměříži

ECLI: ECLI:CZ:OSKM:2024:6.C.130.2024.1
Datum: 2024-04-17
Předmět: o zaplacení 2 200 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 46b z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. null/null Sb.", "§ 2991 z. č. null/null Sb.", "§ 1879 z. č. null/null Sb.", "§ 1970 z. č. null/null Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 142 z. č. null/null Sb.
["smlouva o úvěru""postoupení pohledávky"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o zaplacení 2 200 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 46b (99/1963 Sb.), § 101 (null/null Sb.), § 2991 (null/null Sb.), § 1879 (null/null Sb.).
1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 2 200 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru ve výši 28 000 Kč uzavřené dne 7. 12. 2020 mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „původní věřitelka“). Žalovaná se zavázala vrátit získanou částku do 31. 1. 2022, což nesplnila, ač byla upomínána. Na poskytnutou hotovost uhradila pouze 25 800 Kč. Žalobkyně získala pohledávku od původní věřitelky postoupením. , adresa, s žalovanou částkou představující nesplacenou část jistiny žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši 642,50 Kč (kapitalizovaný za období od 1. 2. 2022 do 1. 6. 2023), a dále zákonný úrok z prodlení z žalované částky od 2. 6. 2023 do zaplacení. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Nemá datovou schránku, ani si nezvolila doručovací adresu, soud proto postupoval v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a výzvu k vyjádření doručoval na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. Není přitom rozhodné, zda se tam žalovaná zdržuje, či nikoli, neboť s ohledem na potřebu státu zajistit vymahatelnost práva je odpovědností jednotlivce, aby byl pro orgány veřejné moci dosažitelný, a nepřebírá-li poštu na své evidenční adrese, musí být připraven nést následky s tím spojené – například že se o probíhajícím soudním řízení fakticky nedozví, protože je mu doručováno tzv. fikcí (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010, sp. zn. II. ÚS 1308/10). Soud nadto učinil marný pokus o telefonické spojení s žalovanou., právnická osoba, řízení zůstala žalovaná nečinná, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila, soud projednal věc v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v její nepřítomnosti.4. Původní věřitelka s žalovanou podepsaly dne 7. 12. 2020 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které obdržela žalovaná toho dne hotovost 28 000 Kč a zavázala se zato vrátit 50 400 Kč v 60týdenních splátkách po 840 Kč. Učinily tak na základě písemné žádosti žalované z téhož dne. Podle tvrzení žalobkyně dosud žalovaná v souvislosti s uvedenou smlouvou uhradila 25 800 Kč. Smlouvou ze dne 1. 6. 2023 postoupila původní věřitelka pohledávku za žalovanou žalobkyni, což žalované oznámila dopisem ze dne 23. 6. 2023, odeslaným téhož dne. Dne 2. 10. 2023 odeslala žalobkyně žalované předžalobní upomínku, a to na adresu místa výběru podle smlouvy.5. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Vůlí stran bylo uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2020 (dále jen „zákona č. 257/2016 Sb.“), a podpůrně zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2020 (dále jen „o. z.“).6. Bez nutnosti zkoumat platnost uzavřené úvěrové smlouvy má žalobkyně nárok nejméně na vrácení toho, oč se žalovaná na úkor původní věřitelky obohatila, i kdyby byla smlouva neplatná (viz § 2991 odst. 1 o. z.), což je rozsah žalovaného nároku. Soud vyšel z tvrzení žalobkyně, která žalovaná v řízení pro svou nečinnost nijak nezpochybnila, že žalovaná získala od původní věřitelky částku 28 000 Kč, na kterou vrátila celkem 25 800 Kč. Žalovaná se tedy na úkor původní věřitelky, dnes žalobkyně (na základě prokázaného a platného postoupení pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. o. z.), obohatila částkou 2 200 Kč, kterou je povinna žalobkyni vrátit.7. V této části soud žalobě vyhověl, a to i pro úrok z prodlení v zákonné výši od 1. 2. 2022 do zaplacení ve smyslu § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v tomto případě 11,75 % ročně, neboť i kdyby soud vyhodnotil nejpřísněji pro žalobkyni uzavřenou smlouvu jako neplatnou pro nedostatečné zkoumání (či jeho neprokázání) úvěruschopnosti spotřebitelky ze strany původní věřitelky a postupoval podle § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb., nemá vzhledem k nečinnosti žalované důvod nevyjít z předpokladu pro žalobkyni příznivějšího, že bylo v možnostech žalované takto nízkou částku vrátit původní věřitelce již v termínu původní splatnosti. Ode dne následujícího je tedy v prodlení a za tuto dobu náleží žalobkyni také zmíněný úrok z prodlení.8. Žalobu soud částečně zamítl pro kapitalizovaný úrok z prodlení 298,31 Kč, neboť jeho výpočet byl deklarován v zákonné výši 11,75 % z částky 2 200 Kč za dobu od 1. 2. 2022 do 1. 6. 2023, jde však o částku takto definovaný úrok z prodlení přesahující.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení z převážné části úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 426 Kč v rozsahu 80 % jako rozdílu 90 % úspěchu žalobkyně v řízení a jejího 10 % neúspěchu (úspěchu žalované). Náklady řízení v celkové výši 4 282,73 Kč tvoří soudní poplatek 1 000 Kč a odměna advokáta podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), sestávající z 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby před podáním návrhu ve věci podle § 14b odst. 1 písm. a) bod 1 a. t. spolu s paušální náhradou hotových výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. za každý z nich a z částky 1 000 Kč za jeden úkon podle § 7 bod 3 ve spojení s § 11 odst. 1 a. t. po podání návrhu ve věci (účast při jednání 17. 4. 2024) a paušální náhradou hotových výdajů 300 Kč za tento úkon podle § 13 odst. 4 a. t., cestovné v souvislosti s cestou realizovanou dne 17. 4. 2024 ve výši 313 Kč, náhrady za ztrátu času 200 Kč podle § 14 a. t. a 21 % daň z přidané hodnoty z 2 713 Kč ve výši 569,73 Kč.10. Cestovné bylo přiznáno za cestu zástupce žalobkyně k soudnímu jednání dne 17. 4. 2024 ze , adresa, do Kroměříže a zpět, tj. 80 ujetých km (38,20 Kč za litr paliva podle vyhlášky č. 398/2023 Sb. při průměrné spotřebě 5,8 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla podle téže vyhlášky) podle § 13 a. t. a., ve výši jedné poloviny z celkové výše takto spočítaného jízdného (626 Kč), neboť zástupce žalobkyně cestoval ke dvěma nařízeným jednáním. Rovněž náhrada za promeškaný čas v trvání čtyř půlhodin, tj. celkem 400 Kč, byla v tomto řízení přiznána ve výši jedné poloviny, tj. 200 Kč.11. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, soud proto doměřil žalobkyni soudní poplatek podle položky 1 bodu 1 písm. a) Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.12. Rozsudek obsahuje v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze stručné odůvodnění.

Citovaná ustanovení

§ 86 (257/2016 Sb.)§ 46b (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceŽivnostiOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.