7 C 7/2024-59 — Okresní soud v Kroměříži

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vnikl z titulu náhrady škody.3. Ve věci byl vydaný elektronický platební rozkaz dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , který byl žalované doručen do vlastních rukou dne , datum, na adresu shora uvedenou. Součástí elektronického platebního rozkazu byla v souladu s ust. § 114b o. s. ř. kvalifikovaná výzva, kterou soud vyzval žalovanou, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu, písemně vyjádřila ve věci samé, a to k žalobě, která jí byla doručena spolu s elektronickým platebním rozkazem. Zároveň soud žalovanou poučil o následcích nesplnění této výzvy vyplývajících ze shora uvedeného zákonného ustanovení. Po doručení elektronického platebního rozkazu, žalované dnem , datum, započala běžet 15 denní lhůta k podání odporu, která uplynula dne , datum, (středa). Žalovaná dne , datum, (v 15 denní lhůtě) podala blanketní odpor, ve kterém jenom uvedla, že žádná předžalobní výzva jí nebyla doručena. Dnem , datum, započala žalované běžet 30 denní lhůta k vyjádření, která marně uplynula dne 26. 2. , adresa, (, datum, byla sobota, proto poslední den lhůty bylo v podělí). Žalovaná se k žalobě ve lhůtě do , datum, kvalifikovaně nevyjádřila.4. Skutková zjištění a právní závěry: Žalobkyně uzavřela s , jméno FO, , dat. nar. , datum, , bytem , adresa, , která je pojistníkem ve smyslu zákona č.168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „ZPOPV“), dne , datum, pojistnou smlouvu č. , hodnota, s počátkem pojištění dne , právnická osoba, . 2020 na dobu neurčitou, kterou byla pojištěna odpovědnost za škodu způsobenou provozem vozidla tov. zn. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, : , SPZ, (dále jen „Vozidlo“). Pojistná smlouva byla uzavřena úhradou prvního pojistného. Z detailu relace o dopravní nehodě Policie ČR č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, (dále jen „Relace PČR“) bylo zjištěno, že dne , datum, v 21:15 hod. řídila , jméno FO, , dat. nar. , datum, , bytem , adresa, , , adresa, , Vozidlo v obci , adresa, , na místní komunikaci , adresa, , před domem č.p. , Anonymizováno, , kdy chtěla s Vozidlem přeparkovat a přitom došlo k nárazu přední části Vozidla do přední části zaparkovaného vozidla Škoda Kodiaq RZ , SPZ, (dále jen „Poškozené vozidlo“). Po střetu na místo řidiče Vozidla usedla Žalovaná a s Vozidlem odjela na parkoviště před zimní stadion v obci , adresa, . , právnická osoba, v Kroměříži zastavil přestupkové řízení ohledně přestupku , jméno FO, spočívajícího v řízení Vozidla bez držení příslušného řidičského oprávnění usnesením ze dne , datum, z důvodu, že se nepodařilo ve správním řízení prokázat, že , jméno FO, řídila Vozidlo. , jméno FO, v rámci přestupkového řízení uvedla, že se v den vzniku pojistné události sešla s žalovanou, která byla její přítelkyní, a která se ve Vozidlu chtěla převléct na místě řidiče, přičemž žalovaná si sedla na místo spolujezdce a nikam společně jet nechtěly. Žalovaná dle tvrzení , jméno FO, následně Vozidlo nastartovala a popojela s ním, přičemž narazila do Poškozeného vozidla. Žalovaná dle tvrzení , jméno FO, zpanikařila a odjela s Vozidlem pryč. , jméno FO, údajně nevěděla, že žalovaná řídila pod vlivem alkoholu. Žalovaná jakožto provozovatel Vozidla byla v době vzniku pojistné události pojištěným ve smyslu § 2 písm. f) ZPOPV, dle něhož se za pojištěného považuje každý, na jehož odpovědnost za újmu vzniklou provozem vozidla se pojištění odpovědnosti vztahuje. Postižní právo pojišťovny podle § 10 odst. 1 ZPOPV může být pojistitelem uplatněno vůči kterékoliv osobě, na jejíž odpovědnost za újmu vzniklou provozem vozidla se pojištění odpovědnosti vztahuje a která zároveň naplnila zákonem stanovené důvody pro vznik tohoto práva. Ačkoliv je v Pojistné smlouvě uveden pojistník jako provozovatel Vozidla, je pro posouzení toho, kdo byl provozovatelem Vozidla v době vzniku pojistné události, rozhodující výklad pojmu „provozovatel“ z hlediska zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Pojem „provozovatel vozidla“ je chápán v ustanoveních občanského zákoníku týkajících se náhrady újmy způsobené provozem dopravních prostředků. Podle § 2927 odst. 1 věty první občanského zákoníku platí, že kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Podle § 2927 odst. 1 věty druhé občanského zákoníku má stejnou povinnost i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou. Ustálená soudní praxe i odborná literatura se shodují v závěru, že provozovatelem vozidla podle § 2927 odst. 1 věty druhé občanského zákoníku je ten, „kdo má právní a faktickou možnost dispozice s dopravním prostředkem“, tedy rozhoduje o tom, kdy, kde a za jakých podmínek bude vozidlo provozováno. Provozovatelem vozidla tak je zpravidla jeho vlastník, ale může jím být i osoba od vlastníka odlišná, kterou k provozování vozidla opravňuje dohoda mezi ní a vlastníkem. Tento názor sdílí Ministerstvo financí ČR v souvislosti se změnou směrnice 2009/103/ES o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontrole povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění, která byla následně transponována do ZPOPV.5. Dle ust. § 10 odst. 1 písm. j) ZPOPV má žalobkyně právo na náhradu toho, co za pojištěného plnila, jestliže prokáže, že pojištěný předal řízení vozidla osobě uvedené v písmenech g), h), i) téhož ustanovení ZPOPV. , jméno FO, řídila v době vzniku pojistné události Vozidlo bez držení příslušného řidičského oprávnění, byla tedy osobou uvedenou v ust. § 10 odst. 1 písm. g) ZPOPV. Žalovaná byla ke dni vzniku pojistné události provozovatelem Vozidla, neboť reálně Vozidlo užívala. Žalovaná i , jméno FO, shodně v přestupkovém řízení uvedly, že při vzniku pojistné události obě seděly ve Vozidlu a po vzniku pojistné události (způsobení dopravní nehody) řídila Vozidlo Žalovaná, která s ním z důvodu vzniku pojistné události odjela. Dle svědka vypovídajícího v přestupkovém řízení došlo bezprostředně po vzniku pojistné události k výměně řidičky a spolujezdkyně Vozidla. Z těchto skutečností lze nepochybně dovodit, že žalovaná před usednutím na místo řidiče Vozidla seděla na místě spolujezdkyně a , jméno FO, na místě řidiče Vozidla a tedy že při vzniku pojistné události řídila Vozidlo právě , jméno FO, , která nebyla držitelem příslušného řidičského oprávnění.6. Žalovaná měla ke dni vzniku pojistné události faktickou možnost dispozice s Vozidlem. Skutečnost, že v přestupkovém řízení nebylo prokázáno, která konkrétní osoba řídila Vozidlo v době vzniku pojistné události, nelze klást k tíži žalobkyně a jejího postižního nároku dle ZPOPV. Žalovaná byla tou osobou, která jako jediná měla v době vzniku pojistné události prokazatelně (dle vlastního tvrzení) možnost dispozice s Vozidlem. Žalovaná jakožto provozovatel Vozidla před správním úřadem výslovně uvedla, že předala řízení , jméno FO, , o níž předem věděla, že nebyla držitelem příslušného řidičského oprávnění, čímž byl naplněn důvod pro uplatnění postižního nároku žalobkyně dle ust. § 10 odst. 1 písm. j) ZPOPV.7. Vzhledem k tomu, že se žalovaná nevyjádřila ve smyslu § 114b o. s. ř. ve stanovené 30 denní lhůtě, která marně proběhla dnem , datum, , jsou splněny všechny podmínky dle ust. § 153a odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 114b odst. 5 o. s. ř. pro vydání rozsudku pro uznání. Soud má proto za to, že žalovaná nárok uplatněný žalobou uznává a na základě tohoto uznání (fikcí) rozhodl rozsudkem v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř., nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Podle ust. § 153a odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro uznání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Meze možnosti rozhodnout rozsudkem pro uznání jsou tedy zákonem dány týmiž okolnostmi, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit soudní smír. Znamená to, že rozsudkem pro uznání nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro uznání byl v rozporu s právními předpisy. Právní teorie i soudní praxe zastává názor, že povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotně právní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Z uvedeného vyplývá, že povahou věci je vyloučeno uzavřít smír zejména a) ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu; b) ve věcech, v nichž se rozhoduje o osobním stavu; c) ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouští vyřízení věci dohodou ú