14 C 189/2020-20 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal zaplacení žalované částky s tím, že účastníci, resp. žalovaný a právní předchůdce žalobce [právnická osoba], uzavřeli dne 1.6.2016 smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen Smlouva), na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit smluvnímu věřiteli celkem částku ve výši 74 244 Kč v 60 pravidelných týdenních splátkách po 1 238 Kč, s tím, že poslední splátka byla stanovena na den 26.7.2017. Celkovou částku tvoří jistina (40 000 Kč) a poplatek sestávající se z pevného úroku (7 080 Kč), poplatku za administrativní činnost (9 964 Kč) a poplatku za hotovostní inkaso splátek (17 200 Kč). Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020 uzavřené mezi původním věřitelem ([právnická osoba]) a žalobcem došlo k postoupení pohledávky na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 20.1.2020. V souladu s ustanovením čl. 8 smlouvy bylo plnění žalovaného započteno nejprve na příslušenství pohledávky a následně na jistinu. Žalobce požadoval zaplatit částku 36 964 Kč sestávající se z dlužné částky jistiny (23 652,92 Kč) a dlužné části poplatku (13 311,08 Kč), dále kapitalizovaný úrok (16 107,64 Kč) ve výši 27% ročně z částky 23 652,92 Kč od 27.7.2017 (od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře) do 20.1.2020, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení (2 980,27 Kč) ve výši 9% ročně z částky 23 652,92 Kč od 4.9.2018 (od marného uplynutí sedmidenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným) do 20.1.2020, dále úrok ve výši 27% ročně z částky 23 652,92 Kč od 21.1.2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 9% ročně z částky 23 652,92 Kč od 21.1.2020 do zaplacení. Žalovaný ani přes výzvy dlužnou částku neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil. 3. K výzvě soudu, zda účastníci souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaný nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), žalobce s uvedeným postupem vyjádřil souhlas již v podaném návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 o. s. ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o. s. ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav: 5. [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 1.6.2016 smlouvu o zápůjčce., na základě které věřitel žalovanému poskytl částku ve výši 40 000 Kč. Žalovaný podpisem stvrdil, že hotovost v částce 40 000 Kč převzal. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli jistinu (40 000 Kč) a dále tzv. poplatek sestávající se z pevného úroku (7 080 Kč), poplatek za administrativní činnost (9 9964 Kč) a poplatek za hotovostní inkaso splátek (17 200 Kč), tj. celkovou částku 74 244 Kč (prokázáno smlouvou o půjčce [číslo]). Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce, kde si strany v čl. 8 sjednaly, že jakékoli splátky budou nejprve započítány na souhrnný poplatek a poté na vlastní půjčku. V čl. 12 smluvních podmínek si strany ujednaly, že pokud žalovaný neuhradí včas splátku, má právní předchůdce žalobce právo na vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. V čl. 4 si strany sjednaly fixní úrok 20,50% s tím, že tento úrok běží po celou dobu smlouvy s výjimkou období, kdy bude smlouva prodloužena podle čl. 20 věty 2, což nastane, bude-li dlužník v prodlení se zaplacením některé ze splátek, nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky (prokázáno smluvními podmínkami smlouvy o půjčce). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 20.1.2020 (prokázáno smlouvou postoupení včetně přílohy - seznamu pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 20.1.2020 adresované žalovanému). Žalovaný byl vyzván právním zástupcem žalobce k úhradě dlužné částky (prokázáno výzvou ze dne 23.4.2020 včetně podacího archu). 6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že uzavřeli smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Ust. § 2390 o.z. stanoví, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 o.z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Podle § 2394 o.z. bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Podle ust. § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 1881 o.z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. 7. Podle § 547 o.z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 8. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje 9. Žalobce smlouvu uzavíral jako podnikatel (§ 420 o.z.) a žalovaný jako spotřebitel (§ 419 o.z.) a jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu podle ust. § 1810 a násl. o.z. Podle ust. § 1813 o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 10. Úroky dohodnuté při poskytnutí peněžité půjčky představují úplatu (odměnu) za užívání půjčené jistiny. Dohodnuté úroky je třeba odlišovat od úroků z prodlení, na něž má věřitel ze zákona právo, jestliže se dlužník dostal se splněním půjčky do prodlení, a které představují sankci za porušení povinnosti dlužníka vrátit dluh (půjčku) řádně a včas. 11. Občanský zákoník a ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké výše lze při peněžité půjčce sjednat úroky. Z této skutečnosti však nelze úspěšně dovozovat, že by výše úroků závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o půjčce, a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. Rovněž u dohody o úrocích při peněžité půjčce totiž platí ustanovení, a § 547 o.z., § 580 o.z. podle něhož výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy. 12. Lze připomenout judikatorní závěr, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 2392 odst. 1 o.z, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). 13. Za shora uvedeného soud po postupu dle ust. § 132 o. s. ř. dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce ve výši 40 000 Kč. Tento závěr však nelze vztáhnout na všechna oddělitelná smluvní ujednání, která uzavřená smlouva obsahuje, a kterých se žalobce dovolává. 14. Posuzovaná smlouva o zápůjčce byla sjednána tzv. adhezním způsobem prostřednictvím formuláře, její základní podmínky byly určeny věřitelem, aniž by slabší strana – dlužník měl skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit. Ve Smlouvě byla vedle pevného úroku ve výši 7080 Kč ujednána i tzv.„ odměna za hotovostní inkaso týdenních splátek“ ve výši 17200 Kč. Není jasné, za co je odměna za inkaso sjednávána, když cena peněz je vyjádřena již ve sjednaném úroku. Jde o jednorázovou částku, které neodpovídá žádné protiplnění žalobce. Takovým protiplněním rozhodně pro spotřebitele nemůže být způsob plnění, tj. jako jakási sankce za to, že bude dlužník splácet hotově. Podstatou půjček poskytovaných touto formou je skutečnost, že dlužník, který není dostatečně solventní, aby dosáhl na bankovní půjčku, dostane peníze ihned po uzavření smlouvy na ruku, zatímco v případě bezhotovostní varianty by musel na peněžní prostředky čekat až čtrnáct dní. Nadto dlužníci mnohdy ani žádným bankovním účtem nedisponují, nebo jej mají postižený exekucí. Z těchto důvodů jsou automaticky odkázáni na bezhotovostní způsob splácení, a to