14 C 192/2020-21 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky 20 805 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 7.12.2019 a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 154,72 Kč. Dále požadoval úrok z prodlení ve výši 23,72% ročně z částky 12 000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši 6 404,40 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že dne 7.8.2016 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] [anonymizována tři slova] smlouvu o půjčce, na základě níž byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši 12 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal za poskytnutí půjčky zaplatit poplatek 8 800 Kč sestávající z poplatku za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč, úroku ve výši 1 680 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, v důsledku čehož se stal jeho závazek splatným v celém rozsahu. Žalovaný na dluh uhradil pouze částku 365 Kč. Pohledávka byla na žalobce postoupena smlouvou ze dne 6.12.2019, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 6.12.2019. Žalobce požadoval zaplatit částku 20 805 Kč sestávající se z dlužné částky jistiny (12 000 Kč) a dlužných úhrad ve výši 8 805 Kč (dlužný úrok ve výši 1 402,76 Kč, dlužný poplatek za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč, dlužný poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 717,24 Kč, dlužný poplatek za životní pojištění ve výši 285 Kč), dále kapitalizovaný úrok (6 404 Kč) ve výši 23,72% ročně z částky 12 000 Kč od 18.9.2017 (ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky) do 6.12.2019, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení (2 154,72 Kč) ve výši 8,05% ročně z částky 12 000 Kč od 25.9.2017 (od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky) do 6.12.2019, dále úrok ve výši 23,72% ročně z částky 12 000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 12 000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení. Přes výzvy žalobce žalovaný zbytek dluhu neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil. 3. K výzvě soudu, zda účastníci souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaný nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), žalobce s uvedeným postupem vyjádřil souhlas již v podaném návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 o. s. ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o. s. ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav: 5. Právní předchůdce žalobce [právnická osoba] [anonymizována tři slova] a žalovaný uzavřeli dne 7.8.2016 smlouvu o půjčce [číslo] na základě které předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobci v souvislosti s poskytnutím půjčky celkovou dlužnou částku ve výši 21 170 Kč, a to v 58 pravidelných týdenních splátkách po 365 Kč. Celková dlužná částka je vypočtena jako součet půjčky ve výši 12 000 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč, úroku ve výši 1 680 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč v hotovostním režimu, životní pojištění ve výši 290 Kč Částku 12 000 Kč žalovaný převzal v den podpisu smlouvy, což výslovně stvrdil svým podpisem na smlouvě (prokázáno smlouvou o půjčce). Pohledávka žalovaného byla s účinností ke dni 6.12.2019 převedena na žalobce (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2019). Tato skutečnost byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 6.12.2019 (prokázáno přípisem a poštovním podacím archem ze dne 6.12.2019). K zaplacení zbývající dlužné částky ve výši 30 994,98 Kč byl žalovaný řádně vyzván dopisem ze dne 7.5.2020 (prokázáno výzvou před podáním žaloby včetně poštovního podacího archu ze dne 7.5.2020). Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce, kde si strany v čl. 2 sjednaly, že jakékoli splátky budou nejprve započítány na poplatky a životní pojištění (pokud si ho zvolí) a teprve poté na vlastní půjčku. V čl. 8 smluvních podmínek si strany ujednaly, že pokud žalovaný neuhradí včas splátku, má úvěrující právo požadovat následující platby a to jednotlivě i společně dle uvážení Úvěrujícího a) zaplacení celého zbývajícího dosud neuhrazeného dluhu v plné výši; b) zaplacení úroků z prodlení z příslušné splátky, se kterou je Zákazník v prodlení; c) zaplacení nákladů řízení spojených se soudním vymáháním jeho dluhu. V čl. 1 si strany sjednaly fixní úrok 23,72% s tím, že tento úrok běží po celou dobu smlouvy s výjimkou období, kdy bude smlouva prodloužena podle čl. 9, což nastane, bude-li dlužník v prodlení se zaplacením některé ze splátek, nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky (prokázáno smluvními podmínkami smlouvy o půjčce). 6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že uzavřeli smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Ust. § 2390 o.z. stanoví, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 o.z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Podle § 2394 o.z. bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Podle ust. § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 1881 o.z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. 7. Podle § 547 o.z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 8. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje 9. Žalobce smlouvu uzavíral jako podnikatel (§ 420 o.z.) a žalovaný jako spotřebitel (§ 419 o.z.) a jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu podle ust. § 1810 a násl. o.z. Podle ust. § 1813 o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 10. Úroky dohodnuté při poskytnutí peněžité půjčky představují úplatu (odměnu) za užívání půjčené jistiny. Dohodnuté úroky je třeba odlišovat od úroků z prodlení, na něž má věřitel ze zákona právo, jestliže se dlužník dostal se splněním půjčky do prodlení, a které představují sankci za porušení povinnosti dlužníka vrátit dluh (půjčku) řádně a včas. 11. Občanský zákoník a ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké výše lze při peněžité půjčce sjednat úroky. Z této skutečnosti však nelze úspěšně dovozovat, že by výše úroků závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o půjčce, a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. Rovněž u dohody o úrocích při peněžité půjčce totiž platí ustanovení, a § 547 o.z., § 580 o.z. podle něhož výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy. 12. Lze připomenout judikatorní závěr, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 2392 odst. 1 o.z, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). 13. Za shora uvedeného soud po postupu dle ust. § 132 o. s. ř. dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce ve výši 12 000 Kč. Tento závěr však nelze vztáhnout na všechna oddělitelná smluvní ujednání, která uzavřená smlouva obsahuje, a kterých se žalobce dovolává. 14. Posuzovaná smlouva o zápůjčce byla sjednána tzv. adhezním způsobem prostřednictvím formuláře, její základní podmínky byly určeny věřitelem, aniž by slabší strana – dlužník měl skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit. Ve Smlouvě byla vedle pevného úroku ve výši 1 680 Kč ujednána i tzv.„ poplatek za hotovostní inkaso týdenních splátek“ ve výši 4 800 Kč. Není jasné, za co je odměna za inkaso sjednávána, když cena peněz je vyjádřena již ve sjednaném úroku.