17 C 90/2020-18 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení nesplacené jistiny úvěru , částka, s úrokem na základě smlouvy o úvěru, uzavřené dne , datum, mezi předchůdkyní žalobkyně BNP PARIBAS , právnická osoba, SA, IČO: , IČO, a žalovaným. Uvedla, že žalovaný úvěr řádně nesplácel, věřitel úvěr zesplatnil a pohledávku postoupil žalobkyni a žalovanému to oznámil. Dále žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud rozhodoval bez nařízení jednání podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), účastníci po výzvě soudu podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřili ve stanovené lhůtě nesouhlas s tímto postupem.3. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný uzavřel s věřitelem BNP PARIBAS , právnická osoba, SA, IČO: , IČO, , smlouvu o revolvingovém úvěru s úvěrovým rámcem až do , částka, , který téhož dne čerpal ve výši , částka, za účelem financování zboží „drobné černé elektro“, žalovaný ke své osobě uvedl, že je svobodný, zaměstnán od 1/2017 s čistým měsíčním příjmem , částka, a má náklady na bydlení , částka, měsíčně a má další půjčky, které splácí ve výši , částka, měsíčně. Žalovaný se zavázal splácet jistinu úvěru spolu s 25,2 % ročním úrokem v 24 splátkách po , částka, měsíčně. Strany si dohodly právo věřitele na smluvní pokutu za prodlení s každou splátkou 0,1 % denně, dále právo věřitele na úhradu nákladů vymáhání ve výši , částka, , které mohou být účtovány pouze jednou, poplatek za každou upomínku , částka, , který může být účtován až dvakrát v měsíci, a právo účtovat zákonný úrok z prodlení. Totožnost žalovaného věřitel ověřil z občanského průkazu, což má soud za prokázané z kopie průkazu. Z faktury ze dne , datum, soud zjistil, že žalovanému bylo účtováno za zboží od , právnická osoba, celkem , částka, . Z přehledu splátek a úhrad soud zjistil, že žalovaný neuhradil žádnou částku, byly mu účtovány dva poplatky za upomínku a , částka, za vymáhání, poplatky celkem , částka, a dále pokuta za zpoždění v celkové výši , částka, . Z oznámení ze dne , datum, věřitel oznámil žalovanému, že odstupuje od úvěrové smlouvy a žádal zaplacení jistiny, úroku, smluvní pokuty a nákladů na vymáhání do , datum, . Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, má soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni. Z oznámení věřitele má soud za prokázané, že žalovaný byl o postoupení vyrozuměn. Z dalších předložených důkazů soud nezjistil další pro věc významné skutečnosti.4. Ohledně skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalovaný si sjednal s předchůdkyní žalobkyně revolvingový úvěr, který čerpal k nákupu spotřebního zboží v celkové výši , částka, Kč, zavázal se ke splácení jistiny a domluveného úroku 25,2 % ročně, dohodnuté splátky však nedodržel a nezaplatil věřiteli žádnou splátku, věřitel mu proto dle smlouvy účtoval dva poplatky za upomínání po , částka, , poplatek za vymáhání , částka, a smluvní pokutu ve výši , částka, . Věřitel od smlouvy odstoupil, žádal o splacení celého dluhu do , datum, a následně smlouvou postoupil celou pohledávku žalobkyni a žalovaného o této skutečnosti vyrozuměl.5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Po právní stránce posoudil soud věc tak, že předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřeli smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. občanského zákoníku, žalovaný úvěr čerpal, avšak řádně jej nesplácel a věřitel proto podle § 1931 občanského zákoníku požadoval zaplacení celé dlužné částky včetně sjednaného úroku. Podle § 1879 občanského zákoníku byla pohledávka postoupena žalobkyni a podle § 1882 odst. 2 splnil postupitel svou povinnost žalovaného o postoupení vyrozumět. Žalovaný na svou obranu nic netvrdil, žalobkyně naopak prokázala všechny tvrzené skutečnosti. Proto soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni jistinu úvěru včetně zákonného úroku z prodlení za období od , datum, , kdy již žalovaný byl v prodlení se zaplacením, až do zaplacení dle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přičemž výše zákonného úroku z prodlení odpovídá § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb, a včetně požadovaného smluveného úroku 25,2 %, jehož výši soud posoudil jako přiměřenou vzhledem k rizikovosti úvěru a neshledal jeho výši jako odporující dobrým mravům, přičemž přihlédl k judikatuře, zejména k rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , kde soud dospěl k závěru, že nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, podle rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, pak bylo shledáno jako v souladu s dobrými mravy dvoj až trojnásobek obvyklých sazeb bank, což v tomto případě ještě odpovídá. Žalovaný nevznesl žádnou námitku, která by mohla vést k dalšímu dokazování pro případnou relativní neplatnost smlouvy podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a soud ze zjištěných skutečností ex offo nedospěl k závěru, že věřitel mít po sdělení údajů o zaměstnání a osobních poměrech žalovaným pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet.8. O nákladech řízení rozhodl soud podle § l42 odst. l o.s.ř. a plně úspěšné žalobkyni na náhradě nákladů řízení přiznal celkem , částka, , tj. za zaplacený soudní poplatek , částka, , mimosmluvní odměnu za tři úkony právní služby podle § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále jen „advokátní tarif“, 3 paušální náhrady po , částka, podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř. v částce , částka, . Podmínky § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. byly splněny, když žalobce podal návrh na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a i ostatní podmínky tohoto ustanovení byly splněny. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně coby advokáta.9. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 věty prvé o.s.ř., když soud k jinému postupu neshledal důvod.