18 C 262/2020-18 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal zaplacení žalované částky s tím, že účastníci, resp. žalovaný a právní předchůdce žalobce [právnická osoba], uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši [částka], které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit smluvnímu věřiteli celkem částku ve výši [částka] v 60 pravidelných týdenních splátkách po [částka] ([částka] zápůjčku a [částka] poplatek sestávající se z úroku [částka], administrativní činnost 8 816 a odměnu za zpracování [částka]). Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi původním věřitelem ([právnická osoba]) a žalobcem došlo s účinností od [datum] k postoupení pohledávky na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne [datum]. Žalovaný byl vyzván právním zástupcem žalobce k úhradě dlužné částky 2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil. 3. K výzvě soudu, zda účastníci souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaný nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), žalobce s uvedeným postupem vyjádřil souhlas již v podaném návrhu. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 o. s. ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o. s. ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav: 5. [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu, na základě které věřitel žalovanému poskytl částku ve výši [částka] za poplatek ve výši [částka]. Celková částka byla splatná v 60 pravidelných týdenních splátkách po [částka]. Žalovaný podpisem stvrdil, že hotovost v částce [částka] převzal. (prokázáno smlouvou o zápůjčce [číslo]). Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, v čl. 10 smluvních podmínek si strany ujednaly, že pokud žalovaný neuhradí včas splátku, má právní předchůdce žalobce právo požadovat uhrazení celé zbylé částky zápůjčky. V čl. 1 si strany sjednaly fixní úrok 29% ročně s tím, že tento úrok běží po celou dobu smlouvy s výjimkou období, kdy bude smlouva prodloužena podle čl. 18 věty 2, což nastane, bude-li dlužník v prodlení se zaplacením některé ze splátek, nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky (prokázáno: smluvními podmínkami smlouvy o zápůjčce). Žalovaný uhradil celkem [částka] (prokázáno výpisem ke smlouvě). 6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] (prokázáno: smlouvou postoupení včetně přílohy - seznamu pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] adresované žalovanému). Žalovaný byl vyzván právním zástupcem žalobce k úhradě dlužné částky (prokázáno: výzvou ze dne [datum] včetně podacího archu). 7. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků jako smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Ust. § 2390 o.z. stanoví, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 o.z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Podle § 2394 o.z. bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Podle ust. § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 1881 o.z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. 8. Žalobce smlouvu uzavíral jako podnikatel (§ 420 o.z.) a žalovaný jako spotřebitel (§ 419 o.z.) a jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu podle ust. § 1810 a násl. o.z. Podle ust. § 1813 o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 9. Za shora uvedeného soud po postupu dle ust. § 132 o. s. ř. dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] ve výši [částka] ve smlouvě byla sjednána částka ve výši [částka] sestávající se z úroku [částka], administrativního poplatku [částka] a odměny za zpracování [částka]. Soud dospěl k závěru, že z citovaného byly platně sjednány pouze úroky. K otázce zbývajících dvou poplatků musí soud konstatovat, že tyto nejsou po právu. Administrativní poplatek není nic jiného, než skrytý úrok. Ze smlouvy ani ze smluvních podmínek nevyplývá, za co by konkrétně měl být tento poplatek vybírán. Podnikatel zcela vědomě mate spotřebitele a činí smlouvu méně srozumitelnou. Soud je přesvědčen, že takto postavené ujednání, které je způsobilé klamat spotřebitele, je neplatné. U inkasního poplatku je zcela zřejmé za co, je tento hrazen, neboť to vyplývá ze smluvních podmínek. Je však zcela zřejmé, že předchůdce žalobce postavil svůj business model na tom, že jeho klienti jsou obvykle lidé nemajetní, kteří mají problém s exekutory. Z tohoto důvodu nemají žádný účet. Předchůdce žalobce tak vstupuje do předpokladu, že jeho klienti ani fakticky nemají na výběr, zda zvolí hotovostní či bezhotovostní styk. Takovéto chování předchůdce žalobce vůči spotřebiteli nemůže požívat ochranu. 10. Žalobce se dále domáhal úroků ve výši 29 %, které vyčíslil k datu [datum] a dále úroku 29 % ode dne následujícího. Soud však musí konstatovat, že z příslušných smluvních podmínek výslovně vyplývá, že si strany smlouvy ujednaly, že po dobu prodloužení smlouvy se jistina neúročí (viz čl. 1 a čl. 18 smluvních podmínek). Je tak nepochybné, že žalobce nemá nárok na to, co bylo výslovně smluvně vyloučeno. 11. Uzavřená smlouva o zápůjčce je smlouvou spotřebitelskou a adhezní, žalovaný v pozici spotřebitele tedy nemá možnost při kontraktačním procesu jakkoli ovlivnit obsah smlouvy a nepodílí se tedy ani na formulaci pojmu„ poplatek“. Pokud žalobce, respektive jeho právní předchůdce, poskytuje obdobné půjčky opakovaně za účelem vytváření zisku, a pokud ve smlouvě není sjednána žádná jiná odměna nežli uvedený poplatek, nelze toto ujednání hodnotit jinak, než jako ujednání o úroku ve smyslu odměny za poskytnutou zápůjčku. 12. Ze všech výše uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že žalobci nárok na poplatky za administrativní činnost a hotovostní inkaso splátek nevznikl. Takové jednání vůči spotřebiteli nemůže obstát vážení kritériem dobrých mravů, nejen co do způsobu ujednání, ale i výše požadované ceny peněz. Jde tak o neplatný úkon (viz např. rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. 22Co 215/2015, 27Co 219/2015, 30Co 217/07, 30Co 218/2017). 13. Čerpaná zápůjčka [číslo] činila celkem [částka] se sjednaným úrokem ve výši [částka]. Žalovaný celkem zaplatil [částka], čímž došlo ke částečně ke splacení úroku a zbývá uhradit [částka]. 14. Za shora uvedeného proto soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný jen co do části (výrok I), ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II). Tím, že žalovaný nezaplatil dluh řádně a včas, dostal se do prodlení, a žalobce má nárok na úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), které soud stanovil podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 15. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. podle míry úspěchu účastníků v řízení, a proto poměrnou část nákladů přiznal převážně úspěšnému žalobci. Žalobce měl úspěch ohledně částky [částka], neúspěch ohledně částky [částka] rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem žalobce tak činí 34,69%. Jelikož advokát žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu náhrada této daně. Celkové náklady žalobce činí: -) [částka] (zaplacený soudní poplatek), -) Advokát žalobce učinil v řízení celkem dva a půl úkony právní služby: příprava a převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d/ adv. Tarifu), výzva k plnění (§ 11 odst. 2 písm. h/ adv. tarifu). o) Mimos