18 C 267/2020-19 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] Credit International, SE smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši [částka], a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal za poskytnutí půjčky zaplatit poplatek [částka] sestávající z poplatku za administrativní činnost ve výši [částka], úroku ve výši [částka] a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, v důsledku čehož se stal jeho závazek splatným v celém rozsahu. Pohledávka byla na žalobce postoupena smlouvou ze dne [datum], přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum]. Přes výzvy žalobce žalovaný zbytek dluhu neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla řádně doručena. 3. Žalobce již v žalobě, resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, vyjádřil souhlas s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, žalovaný se přes výzvu k navrženému postupu nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav v rozsahu dostatečném pro rozhodnutí: 5. Právní předchůdce žalobce [právnická osoba] Credit International, SE a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které žalobce poskytl žalovanému částku ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobci v souvislosti s poskytnutím úvěru celkovou dlužnou částku ve výši [částka], a to v 58 pravidelných týdenních splátkách po [částka]. Celková dlužná částka je vypočtena jako součet úvěru ve výši [částka], poplatku za administrativní činnost ve výši [částka], úroku ve výši [částka] a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] v hotovostním režimu. Částku [částka] žalovaný převzal v den podpisu smlouvy, což výslovně stvrdil svým podpisem na smlouvě (prokázáno smlouvou o úvěru). Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o úvěru, v čl. 1 si strany sjednaly fixní úrok 23,72% ročně s tím, že tento úrok běží po celou dobu trvání smlouvy, a v čl. 2 6 je pak uvedeno, že smlouva je uzavřena na dobu určitou, určenou počtem týdnů dle článku 1. Smlouvy, která trvá ode dne poskytnutí spotřebitelského úvěru až do dne vypořádání veškerých závazků, které vznikly na základě nebo v souvislosti se spotřebitelským úvěrem dle této Smlouvy (prokázáno smlouvou o úvěru). Pohledávka žalovaného byla s účinností ke dni [datum] převedena na žalobce (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]). Tato skutečnost byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum] (prokázáno přípisem a poštovním podacím archem ze dne [datum]). K zaplacení zbývající dlužné částky byl žalovaný řádně vyzván dopisem ze dne [datum] (prokázáno výzvou před podáním žaloby včetně poštovního podacího archu ze dne [datum]). 6. Účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, kterou soud po právní stránce soud posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník– dle § [číslo] a násl. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Dle § 1969 Po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Podle ust. § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 1881 o.z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. 8. Žalobce smlouvu uzavíral jako podnikatel (§ 420 o.z.) a žalovaný jako spotřebitel (§ 419 o.z.) a jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu podle ust. § 1810 a násl. o.z. Podle ust. § 1813 o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 9. Za shora uvedeného soud po postupu dle ust. § 132 o. s. ř. dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o úvěru [číslo] ve výši [částka] ve smlouvě byla sjednána částka ve výši [částka] sestávající se z úroku [částka], administrativního poplatku [částka] a odměny za hotovostní inkaso splátek [částka]. Soud dospěl k závěru, že z citovaného byly platně sjednány pouze úroky. K otázce zbývajících dvou poplatků musí soud konstatovat, že tyto nejsou po právu. Administrativní poplatek není nic jiného, než skrytý úrok. Ze smlouvy ani ze smluvních podmínek nevyplývá, za co by konkrétně měl být tento poplatek vybírán. Podnikatel zcela vědomě mate spotřebitele a činí smlouvu méně srozumitelnou. Soud je přesvědčen, že takto postavené ujednání, které je způsobilé klamat spotřebitele, je neplatné. U inkasního poplatku je zcela zřejmé za co, je tento hrazen, neboť to vyplývá ze smluvních podmínek. Je však zcela zřejmé, že předchůdce žalobce postavil svůj business model na tom, že jeho klienti jsou obvykle lidé nemajetní, kteří mají problém s exekutory. Z tohoto důvodu nemají žádný účet. Předchůdce žalobce tak vstupuje do předpokladu, že jeho klienti ani fakticky nemají na výběr, zda zvolí hotovostní či bezhotovostní styk. Takovéto chování předchůdce žalobce vůči spotřebiteli nemůže požívat ochranu. 10. Uzavřená smlouva o úvěru je smlouvou spotřebitelskou a adhezní, žalovaný v pozici spotřebitele tedy nemá možnost při kontraktačním procesu jakkoli ovlivnit obsah smlouvy a nepodílí se tedy ani na formulaci pojmu„ poplatek“. Pokud žalobce, respektive jeho právní předchůdce, poskytuje obdobné půjčky opakovaně za účelem vytváření zisku, a pokud ve smlouvě není sjednána žádná jiná odměna nežli uvedený poplatek, nelze toto ujednání hodnotit jinak, než jako ujednání o úroku ve smyslu odměny za poskytnutý úvěr. 11. Ze všech výše uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že žalobci nárok na poplatky za administrativní činnost a hotovostní inkaso splátek nevznikl. Takové jednání vůči spotřebiteli nemůže obstát vážení kritériem dobrých mravů, nejen co do způsobu ujednání, ale i výše požadované ceny peněz. Jde tak o neplatný úkon (viz např. rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. 22Co 215/2015, 27Co 219/2015, 30Co 217/07, 30Co 218/2017). 12. Čerpaný úvěr činil celkem [částka] se sjednaným úrokem ve výši [částka]. Žalovaný celkem zaplatil [částka], čímž došlo ke splacení celého úroku a částečně i jistiny, na jistině zbývá uhradit [částka]. 13. Za shora uvedeného proto soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný jen co do části (výrok I), ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II). Tím, že žalovaný nezaplatil dluh řádně a včas, dostal se do prodlení, a žalobce má nárok na úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), které soud stanovil podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142