19 C 271/2020 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení [částka] s úrokem z prodlení ve výši [částka]. V žalobních důvodech uvedla, že žalobkyně jako pojistitelka uzavřela se žalovaným jako pojistníkem pojistnou smlouvou, jejímž předmětem bylo životní pojištění, s počátkem pojištění od [datum]. Pojištění zaniklo dne [datum] v důsledku prodlení žalovaného se zaplacením pojistného. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení pojistného za období od [datum] do [datum] v poměrné výši [částka], z nějž však žalovaný zaplatil žalobkyni jen [částka]. Mimoto je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni„ poplatek za předčasné ukončení smlouvy“ ve výši [částka] a„ poplatek“ za odeslání upomínky ze dne [datum] ve výši [částka] Vedle toho se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], tj. ve výši [částka]. Pohledávku žalobkyně za žalovaným žalovaný nesplnil ani přes výzvu zástupkyně žalobkyně ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně již v podané žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání postupem podle § 115a o.s.ř. Soud usnesením ze dne 3. 11. 2020, č.j. 19 C 271/2020 – 11, vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda s takovým postupem souhlasí. Se zřetelem k tomu, že se k této výzvě nevyjádřil, soud předpokládá, že ani žalovaný k němu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Za souhlasu obou účastníků řízení tak soud rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 4. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalobkyně jako pojistitelka uzavřela dne [datum] se žalovaným jako pojistníkem pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo životní pojištění. V uzavřené pojistné smlouvě ujednali pojistné období v délce jednoho měsíce, které počínalo vždy od druhého dne v měsíci. Počátek pojištění ujednali na [datum]. Výše pojistného činila [částka] za pojistné období a bylo splatné vždy k prvnímu dni každého pojistného období. Pojistné za období od [datum] žalovaný nezaplatil, a žalobkyně jej proto dopisem ze dne [datum] vyzvala k jeho zaplacení v dodatečné lhůtě do [datum], s tím, že jinak pojištění zanikne. Dopisem ze dne [datum] pak vyrozuměla žalovaného o zániku pojištění ke dni [datum]. 5. Žalovaný se v uzavřené pojistné smlouvě (§ 2758 odst. 1 o.z.) zavázal platit pojistné ve výši [částka] za každé pojistné období v délce jednoho měsíce. Pojistné za pojistná období od [datum] však nezaplatil ani v dodatečné lhůtě do [datum], kterou žalobkyně určila žalovanému v dopisu ze dne [datum]. Tato lhůta marně uplynula, a pojištění proto zaniklo dne [datum] zaniklo (§ 2804 o.z.). Žalovaný tak byl povinen zaplatit žalobkyni pojistné za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] (§ 2782 odst. 1 o.z.). Tuto povinnost splnil jen do výše [částka], jak skutkově tvrdila žalobkyně, a proto má žalobkyně za žalovaným pohledávku ve výši [částka] na jistině. 6. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení v zákonné výši 10 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum], tj. [částka] (§ 1970 o.z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob). Za období před [datum] a po [datum] žalobkyně zaplacení úroku z prodlení nežádala. Celkem je tedy žalovaný povinen zaplatit žalobkyni [částka]. 7. Žalobu pak soud zčásti zamítl, žádala-li žalobkyně po žalovaném zaplacení poplatku ujednaného pro případ předčasného zániku pojištění ve výši [částka] podle přehledu poplatků a parametrů pojištění účinného od 19. 12. 2018 a poplatku za odeslání upomínky ve výši [částka] podle sazebníku nákladů na vymáhání pojistného u neživotního pojištění ze dne [datum] spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum], tj. [částka], celkem tedy co do [částka]. 8. Podle čl. 12 odst. 7 všeobecných pojistných podmínek, na které odkazovala uzavřená pojistná smlouva, byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni poplatek za„ předčasné ukončení pojistné smlouvy“ ve výši podle přehledu poplatků a parametrů pojištění. Ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni v případě zániku pojištění v důsledku prodlení žalovaného se splněním povinnosti zaplatit žalobkyni pojistné paušální částku bez zřetele na skutečně vynaložené náklady žalobkyně vyvolané prodlením žalovaného se zaplacením pojistného ve skutečnosti představuje utvrzení dluhu žalovaného smluvní pokutou. Ujednání zakládající smluvní pokutu však zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis), jak vyložil Ústavní soud již v nálezu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3512/11, uveřejněném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 71, pod [číslo]. Odtud vyplývá, že k ujednání o„ poplatku“ za předčasný zánik pojištění nelze podle § 1815 o.z. přihlédnout, neboť jde o nepřiměřené ujednání a žalovaný se jej nedovolal. 9. Pokud jde o úhradu nákladů spojených s odesláním upomínky o zaplacení dlužného pojistného po zániku pojištění ve výši [částka], žalobkyně byla podle čl. 6 odst. 8 všeobecných pojistných podmínek, které byly nedílnou součástí uzavřené pojistné smlouvy, oprávněna požadovat po žalovaném náklady spojené s vymáháním dlužného pojistného. Pojistná smlouva ani pojistné podmínky však neodkazovaly na sazebník nákladů, podle něhož náklady spojené s upomínkou o zaplacení pojistného po zániku pojištění („ pokusem o smír“) měly činit právě [částka]. Účastníci řízení tedy ve skutečnosti úhradu nákladů na tyto upomínky v paušální výši po [částka] neujednali, a již z tohoto důvodu na ni žalobkyni nemohlo vzniknout právo. Mimoto i v tomto případě mělo jít o paušální částku bez zřetele na skutečně vynaložené náklady žalobkyně vyvolané prodlením žalovaného se zaplacením pojistného, která by ve skutečnosti představovala utvrzení dluhu žalovaného smluvní pokutou. Ujednání zakládající smluvní pokutu však zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis. I k ujednání o„ poplatku“ za odeslání upomínky by proto podle § 1815 o.z. nebylo možné přihlédnout, neboť by šlo o nepřiměřené ujednání a žalovaný se jej nedovolal. 10. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek. 11. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 58 % a žalovaný v rozsahu 42 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení [částka], zatímco žalobu zamítl co do částky v celkové výši [částka], soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyni tak přísluší vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 16 % Náklady řízení přitom činí [částka] a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a odměny za zastupování advokátem v celkové výši [částka] (dva úkony právní služby po [částka] při tarifní hodnotě [částka], a to převzetí a příprava zastoupení a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jeden úkon právní služby po [částka] při tarifní hodnotě [částka], a to výzva k plnění ze dne [datum], dále tři paušální náhrady hotových výdajů po [částka], celkem tedy [částka], a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši [částka]). Žalobkyni pak náleží náhrada jejich poměrné části ve výši 16 %, tj. [částka]. 12. Výzvu zástupkyně žalobkyně žalovanému ze dne [datum] soud považoval za jednoduchou výzvu k plnění podle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, za niž náleží mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny, neboť se její obsah co do právního rozboru omezil pouze na to, že se pojistná smlouva řídí občanským zákoníkem. Náklad na podání žalobkyně ze dne [datum] soud nemá za účelně vynaložený, neboť jím žalobkyně zopakovala skutková tvrzení, která obsahovala již žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu). 13. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]). Přitom použil § 14b advokátního tarifu, jehož účelem je vystihnout zvláštní okolnosti nákladových poměrů při podání formulářové žaloby, neboť v projednávané věci bylo řízení zahájeno žalobou založenou na vyplnění předem připraveného vzoru o jednotlivé skutkové okolnosti (k tomu nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3923/11, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, roč. 2012, pod [číslo] 2012). Předmětem řízení je peněžité plnění,