20 C 80/2020-27 — Okresní soud v Kolíně

Osvojitel se podaným návrhem domáhal osvojení osvojence. Tvrdil, že dne [datum] uzavřel manželství s matkou osvojence, jíž byl osvojenec jako nezletilé dítě svěřen do péče. Osvojenec s nimi žil, osamostatnil se po složení maturitní zkoušky. Mají spolu vztah jako otec a syn; biologický otec o osvojence nikdy nejevil zájem a neplatil výživné. Osvojenec v roce 2007 převzal příjmení osvojitele. Osvojenec se k návrhu na osvojení připojil a tak, jak byl podán, s ním souhlasil. Syn osvojence prostřednictvím opatrovníka uvedl, že k osvojení nemá výhrady. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, že matka osvojence uzavřela manželství s osvojitelem, když bylo osvojenci devět let. Osvojitel se k osvojenci choval stejně jako k jejich společnému dítěti. Osvojenec převzal příjmení osvojitele, když byl asi v páté třídě. S matkou a osvojitelem žil asi do svých devatenácti let, nyní všichni se běžně vídají, a to i s nezletilým synem osvojence. Ten má k osvojiteli vztah jako k prarodiči. Otec osvojence nemá proti osvojení žádné výhrady. Zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy (§ 846 o.z.). Zletilého lze osvojit, jestliže osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti (§ 847 odst. 1 písm. c) o.z.). Zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů (§ 847 odst. 2 o.z.) O osvojení zletilého rozhodne soud na návrh osoby, která chce zletilého osvojit, k němuž se připojil zletilý, který má být osvojen (§ 796 odst. 2 o.z.). V projednávané věci jde o obdobu osvojení nezletilého, neboť osvojitel pečoval o osvojence jako o vlastní dítě již v době jeho nezletilosti. Mezi osvojitelem a osvojencem se tak vytvořilo citové pouto obdobné jako mezi rodiči a dětmi (§ 847 odst. 3 a § 795 o.z.). V řízení nevyšla najevo žádná okolnost, pro niž by osvojení mohlo odporovat dobrým mravům, ani žádný odůvodněný zájem rodičů osvojence, jenž by osvojení překážel. Není zde rovněž žádný zájem syna osvojitele, s nímž by osvojení mohlo být v zásadním rozporu (§ 847 odst. 3, § 801 o.z.). Mezi osvojitelem a osvojencem je přiměřený věkový rozdíl (§ 803 o.z). Osvojenec se k návrhu na osvojení připojil (§ 796 odst. 2 o.z.). Z těchto důvodů soud návrhu vyhověl a rozhodl, že se toto rozhodnutí odpovídajícím způsobem promítne v zápisu v knize narozených (§ 847 odst. 3 a § 797 o.z.). Osvojením zaniká příbuzenský poměr mezi osvojencem a původní rodinou, jakož i práva a povinnosti z tohoto poměru vyplývající. Zanikají také práva a povinnosti opatrovníka, popřípadě poručníka, který byl jmenován, aby za rodiče tato práva a povinnosti vykonával (§ 847 odst. 3 a § 833 odst. 1 o.z.). Vyživovací povinnost osvojence vůči jeho předkům nebo potomkům trvá nadále jen tehdy a jen v té míře, nejsou-li jiné osoby, které mají vyživovací povinnost, popřípadě nejsou-li tyto osoby schopny své vyživovací povinnosti dostát. Osvojenec má právo na výživné vůči svým předkům nebo potomkům jen tehdy a jen v té míře, není-li osvojitel s to své vyživovací povinnosti dostát (§ 853 odst. 1 o.z.). Žádnému z účastníků v souvislosti s tímto řízením nevznikly žádné náklady, odtud výrok II.