22 C 50/2019-122 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce (insolvenční správce dlužníka [jméno] [příjmení], jehož úpadek byl zjištěn usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 27. 2. 2018, č.j. [insolvenční spisová značka], dále také jen„ dlužník“) domáhal proti žalovanému zaplacení zažalované částky s tím, že proti [jméno] [příjmení] jako povinnému bylo vedeno exekuční řízení u soudního exekutora [titul] [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Havlíčkův Brod, pod sp.zn. [spisová značka]. V rámci exekuce exekutor exekučním příkazem postihl nemovitost ve vlastnictví dlužníka, a to pozemek parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], a pozemek parc. [číslo] vše zapsané pro obec a katastrální území Kolín v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kolín (dále též jen„ nemovitosti“) a přistoupil k jejímu prodeji v dražbě. Usnesením ze dne 19. 9. 2017, č.j. [číslo jednací], exekutor rozhodl o udělení příklepu žalovanému za nejvyšší podání 10 140 000 Kč. Rozhodnutím č.j. [číslo jednací] ze dne 12. 7. 2017 pak soudní exekutor rozhodl, že žalovaný je osvobozen od zaplacení nejvyššího podání v rozsahu dvou třetin, proto žalovaný na účet soudního exekutora ke dni 16. 10. 2017 složil pouze částku 3 380 000 Kč. Dne 26. 10. 2017 bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužníka [jméno] [příjmení]. Vzhledem k účinkům spojeným se zahájením insolvenčního řízení nemůže být zbylá část nejvyššího podání (žalovaná částka) hrazena započtením pohledávky žalovaného ve smyslu ust. § 337g o.s.ř. v rámci exekučního řízení pro jasný zákaz plynoucí z ust. § 109 zákona č. 182/2006 Sb. Za situace, kdy žalovaný nabyl vlastnické právo k vydraženým nemovitostem a neuhrazená část nejvyššího podání nemůže být splněna započtením, je žalovaný povinen zaplatit žalovanou částku do majetkové podstaty dlužníka. Ke stejnému závěru dospěl i Krajský soud v Praze v usnesení ze dne 31. 10. 2018 ve věci sp.zn. [spisová značka] [anonymizována dvě slova], [číslo] k odvolání správce do rozhodnutí exekutora o vydání vymoženého plnění, tj. že k vymáhání neuhrazené části nejvyššího podání je ve věci oprávněn již jen insolvenční správce z důvodu probíhajícího insolvenčního řízení. Správce pohledávku sepsal a přistoupil k vymáhání touto žalobou po neúspěšném pokusu o dohodu. Argumentaci žalovaného, že není dlužníkem, ale věřitelem pohledávky odmítá, nadto má za to, že jeho pohledávka ze smlouvy o půjčce uzavřená s dlužníkem (pozdějším úpadcem) je promlčená. 2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil. K věci uvedl, že s dlužníkem a jeho manželkou uzavřel smlouvu o půjčce, na základě které jim poskytl půjčku ve výši 11 600 000 Kč, přičemž tato pohledávka žalovaného byla zajištěna zástavním právem k vydraženým nemovitostem ve společném jmění dlužníka a jeho manželky. Po zahájení exekučního řízení proti dlužníkovi vedeného pod sp. zn. [spisová značka] žalovaný podal do dražby přihlášku, kterou přihlásil pohledávku ze smlouvy o půjčce včetně příslušenství v celkové výši 12 974 119,94 Kč. Žalovaný nemovitosti vydražil a zaplatil na nejvyšší podání jeho jednu třetinu ve výši 3 380 000 Kč. Ke zjištění úpadku dlužníka a prohlášení konkursu došlo před vydáním rozvrhového usnesení v rámci popsané exekuce, pohledávka žalovaného tak nebyla uspokojena. Žalobci byla po odečtení nákladů exekuce vydána žalovaným uhrazená částka, aniž by tento nárok správce kdy sepsal do podstaty. Dne 17. 1. 2018 pak byla do majetkové podstaty dlužníka sepsána pohledávka na doplacení neuhrazených dvou třetin nejvyššího podání (žalovaná částka). Vzhledem k tomu, že nebylo a ani nemohlo být po zahájení insolvenčního řízení vydáno rozvrhové usnesení, dosud nezaniklo ani právo žalovaného na vydání výnosu zpeněžení zástavy, resp. právo na uspokojení z výtěžku dražby. Žalovaný je přesvědčen, že rozhodnutí o prohlášení konkursu má právní účinky rozvrhového usnesení vydaného v exekučním řízení, čímž dojde k započtení pohledávky insolvenčního správce na doplacení vydražené ceny proti dluhu vydražitele a nárok na vydání části výtěžku z prodeje vydražených nemovitostí, která zůstala po odečtení nákladů exekuce. Právo k výtěžku z vydražených nemovitostí má dle žalovaného on sám, neboť to se transformovalo na právo k výtěžku ze zastavené věci. Žalobcem uplatněná pohledávka není po právu, neboť je to žalovaný, který má k pohledávce přednostní právo. Opačným výkladem by byla popřena podstata zástavního práva, že výnos ze zpeněžení zástavy náleží zajištěnému věřiteli, a teprve v části, v níž převyšuje zajištěnou pohledávku a příslušenství, náleží dlužníkovi (není-li v pořadí dalšího zajištěného věřitele). Hmotné právo, které v této věci svědčí žalovanému, nemůže být popřeno právem procesním, tedy insolvenčním. 3. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 o.s.ř“). Soud zamítl návrh žalovaného na provedení důkazu smlouvou o půjčce ze dne 9. 10. 2007, zástavní smlouvou ze dne 3. 1. 2008 a přihláškou pohledávky do dražby ze dne 24. 5. 2017, neboť jejich provedení soud shledal nadbytečným, jelikož se nevztahují k předmětu řízení a jsou tak pro posouzení sporu nadbytečné. Potřeba provedení dalšího dokazování nevyšla najevo, když skutkový stav byl provedeným dokazováním zjištěn v rozsahu dostatečném pro rozhodnutí s vědomím, že spor účastníků je v rovině právní, nikoli skutkové. 4. Z výpisu z katastru nemovitostí k pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], a pozemku parc. [číslo] zahrada, obou zapsaných pro obec a katastrální území Kolín v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kolín, pod [list vlastnictví], soud zjistil, že ke dni 1. 8. 2017 byly uvedené nemovitosti ve společném jmění manželů [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], k nimž bylo mj. ve prospěch žalovaného zřízeno zástavní právo smluvní pro pohledávku ve výši 11 600 000 Kč s právními účinky vkladu ke dni 4. 1. 2008. Aktuálně je v katastru nemovitostí jako vlastník výše nemovitostí zapsán žalovaný, a to z titulu usnesení soudního exekutora o udělení příklepu ze dne 19. 9. 2017, č.j. [číslo jednací], s účinky zápisu ke dni 17. 10. 2017, přičemž vlastnické právo žalovaného není nijak omezeno zápisem věcného práva k nemovitostem ve prospěch třetí osoby (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí se stavem evidovaným ke dni 18. 9. 2019). 5. Žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného k zaplacení částky 6 760 000 Kč představující dosud neuhrazenou část nejvyššího podání v rozsahu dvou třetin, výzva byla žalovanému doručena dne 22. 1. 2019 (prokázáno výzvou k zaplacení ze dne 21. 1. 2019 a doručenkou). Žalovaný na návrhy smírného řešení insolvenčního správce týkající se již otevřených sporů nepřistoupil, přičemž zároveň uvedl, že výtěžek ze zpeněžení zajištěné věci nenáleží insolvenčnímu správci, nýbrž zajištěnému věřiteli, a proto nehodlá částku odpovídající dvou třetinám nejvyššího podání uhradit do podstaty (prokázáno e-mailovým sdělením zástupkyně žalovaného ze dne 14. 2. 2019). 6. V exekuční věci proti povinnému [jméno] [příjmení] soudní exekutor [titul] [jméno] [příjmení] rozhodl o provedení exekuce prodejem nemovitostí povinného a dne 12. 6. 2017 pod č.j. [číslo jednací] vydal dražební vyhlášku, kde určil podmínky exekuční dražby nemovitostí. Nejvyšší podání učinil žalovaný a jako vydražitel byl vyzván k zaplacení částky ve výši 3 130 000 Kč jakožto doplatku k dosud složené dražební jistotě 250 000 Kč, čímž bude uhrazena částka 3 380 000 Kč odpovídající jedné třetině nejvyššího podání, neboť lze předpokládat že dojde k uspokojení jeho pohledávky v rozvrhovém usnesení v rozsahu dvou třetin nejvyššího podání (výzva exekutora ze dne 12. 10. 2017, č.j. [číslo jednací]). K vydání rozvrhovému usnesení nedošlo, resp. účinně již dojít nemohlo, neboť bylo zahájeno dne 26. 10. 2017 insolvenční řízení a dne 27. 2. 2018 prohlášen konkurs na majetek [jméno] [příjmení] ([spisová značka]). Usnesením ze dne 6. 3. 2018, č.j. [číslo jednací], soudní exekutor rozhodl, že z vymoženého plnění ve výši 3 380 000 Kč, což představuje jednu třetinu nejvyššího podání, se odpočítává pohledávka na nákladech exekuce ve výši 1 180 058,55 Kč a zbytek vymoženého plnění ve výši 2 199 941,45 Kč se vydává insolvenčnímu správci (žalobci) ve prospěch majetkové podstaty insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] úpadce [jméno] [příjmení]. Posledně citované usnesení soudního exekutora pak bylo k odolání správce usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 31. 10. 2018, sp. zn. 20 Co 123 a [číslo] potvrzeno s jednoznačným závěrem, že jestliže v rámci exekuce již nemůže dojít na základě rozvrhového usnesení k započtení přihlášené pohledávky vydražitele proti nejvyššímu podání, zákonné osvobozené vydražitele od zaplacení nejvyššího podání ztrácí svoji účinnost. Pokud k vydraženým věcem nabyl vlastnické právo vydraž