9 C 248/2020-18 — Okresní soud v Kolíně

Žalobce se domáhal zaplacení 746,69 Kč s tím, že žalovaná se stala držitelem televizního přijímače, čímž jí ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto svou povinnost žalovaná splnila [datum]. Zároveň žalované vznikla povinnost platit podle z. [číslo] Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, televizní poplatek ve stanovené výši 135 Kč měsíčně. Žalovaná nedostála své zákonné poplatkové povinnosti a nezaplatila televizní poplatky za měsíce duben – srpen 2019. Žalovaná tak dluží na televizních poplatcích za 5 měsíců po 135 Kč, celkem částku 675 Kč. Žalobce dále požaduje kapitalizované úroky z prodlení ve výši 71,69 Kč. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků, výzvy žalobce k úhradě dlužných poplatků včetně informace pro poplatníka a výpisu detailu dluhu bylo zjištěno, že žalovaná televizní přijímač přihlásila [datum]. Žalovaná nezaplatila televizní poplatky za měsíce duben – srpen 2019. Podle § 3 odst. 2 z.č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Podle § 7 odst. 1 a 2 z.č. 348/2005 Sb. poplatník platí televizní poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo nebo prostřednictvím pověřené osoby. Je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději 15. dne každého kalendářního měsíce. V posuzovaném případě je žalobce provozovatelem televizního vysílání, žalovaná je jakožto vlastník televizního přijímače poplatníkem televizních poplatků, který je povinen jakožto fyzická osoba platit televizní poplatek vždy nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. Žalovaná své zákonné povinnosti nedostála a televizní poplatky nezaplatila za měsíce duben – srpen 2019. Nezaplatila tedy za 5 měsíců televizní poplatky ve výši stanovené v § 6 z.č. 348/2005 Sb. na 135 Kč měsíčně. Dluží tak žalobci na televizních poplatcích za toto období celkem částku 675 Kč, a proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované podle § 3 a § 7 z.č. 348/2005 Sb. povinnost zaplatit žalobci televizní poplatky v celkové výši 675 Kč a kapitalizované úroky z prodlení podle § 1970 o.z. a nař. vl. č. 351/2013 Sb. ve výši 71,69 Kč. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a podle § 14b vyhl.č. 177/96 Sb. Žaloba byla podána po [datum] na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, tarifní hodnota předmětu řízení – peněžitého plnění nepřevyšuje 50 000 Kč a byly učiněny pouze úkony právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně. Soud proto plně úspěšnému žalobci na náhradě nákladů řízení přiznal celkem částku 1 368 Kč za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu za zastupování za 2 úkony po 200 Kč podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhl. č. 177/96 Sb. z tarifní hodnoty pohledávek bez příslušenství podle § 8 odst. 1 a 1 úkon ve výši ½ podle § 11 odst. 2 písm. h) vzhledem k tomu, že v případě formulářových žalob jsou i výzvy k plnění formulářové, tedy jednoduché, 3 režijní paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl.č.177/96 Sb. a náhradu za 21 % DPH ve výši 168 Kč.