10 C 56/2021-17 — Okresní soud v Kolíně

Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu 4.5.2021 domáhal proti žalovanému zaplacení 19 921,55 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I tohoto rozsudku, jakožto dluhu žalovaného vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo]. Žalovaný, ač mu byla žaloba řádně doručena, se k ní nevyjádřil. V souladu s § 115a o.s.ř. soud věc projednal bez nařízení jednání. Ze smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru [číslo] vydání a užívání kreditní karty ze dne 19. 5. 2020 bylo m.j. zjištěno, že žalobce poskytl žalovanému úvěr do výše úvěrového limitu 20 000 Kč, úroková sazba činila 12 % ročně. Žalovaný zavázal úvěr včetně úroků a poplatků splácet v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši uvedené vždy na výpise. Z platební historie ke smlouvě [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný ke dni 13.7.2020 dlužil Z rozhodnutí o zesplatnění ze dne 29. 10. 2020 bylo mj. zjištěno, že žalobce tímto žalovanému oznámil, že v důsledku opakovaného porušování smluvních ujednání prohlásil úvěr [číslo] za splatný a ke dni 29. 10. 2020 činí dluh částku 20 706,22 Kč s tím, aby uvedenou částku uhradil nejpozději do 12. 11. 2020. Z upomínky žalobce adresované žalovanému ze dne 29. 3. 2021 a podacího poštovního archu ze dne 29. 3. 2021 bylo m.j. zjištěno, že právní zástupce žalobce upomínal žalovaného o zaplacení 21 333,71 Kč s příslušenstvím a upozornil žalovaného na případné další náklady v souvislosti s vymáháním žalované částky. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. V posuzované věci na základě shora zjištěného skutkového stavu, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a proto rozhodl tak jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. V řízení bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému úvěr formou úvěrového rámce, žalovaný řádně úvěr nesplácel, dostal se tak do prodlení, žalobce proto úvěr zestplatnil s tím, že ke dni 29. 10. 2020 činí dluh částku 20 706,22 Kč. Žalovaný přes upomínku žalovanou částku žalobci nezaplatil. V souladu se shora citovanými ustanoveními občanského zákoníku soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci žalovanou částku a požadované příslušenství. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., zcela úspěšnému žalobci soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši, tj. 2 252 Kč. Uvedená částka se sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z odměny advokáta ve výši 900 Kč, tj. za 3 úkony po 300 Kč, dle §§ 11, 14b odst. 1 bod 2. vyhl. č. 177/1996 Sb., ze tří režijních paušálů po 100 Kč, dle § 14b odst. 5 vyhl.č. 177/1996 Sb., z 21 % DPH ve výši 252 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř.