11 C 165/2021-26 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobou podanou u soudu dne 30. 3. 2021 se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 8 879 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že jeho právní předchůdce společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] [číslo], na základě které žalovaný převzal částku 6 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, přičemž se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce dále poplatek ve výši 3 747 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně (799 Kč), odměny za administrativní zpracování zápůjčky (2 410 Kč) a nákladů za hotovostní inkaso splátek (538 Kč). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal vrátit v 45 týdenních splátkách po 217 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne 22. 6. 2018, právnímu předchůdci žalobce tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené částky, která činila na dlužné půjčce částku 5 523,56 Kč a na dlužném poplatku částku 3 355,44 Kč. Žalovaný poté uhradil pouze částku 868 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 přešla pohledávka ze společnosti [právnická osoba] na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem z téhož dne. Žalobce se tedy v řízení domáhal úhrady dlužné částky ve výši 8 879 Kč sestávající z jistiny ve výši 5 523,56 Kč a dlužného poplatku ve výši 3 355,44 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 1 308,16 Kč (jedná se o úrok ve výši 29 % ročně z částky 5 523,56 Kč od 2. 4. 2019 do 20. 1. 2020), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 743,38 Kč (úrok ve výši 8,5 % ročně z částky 5 523,56 Kč od 30. 6. 2018 do 20. 1. 2020), dále úroku ve výši 29 % ročně z částky 5 523,56 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z téže částky a za stejné období. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci se k nařízenému jednání nedostavili, soud proto věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. 4. Soud provedl důkaz listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení a z těchto listin byl zjištěn tento skutkový stav: Žalovaný a právní předchůdce žalobce [právnická osoba] uzavřeli dne 21. 5. 2018 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka (spotřebitelský úvěr) ve výši 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za tuto zápůjčku poplatek ve výši 3 747 Kč, který se skládá z kapitalizovaného úroku za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 799 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 2 410 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 538 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal poskytovateli zápůjčky zaplatit v hotovosti, formou 45 týdenních splátek po 217 Kč. Dle evidence předchůdce žalobce žalovaný uhradil poslední splátku na zápůjčku dne 22. 6. 2018 a dostal se do prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené částky. Poté žalovaný uhradil pouze částku 868 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 přešla pohledávka ze společnosti [právnická osoba] na žalobce, což bylo žalovanému sděleno oznámením o postoupení pohledávky z téhož dne. 5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. (o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožného. 9. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 téhož zákona postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 11. V projednávané věci bylo prokázáno, že předchůdce žalobce s žalovaným uzavřeli dne 21. 5. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut v hotovosti úvěr ve výši 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr včetně sjednaného poplatku, a to v 45 týdenních splátkách po 217 Kč, přičemž žalovaný poslední splátku uhradil dne 22. 6. 2018 a po splatnosti ještě částku 868 Kč. 12. Soud má zato, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobce jakožto právního nástupce na vrácení úvěru včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost smlouvy z hlediska toho, zda předchůdce žalobce dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobci, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdil a prokázal. Žalobce (jeho právní zástupce) se z jednání nařízeného na 19. 10. 2021 omluvil a soud ho tedy nemohl poučit dle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. o povinnosti tvrdit a prokázat shora uvedenou skutečnost. 13. Žalobci se tedy nepodařilo vyvrátit právní domněnku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného nastolenou podle zákona o spotřebitelském úvěru. 14. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti právního předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o zápůjčce s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek (§ 588 o.z.). Žalovaný námitku neplatnosti uzavřených smluv o úvěru z uvedeného důvodu rovněž nevznesl. 15. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice [anonymizována dvě slova] a [ustanovení právního předpisu EU] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice [ustanovení právního předpisu EU] EHS členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat. 16. Podle čl. 23 sm