11 C 225/2021-24 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 9. 9. 2021 domáhal na žalované uhrazení částky 6 724 Kč. Uvedl, že dne 28. 8. 2017 si žalovaná objednala internetovou televizi [anonymizováno] pod uživatelským jménem [anonymizováno]. Součástí objednávky byl pronájem [anonymizováno] boxu, kdy se žalovaná zavázala hradit za služby a pronájem po dobu 24 měsíců poplatek. Žalovaná měla hradit za službu [anonymizováno] 199 Kč měsíčně a za pronájem [anonymizováno] boxu 99 Kč měsíčně. Žalovaná si převzala [anonymizováno] box a smlouvu o pronájmu na dobu 24 měsíců podepsala. Součástí smluvních ujednání byla povinnost žalované po ukončení pronájmu [anonymizováno] box vrátit nebo odkoupit za cenu 1 999 Kč. Žalovaná však služby a pronájem [anonymizováno] nehradila a [anonymizováno] box si ponechala. Žalobce po žalované požaduje úhradu částky 6 724 Kč sestávající z poplatku za službu [anonymizováno] v celkové výši 294 Kč, poplatku za pronájem [anonymizováno] boxu v celkové výši 146 Kč, smluvní pokuty ve výši 4 285 Kč (smluvní pokuta – součet plateb za služby [anonymizováno] od 18. 11. 2017 do 18. 11. 2019) a ceny za [anonymizováno] box ve výši 1 999 Kč. Žalovaná byla opakovaně upomínána e-mailem, avšak bezvýsledně. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. K nařízenému jednání se žalovaná nedostavila a žalobce se omluvil. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 o.s.ř. 4. Na základě žalobcem předložených listinných důkazů, a to smlouvy o užívání služby [anonymizováno] ze dne 1. 9. 2017, odstoupení od smlouvy ze dne 3. 1. 2018, obchodních podmínek žalobce, ceníku služeb žalobce, faktury [číslo] ze dne 4. 9. 2017, se splatností 4. 9. 2017 a e-mailové komunikace soud zjistil tento skutkový stav: Dne 1. 9. 2017 uzavřela žalovaná s žalobcem smlouvu o užívání [anonymizováno], jejíž součástí jsou obchodní podmínky poskytování služeb [anonymizováno]. Žalobce na základě této smlouvy žalované poskytl službu [anonymizováno] a pronájem [anonymizováno] boxu, žalovaná se zavázala hradit za službu [anonymizováno] 199 Kč měsíčně a za pronájem [anonymizováno] boxu 99 Kč měsíčně. Součástí smluvních ujednání byla povinnost žalované po ukončení pronájmu [anonymizováno] box vrátit nebo odkoupit za cenu 1 999 Kč. Žalovaná porušila svou povinnost vyplývající ze smlouvy tím, že poplatek za služby a pronájem nehradila. Žalobce následně dne 3. 1. 2018 od smlouvy odstoupil a vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky 440 Kč a smluvní pokuty ve výši 6 284 Kč. Žalobce nárokuje poplatek za službu [anonymizováno] v celkové výši 294 Kč, poplatek za pronájem [anonymizováno] boxu v celkové výši 146 Kč, smluvní pokutu ve výši 4 285 Kč (smluvní pokuta – součet plateb za služby [anonymizováno] od 18. 11. 2017 do 18. 11. 2019) a cenu za [anonymizováno] box ve výši 1 999 Kč. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky upomínána e-mailem. 5. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu dle ust. § 1746 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb (o.z.). V projednávaném případě byl žalobce oprávněn požadovat od žalované úhradu poplatku za službu [anonymizováno] a za pronájem [anonymizováno] boxu a dále požadovat vrácení zařízení, které žalované poskytl. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaná poplatky za služby a pronájem uhradila a uvedené zařízení vrátila. Jako důvodný byl tedy shledán nárok žalobce na zaplacení částky 294 Kč (služba [anonymizováno]), částky 146 Kč (pronájem [anonymizováno] boxu) a částky 1 999 Kč (hodnota nevráceného zařízení). Soud proto v tomto rozsahu žalobě vyhověl (výrok I. rozsudku). 6. Podle § 1813 o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 7. Podle § 1815 o.z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 8. Soud se dále zabýval platností ujednání o smluvní pokutě (sankce) v požadované výši 4 285 Kč z důvodu porušení smluvní povinnosti žalované odebírat služby po dobu sjednanou ve smlouvě, v tomto případě do listopadu 2019. Dle názoru soudu je ujednání o této smluvní pokutě neplatné pro nepřiměřenost (§ 1813 o.z.). Závěr, že požadovaná smluvní pokuta by vybočovala z rámce přiměřenosti, se projevuje o to výrazněji, je-li její výše uvažována z pohledu uhrazovací funkce. Pro naplnění této funkce smluvní pokuty je třeba, aby její výše představovala souhrn eventuálně v úvahu přicházejících škod, které bylo možné v projednávané věci v důsledku porušení zajištěné povinnosti očekávat. Vzhledem ke všem okolnostem posuzované věci má soud za to, že takto sjednaná smluvní pokuta by výrazně převyšovala škodu, se kterou bylo možné rozumně počítat jako s důsledkem prodlení žalované se zaplacením poplatků (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Ze shora uvedeného je patrné, že mezi právy a povinnostmi účastníků smlouvy je významná nerovnováha v neprospěch žalované. Ta je zde v rozporu s požadavkem přiměřenosti. Z uvedeného důvodu soud zamítl žalobu v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení smluvní pokuty (poplatku) ve výši 4 285 Kč. 9. Procesně úspěšné žalované přísluší právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). Žalované však v projednávané věci nevznikly náklady, jejichž náhradu by mohla žádat, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 10. Lhůta k plnění byla žalované stanovena dle § 160 odst. 1 věty prvé o.s.ř. 11. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. je odůvodnění tohoto rozsudku ve zkráceném znění.