11 C 28/2021-44 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 3. 11. 2020 domáhal na žalovaném zaplacení částky 52 759 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 5. 6. 2020 do zaplacení. Uvedl, že předmětnou pohledávku za žalovaným nabyl na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 20. 12. 2019 mezi společností [právnická osoba], [anonymizováno 8 slov] [číslo], [země], jako původním věřitelem a společností [právnická osoba], jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 4. 3. 2019 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 52 759,30 Kč. Tento úvěr měl být splacen nejpozději do 4. 6. 2020. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti peněžní prostředky nevrátil. Úvěruschopnost žalovaného původní věřitel ověřoval výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí 3 410 Kč. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Dále byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě zjištěných skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného a bylo tedy vyhověno jeho žádosti o úvěr. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet], kdy původní věřitel identifikoval platby úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo]. Žalovaný byl prokazatelně upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobce ze dne 3. 8. 2020. Ze žaloby vyplývá, že pokud by soud neuznal nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, žalobce požadoval přiznání nároku v části jistiny z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého na straně žalovaného. Za tím účelem navrhl, aby byl učiněn dotaz na banku žalovaného, tedy [právnická osoba], kdo byl majitelem a disponentem účtu č. [bankovní účet]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci se k nařízenému jednání dne 15. 7. 2021 nedostavili. Právní zástupce žalobce se na jednání omluvil, ačkoli jej předtím soud upozornil na nutnost doplnění žalobních tvrzení ohledně úvěrového vztahu účastníků a specifikace dlužné částky. Ve věci tedy bylo jednáno v nepřítomnosti účastníků dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. 4. Z listinných důkazů předložených žalobcem byly zjištěny tyto skutečnosti: Ze smlouvy o revolvingovém úvěru vyplývá, že měla být uzavřena mezi společností [právnická osoba] se sídlem [adresa], [anonymizováno], [země] jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem, předmětem smlouvy mělo být poskytnutí neúčelového bezhotovostního revolvingového úvěru až do výše úvěrového limitu 80 000 Kč v souladu s podmínkami čerpání úvěru. Smluvní strany si dohodly, že úvěr bude úročen úrokovou sazbou 10,40 % měsíčně a měl být splácen pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 12,50 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru nebo ve výši 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek bude vyšší. Dále byly ve smlouvě ujednány důsledky prodlení dlužníka, možnost odstoupení od smlouvy a výpovědi smlouvy s tím, že smlouva odkazovala na obchodní podmínky společnosti [právnická osoba] ke spotřebitelským úvěrům poskytovaným spotřebitelům s trvalým pobytem v ČR. Smlouva je datována 4. 3. 2019 a není účastníky podepsána. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 byla pohledávka z nesplaceného úvěru žalovaného postoupena ze společnosti [právnická osoba] na žalobce a tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 3. 8. 2020 společně s výzvou k úhradě pohledávky. 5. Žalobce nepředložil důkaz o tom, že žalovaný prostřednictvím internetových stránek právního předchůdce žalobce přijal nabídku na uzavření smlouvy o úvěru ve znění předloženém soudu, kterou by se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše stanoveného úvěrového limitu a žalovaný by se zavázal tyto peněžní prostředky společně se stanoveným úrokem splácet způsobem stanoveným ve smlouvě. Žalobce zároveň nedoložil, že předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy ověřoval úvěruschopnost žalovaného. Dále nepředložil důkaz o tom, že předchůdce žalobce poskytl finanční prostředky na účet žalovaného. 6. Vzhledem k nedostatečným žalobním tvrzením a předloženým důkazům byl dne 5. 8. 2021 právní zástupce žalobce vyzván k doplnění tvrzení ohledně úvěrového vztahu mezi předchůdcem žalobce a žalovaným, zejména jak byl úvěr žalovanému vyplacen, kdy a v jaké výši, dále zda a jaké částky žalovaný hradil, popř. zda byl úvěr zesplatněn a k jakému datu, dále měl uvést specifikaci dlužné částky, tj. z jakých nároků sestává, a označit další důkazy k prokázání doplněných tvrzení. Výzvou ze dne 6. 9. 2021 bylo doplnění žaloby urgováno s tím, že na základě dosavadního důkazního řízení nelze žalobě vyhovět. 7. K dalšímu jednání dne 2. 11. 2021 se účastníci opětovně nedostavili, soud proto jednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. 8. Z doplňujícího důkazu, a to soudem vyžádané zprávy od [právnická osoba] ze dne 13. 10. 2021 bylo zjištěno, že majitelem běžného účtu č. [bankovní účet] je žalovaný [celé jméno žalovaného], přičemž na uvedený účet v období od 4. 3. 2019 do 4. 3. 2020 nebyly zaslány žádné částky od společnosti [právnická osoba] pod variabilním symbolem [číslo]. 9. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. (o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Podle ust. § 1879 o.z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12. Podle ust. § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 13. Soud dospěl k závěru, že žalobce listinnými důkazy doložil, že mu byla smluvně postoupena pohledávka za žalovaným a je tedy ve sporu aktivně věcně legitimován. Žalobci se však nepodařilo prokázat, že mezi jeho právním předchůdcem společností [právnická osoba] a žalovaným došlo k uzavření úvěrové smlouvy tvrzeného obsahu. Za této situace by žalobci náleželo bezdůvodné obohacení představující částku, kterou předchůdce žalobce zaslal žalovanému na jeho účet. V řízení však bylo prokázáno, že v rozhodném období na označený účet žalovaného nebyla poukázána žádná částka od společnosti [právnická osoba] Z toho vyplývá, že žalobci ohledně jeho nároku nelze vyhovět ani z důvodu vzniklého bezdůvodného obohacení. 14. Vzhledem k tomu, že žalobce neunesl břemeno tvrzení a zejména důkazní břemeno ve smyslu ust. § 101 odst. 1 písm. a), b) o.s.ř. ohledně nároku na plnění z nesplaceného úvěru, případně z bezdůvodného obohacení, soud žalobu v celém rozsahu zamítl. 15. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 151 odst. 1 o.s.ř. a § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný byl ve věci procesně úspěšný, neboť žaloba směřující vůči němu byla v plném rozsahu zamítnuta, a žalovanému by tak náleželo právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému však žádné náklady v tomto řízení nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.