12 C 228/2021-21 — Okresní soud v Kolíně

Žalobce se domáhal zaplacení částky 1 100 Kč s příslušenstvím z důvodu, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru ve výši 20 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet spolu se sjednanými úroky ve sjednaných splátkách po 600 Kč měsíčně. Žalovaná svůj závazek nesplnila, ocitla se v prodlení. Žalobce proto ke dni 25.4.2019 úvěr zesplatnil a vyzval žalovanou k uhrazení dlužné částky. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobci. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání podle ust. § 115a o.s.ř., když účastníci po výzvě soudu dle § 101 odst. 4 nevyjádřili ve stanovené lhůtě nesouhlas s tímto postupem. Ze smlouvy o úvěru ze dne 1.3.2018 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit měsíční splátky ve výši 600 Kč, úrok byl sjednán ve výši 4 000 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.11.2019 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce [anonymizována čtyři slova] postoupila pohledávku za žalovanou žalobci. Postoupení bylo žalované oznámeno téhož dne. Z předžalobní upomínky ze dne 11.12.2020 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k uhrazení dlužné částky. Účastníci nenavrhovali žádné další důkazy a shora provedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné a zcela postačující k rozhodnutí ve věci. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr v souladu s o.z., který se žalovaná zavázala zaplatit spolu se sjednanými úroky a poplatky, a to ve splátkách. Žalovaná neplnila svoji povinnost vyplývající ze smlouvy, splátky nehradila a úvěr se tak stal splatný ke dni 25.4.2019. Žalobce vyzval žalovanou před podáním žaloby k uhrazení dlužné částky, žalovaná však na výzvu nereagovala, proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku spolu se zákonnými úroky z prodlení v souladu s § 1968 o.z. dle vl. nař. 351/2013 Sb. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. v souladu s § 14b zák. č. 177/96 Sb. Žalobce měl ve věci plný úspěch, má proto právo na náhradu vzniklých nákladů řízení, a to odměnu za tři úkony právní služby v tarifní hodnotě po 200 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč, 21% DPH advokáta dle § 137 odst. 3 o.s.ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, tedy celkem 1 489 Kč. V této výši byla žalobci náhrada nákladů řízení přiznána.