14 C 212/2021-16 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal zaplacení žalované částky s tím, že účastníci uzavřeli dne 12.12.2017 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které žalovaná vyčerpala peněžní prostředky v celkové výši 93 486,80 Kč. Pro jednotlivá čerpání poskytnutého úvěru byly dohodnuty specifické podmínky jejich splácení: tzv. Komfort čerpání, které se žalovaná zavázala splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z dlužné částky vždy k poslednímu dni v kalendářním měsíci, nejméně však ve výši 500 Kč; a dále tzv. Extra čerpání s deseti dohodnutými splátkami ve vši 807 Kč. Žalovaná měla v souladu s všeobecnými úvěrovými podmínkami splácet jednotlivá čerpání souhrnnou platbou, jejichž splatnost byla dohodnuta na 17. den v kalendářním měsíci. Žalovaná v rozporu se smlouvou o revolvingovém spotřebitelském úvěru dlužné částky nesplácela. V důsledku prodlení žalované se splácením úvěru žalobce od úvěrové smlouvy odstoupil dne 23.4.2021. Ke dni zesplatnění (31.5.2021) činila celková výše pohledávky částku 35 670,01 Kč, která je tvořena jistinou ve výši 31 707,74 Kč, úroky ve výši 3 072,67 Kč, smluvní pokutou 289 Kč, náhradu nákladů spojených s vymáháním pohledávky 600 Kč. Přes výzvy žalobce žalovaná dosud neuhradila na zažalovanou pohledávku ničeho. 2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila. 3. Soud dle § 115a o.s.ř. rozhodl bez nařízení jednání. Žalobce výslovně souhlasil s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání; souhlas žalované se podle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládá, neboť nereagovala na výzvu k vyjádření k navrženému postupu. Ve věci bylo možné rozhodnout na základě listin předložených účastníky. 4. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou své mezinárodní příslušnosti (žalobce je subjektem cizího práva) a dospěl k závěru, že s ohledem na čl. 4 nařízení Brusel I. bis je mezinárodně příslušným ve věci rozhodnout. 5. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav v rozsahu dostatečném pro rozhodnutí: 6. Žalovaná uzavřela se žalobcem dne 12.12.2017 smlouvu o úvěru, na základě části B) návrhu na uzavření smlouvy, kterou žalobce poskytl žalované revolvingový úvěr, a žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky splácet pravidelnými měsíčními splátkami. Podpisem smlouvy potvrdila žalovaná, že se seznámila s Všeobecnými obchodními podmínkami společnosti a zavázala se je dodržovat (prokázáno: smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne 12.12.2017 včetně připojených obchodních podmínek). Žalovaná ke dni 3.7.2019 vyčerpala peněžení prostředky v celkové výši 93 486,80 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr hradit v pravidelných měsíčních splátkách vždy do 17. dne v měsíci, výše měsíční splátky zde byla sjednána na minimálně 5 % z dlužné částky vždy k poslednímu dni v kalendářním měsíci, nejméně však ve výši 500 Kč, dále účastníci sjednali tzv. Extra čerpání se samostatně dohodnutými splátkami ve výši 807 Kč, s počtem splátek 11. Splátky byly hrazeny souhrnnou platbou (prokázáno: uvedenou úvěrovou smlouvou ze dne 12.12.2017, výpisem z úvěrového účtu). 7. Výzvou ze dne 18.3.2021 byla žalovaná žalobcem vyzvána k úhradě dlužné částky ve lhůtě 30 dnů (prokázáno: výzvou ze dne 18.3.2021 adresované žalované) 8. Žalobce dne 23.4.2021 odstoupil od úvěrové smlouvy, neboť žalovaná byla v prodlení se splácením úvěru a oznámil žalované, že se úvěr ke dni 31.5.2021 stává splatným v celém rozsahu (prokázáno: odstoupením od úvěrové smlouvy ze dne 23.4.2021). 9. Žalobce vyzýval žalovanou k úhradě dluhu na úvěrovém účtu ve výši 35 607,01 Kč předžalobní výzvou ze dne 1.6.2021 v souladu s ust. § 142a o. s. ř. Rovněž žalovanou upozornil na důsledky nezaplacení (prokázáno: výzvou k úhradě dluhu ze dne 1.6.2021). 10. Všechny výše uvedené listinné důkazy jsou plně věrohodné, nikterak si neodporují, naopak se navzájem doplňují a dohromady přesvědčivě vytváří ucelený obraz skutkového stavu. Dalšími důkazy řízení doplňováno nebylo, neboť skutkový stav je v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí prokázán s dostatečnou mírou jistoty. 11. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Účastníci uzavřeli dne 12.12.2017 smlouvu o úvěru, žalobce žalované poskytl revolvingový úvěr evidovaný na podúčtu [číslo]. Žalovaná čerpala úvěrový rámec, který se zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách vždy k 17. dni v měsíci. Žalovaná své povinnosti splácet řádně úvěr nedostála, a proto žalobce od úvěrové smlouvy odstoupil a ke dni 31.5.2021 došlo k zesplatnění úvěru. Žalovaná dluží na jistině částku ve výši 31 707,74 Kč, úroky ve výši 3 072,67 Kč, smluvní pokutou 289,60 Kč, náhradu nákladů spojených s vymáháním pohledávky 600 Kč Celkem 35 670,01 Kč. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Soud aplikoval české hmotněprávní předpisy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17.6.2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), a to hmotněprávní předpisy platné a účinné od 1.1.2014 v souladu s přechodnými ustanoveními obsaženými v § 3028 a násl. zák. č. 89/2012, občanský zákoník (dále jen „o.z.“), neboť úvěrová smlouva byla uzavřena až po 1.1.2014. 12. Podle § 2395 oz - smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dispozitivnost právní úpravy nebrání sjednat si úvěr nikoliv jednorázový, ale opakovaný – revolvingový. 13. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 14. Mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva podle § 2395 občanského zákoníku, na základě které žalované vznikla povinnost zaplatit žalovanou částku. Protože žalobce prokázal existenci dluhu v žalované výši a žalovaná neprokázala, že by dlužnou částku zaplatila, rozhodl soud tak, že žalobě vyhověl, a rozhodl o jejím zaplacení ve lhůtě stanovené ve výroku rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Dle § 1969 občanského zákoníku – po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Soud přiznal náklady dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu, neboť žalobce podává návrhy na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč. Žalobce byl v řízení plně úspěšný a náleží mu plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobce je plátcem této daně. Konkrétně má žalobce nárok na náhradu částky: -) 1 304 Kč (zaplacený soudní poplatek), o) Advokát žalobce učinil v řízení celkem dva a půlúkonů právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, jednoduchá výzva k plnění (§ 11 odst. 2 písm. h/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) 3 x 500 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu) o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). -) 326 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalobce nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 3 180 Kč, a to k rukám zástupce žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právních služby.