14 C 246/2021-30 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal po žalovaném zaplacení zažalované částky s tím, že žalobce poskytl žalovanému revolvingový úvěr – na základě smlouvy [číslo] ze dne 17.10.2015 s úvěrovým rámcem 36 000 Kč. Pro jednotlivá čerpání poskytnutého úvěru byly dohodnuty specifické podmínky jejich splácení: žalovaný se úvěr zavázal splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 4% z dlužné částky vždy k 20. dni v kalendářním měsíci. Žalovaný se zavázal zaplatit úrok z úvěru ve výši 26,28% ročně. Žalovaný v rozporu se smlouvou o revolvingovém úvěru dlužné částky nesplácel. Proto věřitel využil svého práva a úvěr dle příslušných ustanovení obchodních podmínek zesplatnil k 29.4.2021 a žalovaného vyzval k úhradě celého zbytku úvěru včetně příslušenství. Žalobce podáním ze dne 7.12.2021 vzal žalobu co do jistiny zpět, neboť žalovaný dne 19.11.2021 uhradil částku 19 099,44 Kč a dne 6.12.2021 částku 2 252 Kč. Žalobce tuto částku započetl na jistinu, kapitalizované úroky ve výši 1 395,15 Kč a kapitalizované úroky z prodlení ve výši 856,85 Kč. Předmětem řízení tak zůstaly úroky z prodlení tak, jak vyplývají z výroku II. rozsudku. 2. Podle § 96 odst. 1 o.s.ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 o.s.ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Vzhledem k tomu, že žalobce vzal svůj návrh na zahájení řízení zpět dříve, než započalo jednání ve věci, rozhodl soud tak, že v souladu s dispozitivním projevem žalobce řízení zastavil – výrok I. rozsudku. 3. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný a žalobce uzavřeli dne 13.10.2015 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] s úvěrovým rámcem 36 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy stvrdil, že se seznámil s úvěrovými podmínkami. Pro jednotlivá čerpání poskytnutého úvěru byly dohodnuty specifické podmínky jejich splácení: žalovaný se úvěr zavázal splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 4% z dlužné částky vždy k 20. dni v kalendářním měsíci. Žalovaný se zavázal zaplatit úrok z úvěru ve výši 26,28% ročně. Žalovaný v rozporu se smlouvou o revolvingovém úvěru dlužné částky nesplácel. Proto věřitel využil svého práva a úvěr dle příslušných ustanovení obchodních podmínek zesplatnil k 29.4.2021 a žalovaného vyzval k úhradě celého zbytku úvěru včetně příslušenství. 4. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Žalovaný a žalobce uzavřeli dne 13.10.2015 smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z.; dispozitivnost právní úpravy nebrání sjednat si úvěr nikoliv jednorázový, ale opakovaný – revolvingový; žalobce v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o. z.). Vzniklý závazek tak je kromě příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, nutno posoudit rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) – srov. § 2 odst. 1 z. s. ú. 5. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že nárok žalobce tak, jak byl žalobou uplatněn, je dán, proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku. Žalovaný na základě uzavřené smlouvy čerpal úvěr za jasně stanovených podmínek, se kterými byl seznámen a které tímto akceptoval, aniž by kdy po dobu splácení cokoli namítal. Tím, že žalovaný nezaplatil svůj dluh v termínu splatnosti, dostal se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Vzhledem k tomu, že žalovaný po podání žaloby dlužnou částku uhradil, zůstala předmětem řízení pouze část kapitalizovaného úroku z prodlení. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 6. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl v řízení plně úspěšný a náleží mu plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobce je plátcem této daně. Konkrétně má žalobce nárok na náhradu částky: -) 800 Kč (zaplacený soudní poplatek), o) Advokát žalobce učinil v řízení celkem dva úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, o) Mimosmluvní odměna za dva úkony právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé) 2 x 300 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu) o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 2 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). -) 252 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalobce nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, a to k rukám zástupce žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právních služby.