15 C 52/2021-20 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 26. 3. 2021 domáhala zaplacení částky 17 100 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 5. 9. 2016 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce, na základě níž byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky zaplatit poplatek 7 400 Kč sestávající z úroku za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 1 400 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 2 00 Kč, a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, v důsledku čehož se stal jeho závazek splatným v celém rozsahu. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 6. 12. 2019, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 6. 12. 2019. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 17 100 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 10 000 Kč, nesplacených poplatků ve výši 7 100 Kč. Přes výzvy žalobkyně žalovaný zbytek dluhu neuhradil. Přes výzvy žalobkyně žalovaný zbytek dluhu neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla řádně doručena. Žalobkyně již v žalobě, resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, vyjádřila souhlas s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, žalovaný se přes výzvu k navrženému postupu nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 3. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav: 4. Právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřel dne 5. 9. 2016 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni v souvislosti s poskytnutím zápůjčky celkovou dlužnou částku ve výši 17 400 Kč, a to v 58 pravidelných týdenních splátkách po 300 Kč. Celková dlužná částka je vypočtena jako součet zápůjčky ve výši 10 000 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, úroku ve výši 1 400 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč v hotovostním režimu. Částku 10 000 Kč žalovaný převzal v den podpisu smlouvy, což výslovně stvrdil svým podpisem na smlouvě (prokázáno smlouvou o zápůjčce). Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. V čl. 1 si strany sjednaly fixní úrok 23,72% s tím, že tento úrok běží po celou dobu smlouvy (prokázáno smluvními podmínkami smlouvy o zápůjčce). Pohledávka žalovaného byla s účinností ke dni 6. 12. 2019 převedena na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 v dvojjazyčné verzi). Tato skutečnost byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 6. 12. 2019 (prokázáno oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019). Z přehledu posuzované pohledávky dále soud zjistil, že aktuální zůstatek na smlouvě činí 17 100 Kč, z toho částka 10 000 Kč připadá na jistinu, částka 3 931,03 Kč na hotovostní inkaso a částka ve výši 2 000 Kč na poplatek za administrativní činnost. K zaplacení zbývající dlužné částky byl žalovaný řádně vyzván dopisem ze dne 22. 2. 2021 (prokázáno výzvou před podáním žaloby včetně podacího lístku ze dne 23. 2. 2021). 5. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že uzavřeli smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Ust. § 2390 o.z. stanoví, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 o.z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Podle § 2394 o.z. bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Podle ust. § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 1881 o.z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. 6. Podle ust. § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 1881 o.z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. 7. Žalobkyně smlouvu uzavírala jako podnikatel (§ 420 o.z.) a žalovaný jako spotřebitel (§ 419 o.z.) a jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu podle ust. § 1810 a násl. o.z. Podle ust. § 1813 o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 8. Za shora uvedeného soud po postupu dle ust. § 132 o. s. ř. dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřeny smlouva o zápůjčce ve výši 10 000 Kč. Tento závěr však nelze vztáhnout na všechna oddělitelná smluvní ujednání, která uzavřená smlouva obsahuje, a kterých se žalobce dovolává. 9. Ve smlouvě byl dále vedle úroku ve výši 1 400 Kč sjednán i tzv. poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč a poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč. Není jasné, za co přesně jsou tyto poplatky sjednány, když cena peněz je vyjádřena již ve sjednaném úroku ve výši 1 400 Kč. Výše poplatků odpovídající 60% poskytnuté zápůjčky není ani přiměřená případným administrativním nákladům na poskytnutí zápůjčky. Jde o jednorázovou částku, které neodpovídá žádné protiplnění žalobce. Takovým protiplněním rozhodně pro spotřebitele nemůže být hotovostní způsob plnění, tj. jako jakási sankce za to, že bude splácet hotově, neboť možnost zvolit bezhotovostní (levnější) formu splátek mu věřitelem fakticky dána nebyla. Posuzovaná smlouva o zápůjčce byla sjednána tzv. adhezním způsobem prostřednictvím formuláře, její základní podmínky byly určeny věřitelem, aniž by slabší strana – dlužník měl skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit (viz ust. § 1798 o.z. a násl.). Podle článku 5.1 smlouvy musí bezhotovostní režim dlužníkovi umožnit věřitel na základě dlouhodobé dobré platební morálky posuzované zpětně po dobu alespoň jednoho roku. Tímto ustanovením jsou všichni noví zákazníci věřitele automaticky odkázáni na bezhotovostní formu splácení. Přitom žádné zákonné ustanovení nebrání tomu, aby i hotovostní půjčka mohla být splácena bezhotovostně. Stejně tak interval splácení a s tím i četnost hotovostního inkasa byly dlužníku vnuceny ze strany věřitele. Z povahy věci tak nejde o nic jiného než o úrok, aniž by tak nárok byl ve smlouvě označen, tedy o úrok skrytý, kterým věřitel uměle navyšuje cenu zápůjčky. Pokud ve smlouvě mající formu adhezní smlouvy žalobkyně, která poskytuje obdobné zápůjčky opakovaně za účelem vytváření zisku, vymezí takto nejasně požadavek na poplatek/odměnu, nelze toto ujednání hodnotit jinak, než jako ujednání o skrytém úroku. Ostatně i sama žalobkyně označila poplatky za kapitalizovaný úrok. Soud k tomuto ujednání nepřihlíží, neboť jej hodnotí v relaci spotřebitel jako slabší smluvní strany. Takové jednání vůči spotřebiteli nemůže obstát při hodnocení postavení spotřebitel jako slabší smluv strany nejen co do způsobu ujednání, ale i výše požadované ceny peněz. 10. Při zohlednění výše poplatků a sjednaných pevných úroků by pak zisk žalobkyně měl činit 74 % z poskytnuté částky, což je zcela nepřiměřené. Při sjednávání úroků z peněžité zápůjčky jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřené úroky. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo zápůjček, přičemž v případech, které mají pro věřitele výrazně vyšší míru rizikovosti, např. je-li dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, kvůli které nedosáhne na bankovní zápůjčku