15 C 53/2021-38 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 27 125,78 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že dne 14. 1. 2019 uzavřela s žalovanou smlouvu o bezúčelovém úvěru a poskytla žalované úvěr ve výši 30 000 Kč, který žalovaná čerpala. Žalovaná se ve smlouvě zavázala uhradit poskytnutou částku v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 471 Kč vždy k 20. dni v měsíci. Ze strany žalované však docházelo k opakovanému porušování smlouvy. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou splátek, sdělila žalobkyně žalované dopisem ze dne 22. 10. 2010, že v souladu s ustanovením čl. 9 písm. d) obchodních podmínek došlo k ukončení smlouvy a zesplatnění všech závazků ke dni 20. 10. 2020. Současně byla žalovaná tímto dopisem vyzvána k úhradě dlužné částky, což neučinila. Ke dni 22. 3. 2021 se pohledávka žalobkyně ve výši 30 550,22 Kč skládala z jistiny 27 125,78 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 471,26 Kč, a úroku z prodlení z této částky ve výši 953,18 Kč. Žalovaná svůj dluh neuhradila, ani přes předžalobní upomínku právního zástupce žalobkyně. 2. Žalovaná se k věci samé nevyjádřila, k nařízenému jednání se nedostavila, ač byla řádně předvolána. 3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila s tím, že pokud nebude žalobnímu návrhu zcela vyhověno, neboť nebudou dosud tvrzené skutečnosti shledány za dostatečně prokázány či vyjdou najevo nové skutečnosti, aby bylo jednání odročeno a žalobkyně byla vyzvána k doplnění. Žalobkyně se tak současně svou neúčastí u prvního jednání ve věci připravila o možnost být poučena o nutnosti doplnit rozhodné skutečnosti a navrhnout důkazy je prokazující ve smyslu ust. § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.), které se dostává účastníkům zásadně při jednání. A to především k nedostatečnému tvrzení týkající se provedeného šetření ke schopnosti žalované úvěr splácet a ke všem tvrzením také nabídnout a předložit důkazy je prokazující. 4. Soud provedl důkazy listinami, které k prokázání svých tvrzení žalobkyně předložila s tím, že provedeným dokazování byl zjištěn skutkový stav v rozsahu dostatečném pro to, aby si soud učinil závěr o skutkovém stavu a rozhodl o věci, a to po postupu dle ust. § 132 o.s.ř. 5. Z předložených listinných důkazů bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 14. 1. 2019 smlouvu o úvěru [číslo], na základě které žalobkyně žalované poskytla úvěr výši 30 000 Kč (prokázáno: výpisem z účtu). Ve smlouvě se žalovaná zavázala vrátit sjednaný úvěr v celkem 96 měsíčních splátkách po 471 Kč splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, kdy byl úvěr poskytnut (prokázáno: smlouvu o úvěru [číslo] včetně předsmluvních informací ke kreditní kartě, ke spotřebitelskému úvěru, obchodních podmínek pro ČSOB spotřebitelské úvěry). Žalované se dostalo poučení o potřebných informací o spotřebitelském úvěru (prokázáno: úvěrovými podmínkami, předsmluvními informacemi a splátkovým kalendářem). Z úvěrové smlouvy [číslo] bylo dále zjištěno, že dle čl. 1 v případě, že klient nedodrží termíny a výši splátek nebo nesplatí ostatní peněžité závazky vyplývající ze smlouvy, je žalobkyně oprávněna účtovat klientovi úrok z prodlení dle nařízení vlády a dále smluvní pokutu v denní výši 0,10%. V případě prodlení se placením úvěru je žalobkyně oprávněna kdykoli klientovi adresovat výzvu nebo upomínku k uhrazení dlužné částky. Pokud tak klient ve lhůtě 30 dní neučiní, je žalobkyně oprávněna jistinu úvěru zesplatnit ke dni uvedeném v oznámení (prokázáno: smlouvu o úvěru [číslo]). Z výpisu z úvěrového účtu bylo dále zjištěno, že žalovaná splátky nehradila pravidelně, zaplatila toliko částku ve výši 9 543,34 Kč, což představuje součet plateb v transakční historii úvěrového účtu žalované označených pod kódem MP a MP+, přičemž poslední zcela uhrazenou splátkou byla splátka splatná ke dni 20. 3. 2020, kterou však žalovaná uhradila až dne 15. 4. 2020, splátka splatná ke dni 20. 4. 2020 byla uhrazena až dne 8. 9. 2020 (prokázáno: výpisem z úvěrového účtu/čerpání ze dne 30. 7. 2021). Žalovaná porušovala svůj závazek hradit úvěr řádně a včas a ke splnění povinností vyplývajících z uzavřené smlouvy byla vyzvána dopisem včetně upozornění na možnost zesplatnění dopisem ze dne 23. 7. 2020 (prokázáno: obsahem výzvy ze dne 23. 7. 2020 adresované žalované včetně dodejky od zásilky). Protože žalovaná dlužné splátky neuhradila, ocitla se v prodlení, žalobkyně celý úvěr zesplatnila a tuto skutečnost jí oznámila dopisem ze dne 22. 10. 2020 (prokázáno: oznámením žalobkyně ze dne 22. 10. 2020 s dodejkou od zásilky). K zaplacení zbývající dlužné částky byla žalovaná vyzvána dopisem zástupkyně žalobkyně ze dne 5. 3. 2021 (prokázáno: výzvou před podáním žaloby včetně podacího lístku). 6. Věřitel před poskytnutím úvěru provedl šetření ke schopnosti žalované úvěr splácet nahlédnutím do veřejných registrů umožňující posouzení úvěruschopnosti žalované – konkrétně insolvenční rejstřík, bankovních i nebankovních registrů (prokázáno: výpisem z těchto databází –insolvenční rejstřík, Credit Bureau, NRKI/BRKI, SOLUS, interní systém žalobkyně), a zhodnocením informací poskytnutých žalovanou. Na základě žádosti o poskytnutí úvěru bylo zjištěno, že žalovaná nemá žádné závazky po splatnosti, a to ani vůči ČSSZ a kterémukoliv finančnímu úřadu, není veden žádný soudní spor v souvislosti s podnikatelskou činností, že nebyl vůči ní podán návrh na zahájení insolvenční řízení a v současné době není vůči ní vedeno insolvenční řízení (prokázáno: žádostí o poskytnutí úvěru ze dne 14. 1. 2019). Žalobkyně dále získala informace prostřednictvím historických výpisů z běžného účtu žalované za období posledních 6 měsíců před poskytnutím úvěru (prokázáno: výpisy z běžného účtu žalované). Příjmy dle výpisů z účtu žalované byly zjištěny ve výši 34 622 Kč, výdaje ve výši 15 577,75 Kč, platební kapacita vypočtena systémem ve výši 19 044,25 Kč. Dále z výpisu Credit Bureau, který složí k monitorování platební morálky a sledování dalších závazků, bylo zjištěno, že u žalované je evidována splátka po splatnosti ve výši 2 387 Kč, dlouhodobé závazky ze smluv žalovaná plnila. Současně z interních dokumentů vyplývá, že předmětný úvěr byl poskytnut bez nutnosti doložení příjmů (prokázáno: interními dokumenty ke zkoumání úvěruschopnosti - Credit Bureau). Dotazem do databáze Solus byl zjištěn výsledek rizikovosti 0, dle databáze Credit Bureau - skóre 259, dle výpisu v Centrální evidenci exekucí neevidují informace indikující zvýšené riziko možnosti nedostát závazkům (prokázáno: interními dokumenty ke zkoumání úvěruschopnosti). Dále bylo zjištěno, že měsíční výše splátek úvěrů žalovanou je 5 071 Kč a nesplacená jistina spotřebitelských úvěrů činí 147 323 Kč, delikvence 2 387 Kč, v prosince 2018 u všech produktů byla žalovaná v prodlení se splácením (prokázáno: interními dokumenty ke zkoumání úvěruschopnosti). Ve všech registrech byla žalovaná bez negativního nálezu a nebylo tedy u ní identifikováno riziko exekuce (prokázáno: interními dokumenty ke zkoumání úvěruschopnosti). 7. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu o obsahu výše uvedeném, jakož i poskytnutí úvěru žalobkyní na účet žalované i skutečnost, že žalovaná uhradila celkem částku ve výši 9 543,34 Kč. V řízení bylo dále prokázáno, že žalobkyně přistoupila nedostatečně ke zjišťování poměrů žalované, když se spokojila s pouhými výpočty platební kapacity, ať už na straně příjmů, tak i na straně výdajů, které zjistila z jednoho bankovního účtu, jakékoli další skutečnosti, které by mohly zpochybnit závěr o poskytnutí úvěru, více neprověřila, nebo se o ně vůbec nezajímala. Při prověřování příjmu žalované z účtu žalované byly sice zjištěny příchozí platby v celkové výši cca 34 000 Kč, avšak ve skutečnosti je daná částka součtem dvou příjmů opakovaně přičtených na účet žalované, např. 14. 12. 2018 příchozí platba ve výši 11 727 Kč, dne 7. 12. 2018 příchozí platba ve výši 20 349 Kč, dne 15. 10. 2018 částka ve výši 16 883, dne 9. 10. 2018 částka ve výši 11 737 Kč (prokázáno: výpisy z účtu žalované). Žalobkyně však více neprověřovala, zda se v obou případech jedná o příjmy žalované, či zda alespoň jedna z přijatých plateb není mzdou/platem jiné osoby, která je pouze zasílána na účet žalované a tedy zda s takovým příjmem může žalovaná dlouhodobě disponovat a splácet jimi své osobní závazky, nezkoumala tak tedy případný skutečný příjem, resp. příjem domácnosti. Bez dalšího jen výpis z účtu žalované v posuzovaném případě především zpochybňuje vlastní závěr o výši příjmu žalované, na základě kterého byl poskytnut úvěr. Žalobkyně tedy příjmy na účtu nedostatečně prověřovala (dokonce sama úvěrový produkt nabízí a nazývá„ bez nutnosti doložení příjmu“), ale ani více nezkoumala výdaje, když opět vycházela jen z platebních transakcích na účtu žalované, a není tedy zřejmé, jaké jsou skutečné náklady na domácnost, dopravu, osobní potřeby včetně stravy, zda a kolik má vyživovacích povinností apod. Při řádném prověřování jak příjmu, tak i