15 C 70/2021-104 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 53 910 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 61 930 Kč ve výši 8,25% ročně od 1. 11. 2020 do 11. 12. 2020 ve výši 581,88 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 60 930 Kč ve výši 8,25% ročně od 12. 12. 2020 do 18. 1. 2021 ve výši 530,60 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 57 920 Kč ve výši 8,25% ročně od 19. 1. 2021 do 21. 4. 2021 ve výši 1 234,42 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 56 920 Kč ve výši 8,25% ročně od 22. 4. 2021 do 16.08.2021 ve výši 1 526,17 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 53 910 Kč ve výši 8,25% ročně od 17. 8. 2021 do zaplacení, dále pohledávku ve výši 19 164,89 Kč a úrok ve výši 62,46 % p.a z částky 53 623,08 Kč od 26. 9. 2020 do 19. 10. 2020 ve výši 2 148,72 Kč, úrok ve výši 8,25 % p.a z částky 53 623,08 Kč od 20. 10. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 26. 9. 2020 dosáhne částky 216 432 Kč. Žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 55 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a sjednaný úrok za poskytnutí úvěru ve výši 62,46% ročně splácet v 60 měsíčních splátkách ve výši 3 006 Kč splatných vždy k 21. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem listopadem 2019. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek. Do data zesplatnění celého úvěru žalovaný uhradil 24 080 Kč. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou splátek žalobkyně ke dni 24. 9. 2020 úvěr zesplatnila a celá dosud nesplacená jistina a přirostlé úroky za poskytnutí úvěru, které se staly součástí nové jistiny, se stala splatnou. V bodě 6.5 smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru novou jistinu úvěru v den zesplatnění nezaplatí, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné nové jistiny, tedy od 30. 1. 2018 do zaplacení, požadována je ke dni vyhotovení žaloby ve výši 19 164,89 Kč. Přes výzvy žalobkyně žalovaný zbytek dluhu nezaplatil. 2. Ještě před tím, než bylo jednáno ve věci samé, vzala žalobkyně svou žalobu zpět co do částky 3 010 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný po podání žaloby částečně plnil. Za tohoto dispozičního úkonu žalobce soud řízení podle ust. § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. za použití ust. § 96 odst. 4 o.s.ř. v této části zastavil (výrok II.). 3. Žalovaný k věci samé uvedl, že úvěr potřeboval na nájem bytu, tedy na kauci a nájemné. Domácnost táhl z jednoho platu, protože partnerka onemocněla, a pak přišla o práci. Nájemné uhradili 16 500 Kč a nějaké další poplatky za služby, ale žalobkyně předložit nájemní smlouvu nepožadovala. V současné době stále bydlí na stejné adrese. S ohledem na své výdělkové možnosti a náklady na život, by byl schopen platit cca 3 000 Kč měsíčně, neboť oba s partnerkou mají stabilní práci. 4. Z předložených listinných důkazů bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 23. 10. 2019 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které věřitel žalovanému poskytl úvěr výši 55 000 Kč (prokázáno návrhem/smlouvu o úvěru [číslo]). Žalovanému se dostalo poučení o potřebných informací o spotřebitelském úvěru (prokázáno předsmluvním formulářem ze dne 23. 10. 2019). Věřitel před poskytnutím úvěru provedl šetření ke schopnosti žalovaného úvěr splácet dotazem na databáze Solus a NRKI s výsledkem bez dlužných částek a splátek po splatnosti a menší riziko (prokázáno výpisem z těchto databází), dále na základě předsmluvního dotazníku vyplněného žalovaným k jeho výdělkových a osobním poměrům (prokázáno předsmluvním formulářem – hodnocení klienta ze dne 23. 10. 2019). Úvěr byl schválen a žalovanému schválení oznámeno dopisem ze dne 31. 10. 2019 včetně splátkového kalendáře (prokázáno oznámením o schválení a splátkovým kalendářem ke smlouvě [číslo]). Úvěr ve výši 55 000 Kč byl žalovanému vyplacen v plné výši na jeho bankovní učet dne 30. 10. 2019 (prokázáno dokladem o vyplacení úvěru). Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a sjednaný úrok za poskytnutý úvěr ve výši 62,46 % ročně splácet v 60 měsíčních splátkách ve výši 3 006 Kč splatných vždy k 21. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem listopad 2019 (rovněž prokázáno smlouvu o úvěru [číslo]). Žalovaný porušil svůj závazek hradit úvěr řádně a včas. Vyzván k úhradě a upozorněn na zesplatnění byl žalovaný dopisy (prokázáno výzvou k zaplacení a upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 21. 8. 2020 a 21. 9. 2020 včetně dodejek). Proto věřitel celý úvěr zesplatnil ke dni 24. 9. 2020 (prokázáno oznámením ze dne 24. 9. 2020). Z uvěrové smlouvy bylo dále zjištěno, že zápůjční úroková sazba činila 62,46% ročně; dle části B) smlouvy, bod 6.1, že pokud se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitl v prodlení o délce 30 dnů. Dále je v bodě 6.2 smlouvy uvedeno právo poskytovatele vůči klientovi na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením, výše těchto nákladů činí u každé splátky, u které se klient ocitl v prodlení s úhradou o délce 15 dnů, částku 200 Kč. Dle bodu 6.5 pokud žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné nové jistiny až do úplného zaplacení. Žalovaná částka se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 53 910 Kč se zákonným úrokem z prodlení, smluvní pokuty ve výši 19 164,89 Kč. Dále žalobce požaduje úrok ve výši 62,46% ročně z částky 53 623,08 Kč, a to od 26. 9. 2020 do 19. 10. 2020 ve výši 2 148,72 Kč, a úrok ve výši 8,25% z částky 53 623,08 Kč od 20. 10. 2020 do zaplacení, maximálně však do částky 216, 432 Kč. Z karty klienta, která představuje výpis z úvěrového účtu, bylo zjištěno, že žalovaný splátky nehradil řádně a včas, celkem uhradil částku 24 080 Kč, a dále částku 3 010 Kč učinil až po zesplatnění dne 10. 11. 2021 (prokázáno: kartou klienta ke smlouvě [číslo]). K zaplacení zbývající dlužné částky ve výši 53 910,53 Kč s příslušenstvím byl žalovaný vyzván dopisem ze dne 8. 9. 2021 (prokázáno: výzvou před podáním žaloby a poštovním podacím archem ze dne 8. 9. 2021). 5. Věřitel před poskytnutím úvěru provedl šetření ke schopnosti žalované úvěr splácet nahlédnutím do veřejných registrů umožňující posouzení úvěruschopnosti žalované a zhodnocením informací poskytnutých žalovanou. Na základě zákaznické karty – hodnocení klienta bylo zjištěno, že žalovaný nemá žádnou vyživovací osobu, pracuje u [právnická osoba] s.r.o (prokázáno: pracovní smlouvou ze dne 29. 6. 2017 včetně dohody o změně pracní smlouvy ze dne 30. 4. 2019) s čistým měsíčním příjmem 22 700 Kč, výdaje na bydlení uvedl ve výši 1 400 Kč, ostatní výdaje (doprava, kurzy, záliby, apod.) ve výši 100 Kč (prokázáno: formulářem ze dne 23. 10. 2019). Čistý měsíční příjem žalovaného za měsíc září 2019 činil 22 939 Kč, za měsíc srpen 2019 (prokázáno: výplatní páskou žalovaného ze měsíc září 2019, srpen 2019). Žalovanému byla připsána na účet dne 8. 10. 2019 mzda ve výši 22 939 Kč, a dne 9. 9. 2019 mzda ve výši 22 485 Kč (prokázáno: printscreenem internetového bankovnictví – připsání výplaty v měsíci září a říjen 2019). Žalovaný byl v období od září do října 2019 v dočasné pracovní neschopnosti (prokázáno: rozhodnutím o dočasné pracovní neschopnosti od 27. 9. 2019 do 29. 10. 2019). Žalovaný předložil soudu i nájemní smlouvu ze dne 3. 11. 2019 spolu s dodatkem ze dne 22. 1. 2020, ze které vyplývá, že nájemce je povinen hradit nájemné měsíčně částku 12 000 Kč, v případě, že zde bude chovat zvíře je nájemné stanoveno ve výši 20 000 Kč, poplatky za služby byly stanoveny ve výši 3 000 Kč za plyn a elektrickou energii, za vodné a stočné se nájemce zavázal uhradit čtvrtletně po provedeném vyúčtování, nyní dle dodatku byly zálohy na služby stanoveny ve výši 1 000 Kč za vodné a stočné, a ve výši 4 000 Kč za plyn a elektrickou energii (prokázáno smlouvu o nájmu bytu ze dne 3. 11. 2019 a dodatkem ke smlouvě ze dne 22. 1. 2020). 6. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu o obsahu výše uvedeném, jakož i poskytnutí úvěru žalobkyní na účet žalovaného i skutečnost, že žalovaný do data zesplatnění uhradil částku ve výši 24 080 Kč, po datu zesplatnění částku 3 010 Kč. V řízení bylo dále prokázáno, že žalobkyně přistoupila velmi laxně ke zjišťování poměrů žalovaného, když se spokojila s prokázáním takových skutečností, které svědčily pro závěr o schválení a poskytnutí úvěru, naopak ty, které by mohly tento závěr zpochybnit, zcela pominula, nebo se o jejich pravdivost a reálnost nezajímala a spokojila se jen s tvrzeními dlužníka. Provedené vyhodnocení bylo ryze formální, postrádalo logický závěr, a to i na základě žalobkyni známých skutečností, nehledě na to, o co se v rámci hodnocení úvěruschopnosti vůbec nezajímala (skutečné náklady na bydlení, další poskytnuté zápůjčky). Tedy žalobkyně zkoumala podrobně příjmy, nikoli již výdaje, ji