17 C 175/2021-30 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s tím, že s žalovanou uzavřela dne 26. 2. 2018 předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] smlouvu o úvěru a poskytla žalované 8 000 Kč na její účet s tím, že částku vrátí do 26. 4. 2018. Žalovaná byla marně upomínána o vrácení této částky, pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni. Žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení od 27. 4. 2018 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že dle textu smlouvy měl být žalované poskytnut úvěr v částce 8 000 Kč, s tím, že žalovaná splatí jistinu spolu s poplatkem 2 953,14 Kč do 26. 4. 2018, smlouva není žalovanou podepsána, neobsahuje ani údaj o případném elektronickém podpisu, IP adrese, jiném ověření totožnosti. Z všeobecných obchodních podmínek a standartních informací o spotřebitelském úvěru soud nezjistil žádné skutečnosti, listiny nejsou žalovanou podepsány. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 26. 2. 2018 má soud za prokázané, že věřitel žalované odeslal částku 8 000 Kč. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne 19. 8. 2021 má soud za prokázané, že účet, na který věřitel částku poukázal, byl účtem žalované a částka byla na tento účet připsána. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 má soud za prokázané, že pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni. Z oznámení ze dne 2. 2. 2021 má soud za prokázané, že žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna postupitelem. 4. Ohledně skutkového stavu tak soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru není opatřena podpisem žalované, její totožnost není nijak ověřena, na smlouvě není žádný elektronický podpis, IP adresa apod. Žalované měla být na základě smlouvy poskytnuta částka 8 000 Kč, kterou měla spolu s poplatkem vrátit do 26. 4. 2018. Předchůdkyně žalobkyně zaslala dne 26. 2. 2018 částku 8 000 Kč na účet u [právnická osoba], který byl účtem žalované, a platba na něj byla připsána. Žalobkyni byla smlouvou postoupena pohledávka za žalovanou, oznámení této skutečnosti žalované postupitelem bylo prokázáno. 5. Po právní stránce posoudil soud věc tak, že žalobkyně neprokázala, že předchůdkyně žalobkyně s žalovanou uzavřela tvrzenou smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen o.z., smlouva není podepsána a projev vůle žalované není ani nijak jinak prokázán, o čemž však nemohl soud žalobkyni poučit podle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., neboť se jednání soudu nezúčastnila. Vzhledem k tomu, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nebyl sjednán platný závazek, má žalobkyně podle § 2993 obč. zák. právo na vrácení peněžité částky, kterou žalované poskytla její předchůdkyně jako jistinu úvěru, jak bylo prokázáno. Žalobkyně prokázala, že pohledávka jí byla postoupena a tato skutečnost byla žalované oznámena. Proto soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč. Žalobkyně požadovala po žalované vrácení mimo jiné i jistiny, proto soud přiznal žalobkyni i právo na zákonný úrok z prodlení z této dlužné jistiny podle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. od 27. 4. 2018 do zaplacení, když v této době již byla žalovaná prokazatelně v prodlení. Ve zbytku pak soud žalobu zamítl. 6. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy žalobkyně byla ve sporu úspěšnější a má právo na náhradu 46 % jejích účelně vynaložených nákladů, které tvoří zaplacený soudní poplatek 800 Kč, mimosmluvní odměnu za tři úkony právní služby po 300 Kč podle § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále jen „advokátní tarif“, 3 paušální náhrady po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř. v částce 252 Kč. Žalovaný je povinen žalobkyni nahradit náklady v částce 1 035,92 Kč. Podmínky § 14b advokátního tarifu byly splněny. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně coby advokáta. 7. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř., když k jinému postupu soud neshledal důvod.