17 C 181/2021-35 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s tím, že žalovaná a právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] uzavřely dne 18. 1. 2015 smlouvu o půjčce [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit smluvnímu věřiteli kromě této jistiny ještě úrok ve výši 980 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč a tyto prostředky se zavázala vrátit v 58 pravidelných týdenních splátkách po 210 Kč. Žalovaná však nesplácela řádně a včas. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 uzavřené mezi původním věřitelem a žalobcem došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Žalobkyně požadovala po žalované i zaplacení běžného úroku a úroku z prodlení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ze smlouvy o půjčce ze dne 8. 1. 2015 má soud za prokázané, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba], smlouvu, na základě které tento věřitel poskytl žalované částku 7 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti, což podpisem stvrdila. Zavázala se věřiteli vrátit kromě jistiny i úrok 980 Kč, zvolila si hotovostní formu splácení s příplatkem za tuto službu 2 800 Kč a zavázala se uhradit 1 400 Kč poplatek za administrativní činnost. Tyto částky se zavázala splácet v týdenních splátkách. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky, kde si strany ujednaly, že pokud žalovaný neuhradí včas splátku, má právní předchůdce žalobce právo požadovat uhrazení celé zbylé celkové částky půjčky, že platby žalovaného jsou nejprve započítávány na poplatky a poté na jistinu. Byl sjednán úrok ve výši 23,72 % ročně, stanovený pevně pro celou dobu trvání smlouvy s tím, že smlouva je uzavřena na dobu určitou, avšak v případě prodlení se zaplacením splátek se prodlužuje účinnost až do celkového uhrazení. Ze zákaznické karty ze dne 8. 1. 2015 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované tak, že žalovaná vyplnila formulář, kde uvedla, že žádá o zápůjčku 7 000 Kč, bydlí v podnájmu, má aktivní půjčku u stejného věřitele, je bezdětná, pracuje na hlavní pracovní poměr s příjmem 17 000 Kč měsíčně, zprostředkovatelka úvěru uvedla, že zaměstnání žalované ověřila z pracovní smlouvy a výplatních pásek, ověřila výpis z účtu, inkaso, žalovaná uvedla výdaje na bydlení 3 500 Kč, výdaje na domácnost 3 700 Kč, 300 Kč na telefon a 2 100 Kč další splátky. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu pohledávek má soud za prokázané, že tyto pohledávky za žalovanou byly postoupeny žalobkyni a z dopisu ze dne 6. 12. 2019 má soud za prokázané, že tato skutečnost byla žalované oznámena. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dlužných částek, což bylo prokázáno výzvou a podacím lístkem. 4. Ohledně skutkového stavu tak soud dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o zápůjčce, žalovaná převzala půjčenou částku v hotovosti. Strany si dohodly pravidelné splátky s tím, že společně s půjčenou částkou bude splácen ještě úrok, poplatek za hotovostní režim splátek a za administrativní činnost, dohodly se, že jakékoli splátky budou nejprve započítány na tyto poplatky a poté na jistinu, úrok byl sjednán roční jako neměnný po celou dobu trvání smlouvy. Dále si strany ujednaly, že pokud žalovaný neuhradí včas splátku, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé částky zápůjčky včetně úroku a poplatků. V případě takového prodlení se účinnost smlouvy uzavřené na dobu určitou prodlužuje až do splacení. Předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalované zhodnocením údajů uvedených žalovanou a vyhodnocením dokumentů prokazujících žalovanou uvedené skutečnosti. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná byla marně vyzvána právním zástupcem žalobce k úhradě dlužných částek. Žalovaná na svou obranu nic netvrdila. 5. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že uzavřeli smlouvu o zápůjčce v souladu s ust. § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů – dále jen obč. zák. Podle § 2390 obč. zák. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé obč. zák. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Dle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalovaná řádně nesplácela splátky, ke kterým se zavázala, věřitel byl proto oprávněn požadovat celý dluh – doplacení jistiny, poplatku za hotovostní režim splátek, který si dobrovolně zvolila a poplatku. Účinnost smlouvy se tak prodloužila a věřitel je proto oprávněn požadovat smluvený úrok po celou dobu až do zaplacení celého dluhu. Protože je žalovaná v prodlení se splácením peněžitého závazku, je oprávněný i nárok na zákonný úrok z prodlení. Bylo prokázáno postoupení pohledávky žalobkyni a oznámení této skutečnosti žalované. Soud posuzoval z úřední povinnosti, zda předchůdkyně žalobkyně jako věřitel řádně prověřila úvěruschopnost žalované, jak jí ukládá zákon o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb. v § 9, a dospěl k závěru, že v tomto případě předchůdkyně žalobkyně měla dostatečné množství podkladů pro takové posouzení a vzhledem ke skutečnostem žalovanou uvedených, i její kladné vyhodnocení žádosti o zápůjčku soud hodností jako odpovídající, z obstaraných podkladů nebyl důvod mít pochybnost o schopnosti žalované zápůjčku splácet, ze svého příjmu měla být schopna splácet splátky, ke kterým se zavázala, i přes výdaje uvedené. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala všechny potřebné skutečnosti. Podmínky zápůjčky soud zhodnotil jako přiměřené, když hotovostní režim byl volitelnou položkou, výše smluvního úroku byla shledána jako ještě přiměřená pro poskytnutí bezúčelové krátkodobé nebankovní zápůjčky a to i v případě, že by soud administrativní poplatek posoudil jako skrytý úrok. Žalovaná na svou obranu nic netvrdila, žaloba byla shledána jako důvodná a soud ji vyhověl a uložil žalované, aby žalobkyni zaplatila dle § 2390 obč. zák. nesplacenou jistinu s úrokem 23,72 % ročně až do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši dle § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. 6. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., a uložil žalované, aby zcela úspěšné žalobkyni nahradila náklady řízení v částce 2 252 Kč, která je tvořena soudním poplatkem 800 Kč, 3 úkony po 300 Kč podle § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále jen „advokátní tarif“, 3 paušální náhrady po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř. v částce 252 Kč. Podmínky § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. byly splněny. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně coby advokáta. 7. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.