17 C 199/2021-43 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 19 687,83 Kč. Uvedla, že uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru dne 2. 5. 2020 a poskytla žalovanému úvěr v částce 20 990 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr pravidelně měsíční splátkou spolu s úrokem, řádně však nesplácel, celkem uhradil pouze 5 273 Kč. Úvěr byl zesplatněn ke dni 25. 2. 2021 a žalobkyně požaduje 19 557,83 Kč, 1 326,49 Kč úrok, 130 Kč náklady na vymáhání. Požadovala i zákonný úrok z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 2. 5. 2020 má soud za prokázané, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr do výše 20 990 Kč, žalovaný se zavázal jej splácet spolu s úroky 26,28 % ročně a splácet měsíčně minimální částku 4 % z dlužné částky, zakoupil zboží v hodnotě 20 990 Kč, když ihned čerpal celý rámec a zavázal se splácet 500 Kč měsíčně po dobu 72 měsíců, žalovaný o své osobě uvedl, že je svobodný, nemá děti, má měsíční příjem 22 300 Kč, bydlí v podnájmu, má učňovské vzdělání a příjmy ostatních členů v domácnosti jsou 20 000 Kč. Z úvěrových podmínek soud nezjistil pro věc podstatné skutečnosti. Z výpisu z účtu žalovaného za únor 2019 má soud za prokázané, že žalovaný měl příjem ze zaměstnání 31 028 Kč, z účtu nevyplývá, že by žalovaný splácel další závazky. Z výpisu z účtu žalovaného za leden 2020 soud zjistil, že žalovaný měl příjem ze zaměstnání 20 534 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného za únor 2020 soud zjistil, že žalovaný měl příjem 22 813 Kč. Z výzvy ze dne 25. 2. 2021 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splacení celého úvěru. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad má soud za prokázané, že žalovaný splatil celkem 5 273 Kč. 4. Ohledně skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně na základě smlouvy z 2. 5. 2020 poskytla žalovanému úvěr, který žalovaný čerpal v celkové částce 20 990 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr řádně splácet pravidelnými splátkami. Žalobkyně zjišťovala osobní poměry žalovaného a ověřila výpisy z jeho účtu. Žalovaný nesplácel řádně a včas, žalobkyně úvěr zesplatnila a žalovaného upomínala. 5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Ohledně postavení účastníků v posuzovaném vztahu je zřejmé, že žalobkyně je podnikatelem ve smyslu § 420 o. z., a žalovaný spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. Na jejich vztah je proto třeba aplikovat ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných spotřebitelem, podle § 1810 a násl. o. z. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru v souladu s ust. § 2395 a násl. o. z. Žalovaný řádně nesplácel splátky, ke kterým se zavázal, věřitel byl proto oprávněn požadovat celý dluh i se sjednaným úrokem. Protože je žalovaný v prodlení se splácením peněžitého závazku, je oprávněný i nárok na zákonný úrok z prodlení a náklady na vymáhání. Soud posuzoval z úřední povinnosti, zda žalobkyně jako věřitel řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, jak jí ukládá zákon o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb. v § 86, a dospěl k závěru, že v tomto případě žalobkyně, vzhledem ke skutečnostem žalovaným uvedeným, její kladné vyhodnocení žádosti o úvěr soud hodností jako odpovídající, z obstaraných výpisů z účtu nebyl důvod mít pochybnost o schopnosti žalovaného úvěr splácet, příjmy měl dostačující, byl svobodný a bezdětný. Podmínky úvěru soud zhodnotil jako přiměřené, výše smluvního úroku byla shledána jako ještě přiměřená pro poskytnutí bezúčelového krátkodobého nebankovního úvěru. Žalovaný na svou obranu nic netvrdil, žaloba byla shledána jako důvodná a soud ji vyhověl a uložil žalovanému, aby žalobkyni zaplatil dle § 2395 o.z. nesplacenou jistinu s úrokem sníženým na výši zákonného úroku z prodlení a zákonným úrokem z prodlení ve výši dle § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. 7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., a uložil žalovanému, aby zcela úspěšné žalobkyni nahradil náklady řízení v částce 2 252 Kč, která je tvořena soudním poplatkem 800 Kč, 3 úkony podle § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále jen „advokátní tarif“, 3 paušální náhrady po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř. v částce 252 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně coby advokáta. 8. Lhůty k plnění byly žalovanému stanoveny dle § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř., když k jinému postupu soud neshledal důvod.