17 C 204/2021-33 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s tím, že s žalovaným uzavřela dne 17. 7. 2017 předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] smlouvu a poskytla žalovanému 20 000 Kč na jeho účet s tím, že částku spolu s poplatkem vrátí do 17. 10. 2017. Žalovaný byl marně upomínán o vrácení této částky, pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni. Žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení od 18. 10. 2017 do zaplacení. 2. Žalovaný namítl promlčení a dále že žalobkyně neprokázala aktivní legitimaci, že by smlouvu její předchůdkyně uzavřela s žalovaným, že žalovanému nebyly předloženy včas předsmluvní informace a že věřitel řádně neprověřoval úvěruschopnost žalovaného. 3. Z formuláře pro standartní informace soud nezjistil, že by se žalovaný s informacemi seznámil, nejsou podepsány, ani elektronicky. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že společnost [právnická osoba] nabídla žalovanému zápůjčku částky 20 000 Kč na 92 dnů s tím, že žalovaný má vrátit 28 990,15 Kč do 17. 10. 2017, smlouva za stranu žalovaného není podepsána, ani elektronicky, jeho projev vůle není nijak zachycen. Z všeobecných obchodních podmínek soud nezjistil pro věc významné skutečnosti. Z dokladu o platbě má soud za prokázané, že na účet [bankovní účet] byla dne 17. 7. 2017 odeslána částka 20 000 Kč. Ze zprávy [obec] spořitelny, a.s. ze dne 1. 9. 2021 má soud za prokázané, že uvedený účet byl účtem žalovaného a dne 17. 7. 2017 na něj byla připsána částka 20 000 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a jejích příloh má soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni. Z oznámení ze dne 2. 2. 2021 má soud za prokázané, že žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn postupitelem na současnou adresu. 4. Ohledně skutkového stavu tak soud dospěl k závěru, že smlouva předložená žalobkyní není opatřena podpisem žalovaného, jeho totožnost není nijak ověřena, na smlouvě není žádný identifikační údaj, elektronický podpis, IP adresa apod. Žalovanému byla předchůdkyní žalobkyně na jeho účet poskytnuta částka 20 000 Kč, kterou měl dle tvrzení žalobkyně vrátit do 17. 10. 2017. Žalobkyni byla smlouvou postoupena pohledávka za žalovaným, žalovaný byl o této skutečnosti vyrozuměn. 5. Po právní stránce posoudil soud věc tak, že žalobkyně neprokázala, že její předchůdkyně s žalovaným uzavřela tvrzenou smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen o.z., smlouva není podepsána a projev vůle žalovaného není ani nijak jinak prokázán, o čemž všem však nemohl soud žalobkyni poučit podle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., neboť se jednání soudu nezúčastnila. Navíc žalovaný vznesl důvodnou námitku promlčení podle § 609, 610 odst. 1 o.z., proto soud žalobu zcela zamítl, když tak není právo ani na vrácení bezdůvodného obohacení odpovídajícímu zaslané jistině, neboť věřitel mohl žádat vydání bezdůvodného obohacení již minimálně dne 18. 10. 2017 a jeho nárok je tak promlčen, když žaloba byla podána dne 22. 4. 2021. 6. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy žalovaný byl ve sporu zcela úspěšný a žalobkyně je tak povinna mu nahradit jeho náklady, které jsou tvořeny mimosmluvní odměnou za tři úkony právní služby po 2 260 Kč za úkon podle § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu: příprava a převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), vyjádření ve věci (§ 11 odst. 1 písm. d/ adv. tarifu), účast na jednání soudu (§ 11 odst. 1 písm. g/ adv. tarifu), paušální náhradou hotových výdajů advokáta 3 x 300 Kč (§ 13 odst. 3 adv. tarifu), náhradou za promeškaný čas podle § 14 odst. 3 adv. tarifu za šest započatých půlhodin za 600 Kč a 1 738,80 Kč náhradou za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalovaného a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř., tedy náklady celkem ve výši 10 018,80 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalobkyně povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalovaného coby advokáta.