17 C 259/2021-45 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal zaplacení žalované částky s tím, že žalovaný a právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], [IČO] uzavřeli dne 24. 4. 2018 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit smluvnímu věřiteli kromě této jistiny ještě částku 8 917 Kč a tyto prostředky se zavázal vrátit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 316 Kč. Žalovaný však nesplácel řádně a včas. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 uzavřené mezi původním věřitelem [právnická osoba] a žalobcem došlo s účinností od 20. 1. 2020 k postoupení pohledávky na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalobce požadoval po žalovaném zaplacení částky 9 174,41 Kč jako jistiny, 7 661,19 Kč jako dlužné částky poplatku, s úrokem ve výši 1 596,35 Kč, s běžným úrokem a se zákonným úrokem z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 24. 4. 2018 má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] smlouvu, na základě které tento věřitel poskytl žalovanému částku 10 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti, což podpisem stvrdil. Zavázal se věřiteli vrátit kromě jistiny i úrok 1 789 Kč a zavázal se uhradit 4 180 Kč poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení a poplatek 2 948 Kč za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení. Tyto částky se zavázal splácet v 60 týdenních splátkách po 316 Kč Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, kde si strany sjednaly, že pokud žalovaný neuhradí včas splátku, má právní předchůdce žalobce právo požadovat uhrazení celé zbylé celkové částky zápůjčky, že platby žalovaného jsou nejprve započítávány na poplatky a poté na jistinu. Úrok byl sjednán ve výši 29 % ročně, stanovený pevně pro celou dobu trvání smlouvy, a že smlouva je uzavřena na dobu určitou, avšak v případě prodlení se zaplacením splátek se prodlužuje účinnost až do celkového uhrazení. Ze zákaznické karty soud zjistil, že žalovaný byl v době sjednání zápůjčky svobodný, bezdětný, bez vozidla, bydlící v nájmu, pracující na plný pracovní úvazek na dobu neurčitou s příjmem 22 270 Kč, s výdaji 6 000 Kč měsíčně a dalšími splátkami 1 700 Kč měsíčně. Věřitel ověřil výplatní pásky a pracovní smlouvu. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaný zaplatil na úvěr částku 1 000 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu pohledávek má soud za prokázané, že tyto pohledávky za žalovaným byly postoupeny žalobkyni a z dopisu ze dne 20. 1. 2020 má soud za prokázané, že tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužných částek, což bylo prokázáno výzvou a podacím lístkem. 4. Ohledně skutkového stavu tak soud dospěl k závěru, že [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce, žalovaný převzal půjčenou částku v hotovosti. Strany si dohodly pravidelné splátky s tím, že společně se zapůjčenou částkou bude splácen ještě úrok, poplatek za zpracování doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení, dohodly se, že jakékoli splátky budou nejprve započítány na tyto poplatky a poté na jistinu, úrok byl sjednán ve výši 29 % ročně jako neměnný po celou dobu trvání smlouvy. Dále si strany ujednaly, že pokud žalovaný neuhradí včas splátku, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé částky zápůjčky včetně úroku a poplatků. V případě takového prodlení se účinnost smlouvy uzavřené na dobu určitou prodlužuje až do splacení. Věřitel prověřoval úvěruschopnost žalovaného dotazem na jeho poměry a ověřením pracovní smlouvy a výplatních pásek. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl marně vyzván právním zástupcem žalobce k úhradě dlužných částek. Žalovaný na svou obranu nic netvrdil. 5. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že uzavřeli smlouvu o zápůjčce v souladu s ust. § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů – dále jen obč. zák. Podle § 2390 obč. zák. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé obč. zák. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Dle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Žalobce smlouvu uzavíral jako podnikatel (§ 420 o.z.) a žalovaný jako spotřebitel (§ 419 o.z.) a jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu podle ust. § 1810 a násl. o.z. Podle ust. § 1813 o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 7. Za shora uvedeného soud po postupu dle ust. § 132 o. s. ř. dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce částky 10 000 Kč a žalovaný se zavázal ještě zaplatit úrok, částku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení a částku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení. Soud dospěl k závěru, že z citovaného byly platně sjednány pouze úroky. K otázce zbývajících dvou poplatků musí soud konstatovat, že tyto nejsou po právu. Oba poplatky v tomto případě posoudil jako skrytý úrok. Ze smlouvy ani ze smluvních podmínek nevyplývá, za co by konkrétně měl být konkrétní poplatek vybírán a zejména jaký je mezi oběma poplatky rozdíl, administrativní činnost se při poskytování zápůjček předpokládá a cenu za činnost vyvinutou věřitelem pokrývá již úrok. Podnikatel zcela vědomě mate spotřebitele a činí smlouvu méně srozumitelnou. Soud je přesvědčen, že takto postavené ujednání, které je způsobilé klamat spotřebitele, je neplatné. Z tohoto důvodu soud dospěl k závěru, že žalobci nárok na poplatky nevznikl. Takové jednání vůči spotřebiteli nemůže obstát vážení kritériem dobrých mravů, nejen co do způsobu ujednání, ale i výše požadované ceny peněz, když se jedná o skryté navyšování úroku. Jde tak o neplatný úkon (viz např. rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]). Čerpaná zápůjčka činila celkem 10 000 Kč se sjednaným úrokem ve výši 1 789 Kč a běžící úrok potom 29 % ročně. Žalovaný zaplatil žalobkyni 1 000 Kč. Soud posuzoval z úřední povinnosti, zda předchůdkyně žalobkyně jako věřitel řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, jak jí ukládá zákon o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb., a dospěl k závěru, že v tomto případě žalobkyně měla dostatečné množství podkladů pro takové posouzení a vzhledem ke skutečnostem žalovaným uvedených, i její kladné vyhodnocení žádosti o zápůjčku soud hodností jako odpovídající, z obstaraných podkladů nebyl důvod mít pochybnost o schopnosti žalovaného zápůjčku splácet. Za shora uvedeného proto soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný jen co do části (výrok I), a to zapůjčené jistiny a části úroku, na který soud započetl již žalovaným zaplacenou částku 1 000 Kč a běžícího úroku, ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II). Tím, že žalovaný nezaplatil dluh řádně a včas, dostal se do prodlení, a žalobce má nárok na úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), které soud stanovil podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. 8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla úspěšná z 77 % a neúspěšná z 23 %. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III rozsudku a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni část nákladů řízení v částce 1 216 Kč, což odpovídá 54 % jejích účelně vynaložených nákladů, které tvoří zaplacený soudní poplatek v částce 800 Kč, odměna za právní zastoupení za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní výzva) dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, po 300 Kč, paušální náhrada podle § 14b odst. 5 písm. a) za 3 úkony po 100 Kč a 252 Kč náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně coby advokáta. 9. O lhůtách k plnění soud