18 C 200/2021-60 — Okresní soud v Kolíně

Žalobou podanou u zdejšího soudu se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 3 780 Kč s odůvodněním, že žalovaný je držitelem televizního přijímače, čímž mu vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto svou povinnost splnil žalovaný v dubnu 1991. Žalovaný však nezaplatil poplatky za měsíce 10/ 2017 až 01/ 2020 stanovené zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění. Žalobce proto dopisem vyzval žalovaného k zaplacení nezaplacených televizních poplatků, žalovaný však do dnešního dne tuto svou povinnost nesplnil. Žalovaná uvedla, že za únor 2018 až leden 2020 poplatky uhradila, za měsíce říjen 2017 až leden 2018 je ochotna uhradit částku 540 Kč. Před zahájením jednání ve věci samé vzal žalobce podáním ze dne 25. října 2021 svou žalobu v částečně zpět s tím, že žalovaný ve výši 3 240 Kč platby řádně a včas uhradil. Za tohoto dispozičního úkonu žalobce soud řízení podle ust. § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. za použití ust. § 96 odst. 4 o.s.ř. zastavil (výrok I.). Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav: Žalovaný byl mimo jiné i v období 10/ 2017 až 01/ 2020 vlastníkem televizního přijímače, když svou povinnost ze zákona nahlásit se jako poplatník televizního poplatku splnil žalovaný v dubnu 1991. Svou povinnost poplatek hradit však neplnil a to za měsíce říjen 2017 až leden 2018, proto jej žalobce v souladu s ust. § 10 zákona č. 348/2005 Sb. vyzval ke splnění povinnosti. Za měsíce únor 2018 až leden 2020 však žalovaný svou povinnost řádně a včas splnil. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích je poplatníkem kromě dalšího též fyzická osoba, která vlastní televizní přijímač. Za televizní přijímač se přitom podle § 2 odst. 2 považuje zařízení technicky způsobilé k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání bez ohledu na způsob příjmu, a to i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu. Dle § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasová nebo televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Dle ust. § 6 zákona činí výše televizního poplatku 135 Kč. Dle ust. § 10 zákona nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně po právu, proto rozhodl, jak uvedeno ve II. výroku. Protože žalovaný nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. O příslušenství rozhodl soud podle ustanovení dle § 1970 obč. zák. dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., které žalobce kapitalizoval. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. V řízení byla procesně úspěšnější žalovaný, kterému však nevznikly žádné účelně vynaložené náklady, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.