19 C 203/2020 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení [částka] s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedl, že žalovaný jako vydlužitel uzavřel dne [datum] s [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO], jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou [právnická osoba] přenechala žalovanému [částka] a žalovaný se je zavázal vrátit, a to do [datum]. Žalovaný však tento dluh ani zčásti nesplnil. [právnická osoba] odpovídající pohledávku za žalovaným postoupila žalobci. Ani přes výzvu žalobce ze dne [datum] (správně ze dne [datum]) ji však žalovaný nesplnil. Jejím příslušenstvím je úrok z prodlení v zákonné výši. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalovaný měl v době zahájení řízení v projednávané věci bydliště na území České republiky, a proto je podle čl. 4 odst. 1 a čl. 62 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [číslo] 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech dána mezinárodní soudní příslušnost (pravomoc) soudů České republiky. 4. Provedeným dokazováním soud zjistil, že [právnická osoba], sídlem [adresa] (po změně sídla [obec a číslo] – [část obce], [ulice a číslo], PSČ [PSČ]), [IČO], dne [datum] poukázala žalovanému částku ve výši [částka]. Žalobce však ani přes výzvu obsaženou v usnesení ze dne 31. 8. 2020, č.j. 19 C 203/2020 – 16, nenavrhl žádný důkazní prostředek o svém skutkovém tvrzení, že [právnická osoba] a žalovaný pomocí prostředků komunikace na dálku uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě by na žádost žalovaného [právnická osoba] tuto částku žalovanému poskytla a žalovaný by se zavázal ji do [datum] vrátit. Se zřetelem k tomu, že se jednání konaného dne [datum] žalobce neúčastnil, nemohlo se mu potud dostat ani poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř. 5. [jméno] okolnost, že [právnická osoba] poukázala žalovanému částku ve výši [částka] na základě záznamů, které obsahují některé údaje o žalovaném, jako je číslo účtu, adresa pro elektronickou poštu, telefonní číslo a adresa bydliště žalovaného, nedostačuje k závěru, že [právnická osoba] a žalovaný vskutku uzavřeli smlouvu o úvěru, nadto právě o tom obsahu, jak jej žalobce vylíčil v žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), zejména pokud jde o výši peněžních prostředků, které se měla [právnická osoba] zavázat žalovanému na jeho žádost poskytnout, a čas plnění jeho povinnosti je vrátit. V řízení tedy vyšlo najevo, že [právnická osoba] žalovanému poskytla částku ve výši [částka], avšak žalobci se nepodařilo prokázat, že by se tak stalo na základě uzavřené smlouvy. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] pak [právnická osoba] pohledávky, které měla založit smlouva o úvěru, postoupila žalobci. Dopisem ze dne [datum] zástupkyně žalobce vyzvala žalovaného ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci. 6. Nedošlo-li mezi právní předchůdkyní žalobce a žalovaným k uzavření smlouvy o úvěru, představovala částka ve výši [částka], kterou právní předchůdkyně žalobce poukázala dne [datum] žalovanému, bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu, které je žalovaný povinen vydat (§ [číslo] odst. 1 a § 2991 odst. 2 o.z.). Věřitelem této pohledávky se na základě jejího postoupení podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] stal žalobce (§ 1879 o.z.). Žalovaný ji nesplnil, a žalobce má proto za žalovaným pohledávku ve výši [částka] na jistině. 7. Příslušenstvím této pohledávky žalobce za žalovaným je úrok z prodlení v zákonné výši 10 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení (§ 1970 o.z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob). Počátek prodlení žalovaného se pojí s výzvou ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci, ze dne [datum], v níž zástupkyně žalobce určila žalovanému lhůtu k jejímu splnění v délce sedmi dnů ode dne doručení této výzvy (§ 1958 odst. 2 o.z.). Žalobce se po žalovaném domáhal úroku z prodlení jen ve výši 8, 05 % p.a. a soud potud nemohl překročit žalobní návrh (§ 153 odst. 2 o.s.ř.). 8. Soud žalobu naopak zamítl, pokud se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení úroku z prodlení ve výši 8, 05 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum], protože pohledávka, která je předmětem řízení v projednávané věci, dospěla až dne [datum], a žalovaný se tak před [datum] nemohl ocitnout v prodlení s jejím splněním. 9. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek. 10. Se zřetelem k tomu, že žalobce měl v projednávané věci úspěch v rozsahu 68 % a žalovaný v rozsahu 32 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení [částka] s příslušenstvím spočívajícím v úroku z prodlení za dobu od [datum], jehož výše činila ke dni vyhlášení tohoto rozsudku [částka], zatímco žalobu zamítl co do úroku z prodlení ve výši 8, 05 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum], tj. co do [částka], soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobci tak přísluší vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 36 % Náklady řízení přitom činí [částka] a sestávají ze soudního poplatku zaplaceného za řízení ve výši [částka] a z odměny za zastupování advokátem a náhrady jeho hotových výdajů v celkové výši [částka] (dva úkony právní služby po [částka] při tarifní hodnotě [částka], a to převzetí a příprava zastoupení a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jeden úkon právní služby po [částka] při tarifní hodnotě [částka], a to výzva k plnění ze dne [datum], dále tři paušální náhrady hotových výdajů po [částka], celkem tedy [částka], a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši [částka]). Žalobci pak náleží náhrada jejich poměrné části ve výši 36 %, tj. [částka]. 11. Výzvu zástupkyně žalobce žalovanému ze dne [datum] soud považoval za jednoduchou výzvu k plnění podle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, za niž náleží mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny, neboť se neobsahuje žádný právní rozbor. Náklad na podání ze dne [datum] soud nemá za účelně vynaložený, neboť jím žalobce doplnil skutková tvrzení a návrhy na provedení důkazních prostředků, jež měla obsahovat již žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu). 12. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]). Přitom použil § 14b advokátního tarifu, jehož účelem je vystihnout zvláštní okolnosti nákladových poměrů při podání formulářové žaloby, neboť v projednávané věci bylo řízení zahájeno žalobou založenou na vyplnění předem připraveného vzoru o jednotlivé skutkové okolnosti (k tomu nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3923/11, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, roč. 2012, pod [číslo] 2012). Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující [částka] na jistině.